7 návyků sebedestruktivního člověka

Lidská mysl je jedním z nejkrásnějších a nejsložitějších rysů, které z nás dělají to, čím jsme. Každá lidská mysl je jedinečná z hlediska toho, jak funguje a jak reaguje na různé životní situace. Všichni však mají podobné přirozené tendence. Jednou z nich je sebedestruktivní chování a návyky, které máme. Sebedestruktivní chování je popisováno jako jednání, které děláme a které nám určitě ublíží. Každý z nás to alespoň jednou udělal, ať už úmyslně, nebo ne (Healthline, 2020). Problémy však nastávají, když se toto chování stane zvykem. Existuje mnoho sebedestruktivních návyků, které by za nesprávných okolností mohly být pro tělo i mysl velmi škodlivé. V tomto článku budu hovořit o 7 běžných projevech sebedestruktivního chování a zaměřím se na důsledky toho, když se z nich stane návyk.

Sebedestruktivní myšlení označuje negativní myšlenky, které máte o sobě nebo o svých vztazích s ostatními a které ovlivňují sebeúctu (Star, 2019). Sebedestruktivní myšlení se může stát sebedestruktivním návykem, protože nám neumožňuje být nejlepší verzí sebe sama a není způsobeno nikým jiným než námi samotnými. Mezi příklady patří rozvíjení myšlenek typu „nezvládnu to“ nebo „nejsem na to dost dobrý“ ještě předtím, než se pustíme do různých životních situací.

Skrývání se před emocemi znamená nepřiznávání emocí (pozitivních i negativních), což vede k nucenému klamání svého emočního stavu. To vede k problémům s fyzickým i duševním zdravím, které představují další stres pro vaše tělo a riziko „výbuchu“ emocí (Cousins, 2018). Ke skrývání před emocemi dochází při velkém množství pociťované emoční bolesti. Například vám zemřela blízká osoba a vy máte pocit, že je lepší snažit se nic necítit, abyste si ulevili od bolesti. Postupem času se tyto emoce začnou hromadit, a když propuknou najednou, mohou být mnohem škodlivější (Wupperman, 2015).

Doporučujeme:  6 příznaků, že nejste skutečně šťastní

Vynucená neschopnost se týká myšlení některých studentů a dospělých, kteří se nesnaží učit a cvičit, pokud se domnívají, že pro to nemají vrozený talent. Toto chování lze klasifikovat jako mechanismus zvládání pro lidi, kteří si nejsou jisti svými schopnostmi. Skvělým příkladem tohoto chování může být, když někdo řekne: „Já prostě nejsem na matematiku“ (Duczeminski, 2020). Tímto způsobem myšlení se podobně jako u předchozího sebedestruktivního chování připravujete na neúspěch.

Sociální izolace znamená izolování se od přátel a rodiny, ať už aktivně (urážením nebo obtěžováním), nebo pasivně (ignorováním hovorů, textových zpráv, pozvánek). Lidé se sociálně izolují, protože se domnívají, že tím prokazují světu laskavost. Ve skutečnosti tím jen škodí sobě a svým blízkým (Duczeminski, 2020). To má za následek poškozené vztahy s lidmi, kteří vás mají rádi, a může způsobit vznik dalších psychických problémů.

6. Zbytečné sebeobětování

To znamená, že se tak soustředíme na to, aby byli druzí šťastní, že zapomínáme hledat a usilovat o své vlastní štěstí. Sebeobětování nám dává pocit „ušlechtilosti“ a zároveň maskuje chování, kterým se sabotujeme (Luna, 2020). Jedním z hlavních příkladů takového chování je rozhodnutí jít cestou profesní kariéry jen proto, že si to přáli rodiče, což vede k možnému psychickému a fyzickému vyčerpání.

To lze označit za nejnebezpečnější chování. Zneužívání alkoholu a drog se mnohem více projevuje u lidí, kteří nejsou šťastní. Je známo, že tyto látky mají účinky, které lidem umožňují na chvíli uniknout z jejich situace. Mezitím svět kolem nich stále plyne a oni budou stále zaostávat a ocitnou se v obtížnější situaci než předtím. To se může snadno změnit v koloběh, který negativně ovlivňuje fyzické i duševní zdraví.

Závěrem tohoto článku lze říci, že sebedestruktivní chování je velmi časté u každého člověka. A nelze podceňovat význam toho, aby si lidé toto chování uvědomovali a dokázali ho rozpoznat. Sedm chování/zlozvyků uvedených v tomto článku je velmi častých a mělo by přispět ke zvýšení povědomí o tomto chování. Jak již bylo zmíněno, sebedestruktivní chování je velmi časté, jakmile se však stane návykem, je velmi obtížné se s ním vypořádat a může vyžadovat zásah odborníka v dané oblasti.

Doporučujeme:  Loketní místnost

Cousins, L., 2020. Existují nevýhody snahy být vždy pozitivní?. [online] Health Agenda. Dostupné na: [Přístup 22. srpna 2020].

Duczeminski, M., 2020. 12 sebedestruktivních návyků, které je třeba odstranit pro pozitivní život. [online] LifeHack. Dostupné na: Životní styl: [Přístup 27. srpna 2020].

Healthline. 2020. Porozumění sebedestruktivnímu chování. [online] Dostupné na: [Přístup 22. srpna 2020].

Luna, A., 2020. 17 návyků sebedestruktivního člověka (+ jak přestat). [online] LonerWolf. Dostupné na: ……………….: Dostupné z: [Přístup 27. srpna 2020].

Star, K., 2020. Jak změnit svá sebepoškozující přesvědčení. [online] Very Well Mind. Dostupné na: [Přístup 22. srpna 2020].

Wupperman, P., 2020. Understanding Self-Destructive (Dysregulated) Behaviors. [online] Psychology Today. Dostupné na: ……………….: [Přístup 22. srpna 2020].