Bipolární porucha, dříve známá jako maniodeprese, je charakterizována poruchami regulace nálady. Při tomto stavu se u jedince často střídají neobvykle dobré nálady (mánie nebo hypománie) a špatné nálady (deprese). Intenzita těchto nálad může způsobovat velké trápení. Výkyvy nálad mohou také narušovat schopnost člověka fungovat.
Existují tři typy bipolární poruchy: bipolární porucha I, bipolární porucha II a cyklotymie. Tyto typy se liší intenzitou a četností jednotlivých fází nálady. Lidé s jakýmkoli typem bipolární poruchy mohou mít z psychoterapie prospěch. Psychoterapeut může jedinci pomoci zvládat jeho nálady a zabránit tomu, aby se příznaky zhoršily.
Příznaky bipolární manie
Lidé s bipolární poruchou mohou zažívat období extrémních emocí a aktivity, kterým se říká mánie. Během manické epizody může mít člověk pocit „na vrcholu“, kterému se říká euforie. Mohou se cítit nadměrně šťastní nebo sebevědomí, i když to situace nevyžaduje. Toto extrémní nadšení může člověka tlačit k rizikovému chování, jako je nadměrné hraní hazardních her nebo spontánní sexuální styky.
Častěji se však osoba cítí spíše podrážděná než šťastná. Osoba může být rozzlobená, pokud jí ostatní brání v jednání podle jejích tužeb (i když zmíněné touhy pravděpodobně způsobí škodu nebo bolest). Příznaky podrážděnosti jsou obzvláště pravděpodobné, pokud osoba užívala návykové látky.
Podle definice mánie narušuje schopnost člověka fungovat v zaměstnání nebo udržovat vztahy. Extrémní manické epizody mohou někdy vést k psychotickým příznakům, jako jsou halucinace nebo bludy. Mánie může vyžadovat hospitalizaci, aby se zabránilo ublížení sobě nebo druhým.
Aby bylo možné mánii kvalifikovat jako mánii, musí extrémní nálada trvat nejméně jeden týden a být přítomna po většinu každého dne. Osoba musí také vykazovat neobvyklou úroveň energie nebo cílevědomé aktivity. A konečně, jedinec musí vykazovat tři nebo více z těchto příznaků:
-
Přehnané ego anebo sebevědomí. (Příklad: Osoba má bludy o velikosti a věří, že je předurčena k tomu, aby vládla světu).
-
Zvýšená aktivita zaměřená na cíl. (Příklad: Osoba začne konstruovat několik vynálezů, přestože nemá žádné technické znalosti.)
-
Snížená potřeba spánku. (Příklad: Osoba se probudí po pouhých třech hodinách spánku a cítí se zcela odpočatá.)
-
Rychlé myšlenky a vysoké množství nápadů. (Příklad: Osoba má pocit, že myslí rychleji, než dokáže své myšlenky vyslovit.)
-
Nátlaková řeč. (Příklad: Osoba může mluvit neuvěřitelně rychle, možná až příliš rychle na to, aby jí bylo rozumět.)
-
Zvýšená nesoustředěnost. (Příklad: Osoba se nemůže soustředit na rozhovor kvůli slabému hluku v pozadí.)
-
Bezohledné chování, které může mít dopad na finanční, sociální nebo fyzickou pohodu člověka. (Příklad: V případě, že se člověk chová neopatrně, může se stát, že se bude chovat neopatrně: Osoba utratí své úspory za auto, které nepotřebuje a které by za normálních okolností nechtěla.)
Hypománie je mírnější verzí mánie. Hypomanické epizody bývají kratšího trvání, trvají čtyři dny nebo déle. Její příznaky jsou stejné jako výše uvedená kritéria mánie. Přesto hypománie zřídkakdy brání člověku v každodenním fungování. Pokud se u člověka rozvine psychóza nebo musí být hospitalizován, pak se jeho příznaky kvalifikují jako manické.
Příznaky bipolární deprese
Depresivní fáze bipolární poruchy je opakem manické fáze. Člověk často pociťuje extrémní smutek, prázdnotu nebo sebenenávist. Často ztrácí motivaci nebo zájem o jakoukoli činnost. Stejně jako mánie i bipolární deprese často způsobuje výrazné potíže a poruchy.
