Terapie autismu a aspergerova syndromu

Autismus neboli porucha autistického spektra (postihuje přibližně 1 % lidí na celém světě. Jeho diagnostika může být sporná. Částečně je to proto, že v poslední době se počet diagnóz autismu zvýšil. O některých kritériích pro poruchy autistického spektra se stále vedou rozsáhlé diskuse.

Autismus postihuje nervový systém. Jedním ze znaků autismu je narušené sociální chování. Mezi další příznaky patří omezené nebo opakující se chování.

Kdysi lidé považovali intenzivní podporu za hlavní způsob, jak autismus zvládnout. Současné psychoterapeutické postupy však často uplatňují jiný přístup. Tyto terapeutické postupy zlepšily sociální chování lidí s autismem. Pokud se s nimi začne v dětství, mohou mít vyšší šanci na úspěch.

Aspergerův syndrom je považován poruchu sociální komunikace patřící do poruch autistického spektra. Kritéria pro autismus nyní používají podobné termíny k popisu Aspergera. Někteří lidé však svůj stav stále označují jako Aspergerův syndrom.

Co způsobuje autismus?

Příčiny autismu nejsou známy. Někteří spekulují, že roli hrají vnější faktory. Tyto faktory by mohly vyvolat genetický sklon k autismu. Rodinné studie a studie dvojčat ukazují, že někteří lidé mají větší pravděpodobnost, že budou mít autismus. Je to způsobeno jejich geny. Výzkum zatím neodhalil genetické faktory, které způsobují poruchy autistického spektra.

Skenování mozku ukazuje určité rozdíly ve tvarech mozku dětí s autismem. To může znamenat, že příčinou onemocnění je rozdíl ve struktuře nebo funkci mozku. S autismem jsou spojeny i některé další genetické poruchy. Mezi tyto stavy patří např:

  • syndrom křehkého x

  • tuberózní skleróza

  • neléčená fenylketonurie (PKU)

  • vrozený syndrom zarděnek

Výzkum zatím nezjistil, co je příčinou nárůstu případů autismu. Vývoj autismu mohou ovlivňovat i negenetické faktory. Tyto faktory mohou u rizikových osob autismus vyvolat, nikoli způsobit. Vědci stále zkoumají možné příčiny autismu.

Způsobuje očkování autismus?

Některé skupiny tvrdí, že chemické látky ve vakcínách způsobují autismus. Výzkum však doposud neprokázal žádnou souvislost mezi vakcínami a autismem. Tato teorie je mezi některými stále populární. Jedním z důvodů je rostoucí počet diagnóz v posledních letech. Nárůst počtu diagnóz může být způsoben větším výzkumem autismu. Nový výzkum vedl k rozšíření definice poruchy autistického spektra. V důsledku toho mohlo dojít k nárůstu počtu případů. Bez dalších dlouhodobých studií však nelze jasný závěr stanovit.

Doporučujeme:  Kdy a jak začít s léčbou poruchy nálad

Příznaky a symptomy autismu

Autismus je považován sociální (pragmatickou) poruchu komunikace. K diagnóze často dochází, když se příznaky projeví v dětství. Tyto příznaky nesmí být lépe vysvětlitelné jiným onemocněním. Mezi příznaky autismu patří např:

  • Obtíže v komunikaci

  • Problémy s kontextem nebo abstraktním myšlením

  • Obtíže s dodržováním sociálních norem, jako je střídání se v hovoru nebo naslouchání

  • Vyhýbání se sociálním skupinám nebo vztahům

  • Potíže v práci nebo ve škole

  • Tendence držet se rutiny

  • Nechuť ke změnám v rutině

  • Přílišná nebo nedostatečná reakce na smyslové podněty

Někteří odborníci se domnívají, že používání slov funkčně vylučuje autismus. Jiní diagnostikují autismus snadněji navzdory tomu, co doporučují ustálená diagnostická kritéria.

Do autistického spektra patří i další stavy. Aspergerův syndrom je jedním z nejvýznamnějších z nich.

Aspergerův syndrom

Aspergerův syndrom byl kdysi znám jako „vysoce funkční autismus“. Jeho příznaky jsou často podobné, ale méně závažné než u autismu. Opoždění v řeči a jazyce nemusí být u Aspergera přítomno. Lidé s Aspergerovým syndromem mohou žít bez diagnózy po celá léta. Je to proto, že jejich chování se může jevit jako „normální“, i když sociálně neobratné.

