Toto je 65. příběh seriálu o zotavení z duševní nemoci. Tammy prožila neporazitelné mládí, dokud jednoho dne neztratila veškerou kontrolu nad svým životem. Toto je její příběh:
Tammy pochází z jižní Floridy a miluje různé formy umění, od módy po film. Tammy říká: „Ráda tvořím a získávám nové dovednosti. Velmi mě zajímá sebezdokonalování a každý den se snažím být lepším člověkem. Ruku na srdce, uvízla jsem v devadesátých letech! Stále nábožně sleduji kromě jiných kreslených filmů i seriál Hey Arnold. Možná to bude znít divně, ale jeden z mých nejoblíbenějších filmů všech dob je Coneheads! Prostě miluju divné a hloupé věci.“
S hrdostí říká, že za pět let se konečně usadí v práci, ve které se cítí naprosto dobře, a jejím hlavním životním cílem je být spokojená a hrdá sama na sebe. Tammy před dvěma lety psychiatr diagnostikoval panickou poruchu, má sklony k obsedantně kompulzivní poruše (OCD) a agorafobii. Stále se pravidelně potýká s občasnými záchvaty paniky a celkovou úzkostnou poruchou (GAD). Řekla: „Byla to dlouhá cesta, než jsem se dostala tam, kde jsem dnes. Před dvěma lety jsem si nikdy nedokázala představit, že budu mít svůj život zpátky.“
Tammy si myslí, že její poruchy způsobily změny v jejím životě. V té době právě dokončila studium kosmetiky a cítila se jako v propasti. Řekla: „Celé mládí jsem měla pocit, že jsem neporazitelná, a nikdy jsem si neuvědomila, jak je život křehký. Nikdy jsem nepřemýšlela o vlastní smrti. Mám pocit, že ji vyvolala nejistota. Když mi bylo osm let, přišla jsem o tátu a před dvěma lety jsem při autonehodě přišla i o dobrého přítele, a to mě zasáhlo jako tuna cihel.“
Tammy navštívila nespočet lékařů a podstoupila všechna možná vyšetření, která vedla k úzkosti. Její léčbou byla antidepresiva a také psychologická terapie. Příznaky, které pociťovala, byly silné a zasahovaly do jejího života. Před prvním záchvatem paniky neměla žádné předchozí příznaky. Ten se prostě naplno rozvinul a rychle se stupňoval. Řekla: „Cítila jsem silnou derealizaci, nekontrolovatelné myšlenky na všechny možné špatné scénáře. Chyběla mi chuť k jídlu, nakonec jsem skončila s váhou 99 kilogramů.“ Tammy zhubla asi 15 nebo více kilogramů a nemohla nic dělat. Ztratila veškerou kontrolu nad svým životem. Nejen to, ale fyzické příznaky byly nesnesitelné, pravidelně se hyperventilovala a potýkala se s migrénami.
Tammy kvůli tomu musela dát výpověď a odstěhovat se. Myslela si, že její život skončil a že už jí nic nepomůže. Bohužel uvažovala o sebevraždě a měla na ni myšlenky každý den, ale naštěstí se touto cestou vydat nechtěla. Tato porucha ji izolovala od přátel a rodiny. Tammy řekla: „Mám pocit, že duševní poruchy jsou tak nepochopené. To, že to není vidět fyzicky, neznamená, že to tam není, a mám pocit, že se mi nedostalo podpory, kterou jsem potřebovala, a ztratila jsem kvůli tomu tolik přátel.“ Tammy se stále cítí nesmírně zrazená, ale zjistila, že má sama sebe a Boha. Řekla: „Byla to horská dráha emocí, potkala jsem tolik úžasných nových přátel, kteří mi byli oporou, kterou jsem potřebovala, a mám pocit, že jsou tu lidé, kteří opravdu chtějí být součástí mého života.“
Stále se potýká s úzkostí a záchvaty paniky, ale oficiálně vysadila antidepresiva a cítí se bez nich lépe. Její dobrý přítel Anson z Jižní Dakoty se jí ujal, odtamtud se osamostatnila a to jí změnilo život. Nakonec se Tammy přestěhovala zpátky na Floridu, vzala věci do vlastních rukou a rozhodla se nechat si udělat magnetickou rezonanci, několik EKG a rentgen, ale všechny vyšly v pořádku. Odtud chodila k poradci Dobrého samaritána a každý týden absolvovala terapii. To jí nesmírně pomohlo. Řekla: „Antidepresiva mi přestala zabírat a zažila jsem několik neúspěchů Odtud jsem se rozhodla, že je čas vysadit prášky a začala jsem více cvičit a pít více vody. Pomohla mi také řízená meditace. Rozhodně je potřeba hodně vůle a sebelásky, aby se člověk každý den zlepšoval. Nejsem stoprocentně uzdravená, ale jsem jen vděčná, že nejsem tam, kde jsem bývala.“
Tammy vyřadila všechny formy kofeinu, alkohol a všechny extrémně sladké nebo zpracované potraviny. Zaměstnávala svou mysl a začala využívat svou kreativitu. Ve všem tom chaosu se rozhodla, že si dopřeje vytvoření značky. Stále na ní pracuje, ale v současné době je to její velký projekt. Ostatní jí pomáhali modlitbou, ale hlavně si nebrali osobně, když se její úzkost zhoršila a musela je požádat, aby odešli. Také by Tammy nejprve oslovili, aby se ujistili, že je v pořádku.
Největší lekcí, kterou se naučila, je sebeláska. Tammy řekla: „Vždy jsem upřednostňovala ostatní před sebou a celý život jsem dělala kompromisy sama se sebou. Otevřelo mi oči, když jsem viděla, jak jsem se zanedbávala a že tentokrát se musím postarat sama o sebe.“ Také řekla: „Mé vnímání života se změnilo na 100 %, nejdéle jsem pochybovala o své existenci. Mám pocit, že mě tato zkušenost změnila k lepšímu a nyní nejsem schopná soudit ostatní, protože vím, že vnitřně všichni bojujeme.“ Nyní zůstává věrná sama sobě, aby se to neopakovalo. Tammy má k druhým lidem ten největší respekt a vždy si bude vážit názorů lidí, ale negativní komentáře si už nebude brát osobně.
Toto je Tammyina rada pro ostatní, kteří bojují:
„Přestaňte hledat každý příznak na internetu! Tohle jsem dělal každou hodinu po dobu dvou let. Bylo mi z toho hrozně zle. Prosím, prostě to nedělejte. Věřte lékařům a řiďte se tím, co vám řeknou. Cvičte a pijte vodu. Vím, že nejsme dokonalí, ale cvičit alespoň dvakrát týdně po dobu 30 minut nesmírně pomáhá. Také se přestaňte snažit, aby vás lidé chápali. Buďte sami sobě hrdiny. Podobně smýšlející lidé jako vy přijdou do vašeho života v pravý čas. Mějte víru.“
„Může se zdát, že se to nikdy nezlepší, ale je to tak. Ne hned. Všechno je to proces. Pomalu, ale jistě, s pozitivním myšlením a velkou silou vůle se to opravdu zlepší. Zůstaňte silní!“
Tammy dokázala změnit svůj život, a to vyžaduje sílu. Pomozte mi změnit situaci tím, že se podělíte o svůj příběh. Pokud vy nebo někdo, koho znáte, potřebujete bezpečné místo, kde se můžete vypovídat a získat radu, neváhejte se stát členem skupiny Mental Illness Recovery Series na Facebooku.