Kritéria pro depresivní fázi jsou stejná jako kritéria pro depresi. Jediný rozdíl je v tom, že bipolární deprese se vyskytuje současně s manickými nebo hypomanickými příznaky.
Aby bylo možné depresivní epizodu kvalifikovat, musí být příznaky přítomny po dobu dvou týdnů nebo déle. Osoba s bipolární depresí bude mít nejméně pět z následujících příznaků:
-
Prázdná, beznadějná nebo smutná nálada, která je přítomna po většinu dne, téměř každý den.
-
Snížený zájem nebo potěšení z činností.
-
Změny chuti k jídlu nebo hmotnosti (hmotnost se může zvýšit nebo snížit o více než 5 % za měsíc).
-
Změny spánku (nespavost nebo hypersomnie).
-
Únava nebo ztráta energie.
-
Psychomotorická agitovanost (neklid nebo jiná zvýšená pohyblivost) nebo psychomotorická deprese (zpomalení pohybu).
-
Obtíže se zapamatováním, rozhodováním a/nebo soustředěním.
-
Nadměrné pocity bezcennosti nebo viny.
-
Opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu.
Typy bipolární poruchy
Existují tři hlavní typy bipolární poruchy: Bipolární porucha I, bipolární porucha II a cyklotymie.
Bipolární porucha I je jediným typem, u kterého je přítomna mánie. U lidí s bipolární poruchou I se mohou vyskytovat také hypomanické nebo depresivní epizody, ty však nejsou pro stanovení diagnózy nutné. Člověku stačí mít za život pouze jednu manickou epizodu, aby se kvalifikoval jako bipolární I. Přesto 90 % lidí, kteří mají jednu manickou epizodu, bude mít další. Více než polovina manických epizod je bezprostředně následována depresivní epizodou.
Bipolární porucha typu II zahrnuje hypománii a depresi. Pokud se u jedince vyvine mánie (u 5-15 % lidí s bipolární poruchou II), posouvá se jeho diagnóza na bipolární poruchu I.
Navzdory všeobecnému přesvědčení není bipolární porucha II mírnější verzí bipolární poruchy I. Zatímco hypomanické příznaky bývají méně závažné, depresivní fáze jsou často delší a častější. Bipolární porucha II bývá chroničtější než bipolární porucha I a zahrnuje celkově více epizod nálady.
Člověk může mít několik depresivních epizod, než zažije první hypomanickou epizodu. Téměř u 12 % osob s bipolární poruchou II je poprvé diagnostikována velká deprese. Jakmile se však objeví hypománie, diagnóza se přesune na bipolární poruchu II.
Cyklotymie popisuje situaci, kdy má člověk chronické, kolísavé epizody nálady, které nesplňují kritéria pro hypomanii nebo depresi. Osoba může mít například pouze dva příznaky deprese namísto požadovaných pěti.
Aby mohla být dospělému diagnostikována cyklotymie, musí se u něj vyskytovat jak epizody manické, tak depresivní nálady po dobu nejméně 2 let. (Dětem a dospívajícím stačí mít příznaky po dobu jednoho roku.) Osoba musí prožívat epizodu nálady častěji než jindy. Pokud osoba zažívá přestávky mezi epizodami, tato období bez příznaků nesmí být delší než 2 měsíce.
Příznaky cyklotymie jsou často mírnější než u bipolární poruchy I nebo bipolární poruchy II, ale přesto mohou způsobovat potíže. Člověk se také může potýkat s dlouhodobým charakterem svých problémů s náladou. Osoba s cyklotymií 15-50% pravděpodobnost, že se u ní později v životě vyvine bipolární porucha I nebo II.
Varianty bipolární poruchy
Některé varianty bipolární poruchy mohou ovlivnit načasování příznaků. Mezi tyto varianty patří bipolární porucha s rychlým cyklováním, bipolární porucha se sezónním charakterem a bipolární porucha se smíšenými rysy.
Rychlé cyklování: Jedinci s bipolární poruchou I a II mají často tři nebo méně epizod nálady za rok. Pokud má někdo čtyři nebo více epizod nálady během dvanácti měsíců, říká se, že má rychlé cyklování. Epizody mohou mít mezi sebou velké přestávky „normální“ nálady (2 měsíce nebo více). Člověk může také okamžitě přecházet mezi mánií a depresí.