Aspergerův syndrom je nyní součástí autistického spektra. Existují však některé běžné příznaky tohoto onemocnění. Toto chování a příznaky ovlivní každodenní život. Objeví se již v raném dětství. Mezi příznaky Aspergerova syndromu mohou patřit např:

  • Normální vývoj jazyka a inteligence

  • Touha zapadnout a navázat vztah s ostatními, ale nejistota, jak to udělat.

  • Sociální neobratnost

  • Potíže s vyjadřováním emocí a empatie

  • Vyhýbání se očnímu kontaktu

  • Zmatek v sociálních signálech, jako je řeč těla nebo sarkasmus

  • Silný zájem o úzký okruh témat

  • Neohrabanost nebo opožděná motorika

Souběžné problémy a stavy související s autismem

Některé zdravotní problémy se mohou vyskytovat současně s autismem. U lidí se v důsledku tohoto stavu mohou objevit také problémy s duševním zdravím. Lidé s poruchou autistického spektra se mohou cítit osamělí, izolovaní nebo úzkostní. S poruchou autistického spektra souvisejí následující problémy:

  • Tourettův syndrom: Tento stav postihuje téměř 1 ze 160 dětí. Častěji se vyskytuje u chlapců. U lidí s Tourettovým syndromem se často projevují tiky. Jedná se o nedobrovolné hlasové nebo fyzické chování.

  • Rettův syndrom: Tento genetický stav zpomaluje vývoj. Může způsobovat opakující se chování. Postihuje převážně dívky. Rettův syndrom se od autismu liší v zásadních ohledech. Děti s Rettovým syndromem často dávají přednost lidem před předměty.

  • Pica:. Asi 30 % dětí s autismem má poruchu příjmu potravy označovanou jako pica. Pica způsobuje, že lidé touží po nejedlých předmětech. Mezi ně může patřit hlína, led nebo papír.

  • Problémy se spánkem: Až 80 % dětí s autismem má problémy se spánkem. Tyto problémy mohou zahrnovat nespavost. S autismem jsou spojeny určité mozkové odlišnosti. Výzkumy naznačují, že mohou mít vliv na spánek.

  • Problémy se smyslovým zpracováním: Porucha smyslového zpracování se často vyskytuje u osob s autismem. Způsobuje nadměrnou nebo nedostatečnou citlivost na smyslové podněty.

  • Záchvaty: Lidé s autismem mohou mít sklon k záchvatům. Statistiky ukazují, že epilepsie se vyskytuje přibližně u 30 % osob s autismem.

Doporučujeme:  Jaké jsou příznaky schizotypické poruchy? A jak se jí zbavit?

Autismus u mužů a žen

Muži mají větší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována porucha autistického spektra. Poměr diagnostikovaných mužů a žen se pohybuje od 2:1 do 16:1. Tento rozdíl existuje již od doby, kdy byl autismus poprvé studován. Muži mohou mít větší pravděpodobnost, že zdědí onemocnění související s autismem. Výzkum autismu se může častěji soustředit na muže a jejich zkušenosti.

Psychologické studie ukazují, že příznaky nemají tendenci se u mužů a žen lišit. Ženy se však se svými příznaky mohou vyrovnávat odlišně. To by mohlo mít vliv na míru diagnostikování poruch autistického spektra u žen. Tyto dovednosti zvládání mohou také maskovat neobvyklé chování před ostatními. Vědci tomu říkají „maskování“. Sociální nebo zvládací dovednosti mohou ženám usnadnit skrývání společenské nepohody.

Ženy mohou autismus maskovat projevy emocí. Mohou předstírat chování považované za „normální“. Maskování však nemusí být dlouhodobě zdravé. U žen s poruchou autistického spektra může vést ke stresu nebo depresi. Může je to také stát diagnózu.

Historie autismu

Termín autismus poprvé použil psychiatr Eugen Bleuler v roce 1908. Termín vychází z řeckého slova autós, což znamená já. Bleuler popisoval lidi se schizofrenií. Tito lidé se uzavírali sami do sebe.

Hans Asperger a Leo Kanner studovali autismus ve 40. letech 20. století. Tito dva vědci popsali to, co dnes známe jako autismus. Pozorovali děti s rysy podobnými dnešnímu popisu poruchy autistického spektra.

Po většinu 20. století lidé vnímali autismus z hlediska jeho vlivu na inteligenci. Často se z něj obviňovaly rodičovské dovednosti. Od 80. let 20. století se objevily přesnější výzkumy. Tento psychologický výzkum formoval současné poznatky o poruchách autistického spektra.

Diskuze