Sezónní vzorec: Někteří lidé mohou mít epizody nálady v určitém ročním období. Například člověk může mít manickou epizodu každé jaro a v létě přejít do remise. Mít sezónní epizody jedné polarity neznamená, že opačná fáze bude také sezónní, i když může být.
Přibližně 15-22 % lidí s bipolární poruchou má sezónní epizody nálady. Nejčastěji se u lidí objevuje deprese na podzim nebo v zimě, na jaře pak dochází k remisi. U mladších jedinců a u těch, kteří žijí ve vyšších nadmořských výškách, je větší pravděpodobnost výskytu zimní deprese.
Smíšené epizody: Lidé s bipolární poruchou obvykle prožívají manické a depresivní epizody odděleně. Někteří jedinci však mají současně příznaky deprese i mánie/hypománie. Tyto případy se nazývají smíšené epizody. Aby bylo možné kvalifikovat smíšenou epizodu, musí osoba splňovat všechna kritéria pro jednu fázi (manickou nebo depresivní) a vykazovat alespoň tři příznaky opačné fáze.
Špatná diagnostika bipolární poruchy
U mnoha lidí s bipolární poruchou se příznaky deprese objeví roky před první manickou nebo hypomanickou epizodou. Proto je u mnoha lidí s bipolární poruchou chybně diagnostikována deprese. Odhaduje se, že 25 % lidí s diagnózou depresímůže mít ve skutečnosti bipolární poruchu.
Tyto diagnózy může být zpočátku obtížné rozlišit. Pokud však osoba vykazuje následující příznaky, je pravděpodobné, že její deprese má bipolární charakter.
-
U osoby se objeví příznaky před pubertou nebo po porodu.
-
Depresivní epizody se objevují často a trvají krátce.
-
Osoba má bipolární poruchu v rodinné anamnéze.
-
U osoby se rozvinou manické příznaky po vyzkoušení antidepresiv.
Pro osobu s bipolární poruchou je důležité, aby byla co nejdříve stanovena správná diagnóza, aby mohla být využít vedle psychoterapie také léčbu psychofarmaky. Některé způsoby léčby deprese, například antidepresiva, mohou u někoho zhoršit problémy s náladou. Při vhodné léčbě a s pomocí psychoterapie se však člověk může začít z bipolárních příznaků zotavovat.
Bipolární porucha a příbuzné stavy
Bipolární porucha se často vyskytuje společně s dalšími duševními poruchami. U některých typů bipolárních poruch je pravděpodobnější, že budou komorbidní se specifickými problémy.
-
Užívání návykových látek: Závislost na alkoholu nebo drogách je běžná u všech typů bipolární poruchy. Zneužívání návykových látek se vyskytuje u více než poloviny osob s bipolární poruchou I a u 37 % osob s bipolární poruchou II.
-
Úzkost: Problémy s úzkostí (fobie, sociální úzkost atd.) jsou u bipolární poruchy I a II běžné. Úzkost se u bipolární poruchy I i II vyskytuje v 75 %.
-
ADHD: U dospělých s bipolární poruchou I a u dětí s cyklotymií jsou časté problémy s poruchou pozornosti a hyperaktivitou.
-
Problémy s jídlem a stravováním: Přibližně 14 % osob s bipolární poruchou II má problémy s jídlem nebo stravováním. Záchvatovité přejídání je častější než bulimie nebo anorexie.
Lidé s bipolární poruchou II mají pravděpodobně více průvodních problémů. Více než polovina lidí s bipolární poruchou II má tři nebo více komorbidit. Některé diagnózy mohou být v určitých fázích výraznější. Problémy s příjmem potravy a úzkost mohou být zvýšené během depresivní fáze, zatímco zneužívání návykových látek je spojeno s hypomanickými příznaky.
Bipolární porucha může být závažným stavem, zejména pokud se vyskytuje spolu s dalšími diagnózami. Bipolární porucha je však možné vyřešit. Se správným terapeutem může jedinec výrazně zlepšit kvalitu svého života.