Logoterapie: Teorie smyslu života podle Viktora Frankla

Hledání odpovědi na otázku „jaký je smysl života?“ se objevuje od počátku věků. Hledání smyslu života lze považovat za primární motivaci každého člověka a z tohoto tvrzení vychází i koncept logoterapie.

V následujícím článku se ponoříme do vzniku logoterapie, výzkumu, technik a aktivit spojených s logoterapií.

Vymezení logoterapie

Logoterapie je často označována jako „třetí vídeňská škola psychoterapie“ a vznikla ve 30. letech 20. století jako reakce na Freudovu psychoanalýzu i Adlerův důraz na moc ve společnosti. Je to více než jen „terapie“. Je to filozofie pro duchovně ztracené a vzdělání pro ty, kteří jsou zmatení. Nabízí podporu tváří v tvář utrpení a uzdravení pro nemocné .

Logoterapie zkoumá fyzické, psychologické a duchovní (noologické) aspekty člověka a lze ji nahlížet prostřednictvím projevů fungování jedince. Často je považována za humanisticko-existenciální myšlenkovou školu, ale může být využívána i ve spojení se současnými terapiemi.

Na rozdíl od Freudovy „vůle k rozkoši“ a Adlerovy „vůle k moci“ vychází logoterapie z myšlenky, že nás pohání „vůle ke smyslu“ neboli vnitřní touha najít v životě cíl a smysl.

Jako lidé často reagujeme na situace v prvních dvou dimenzích fungování (fyzické/psychologické) podmíněnými a automatickými reakcemi. Příkladem těchto reakcí jsou negativní samomluva, iracionální jednání, výbuchy a negativní emoce.

Zvířata také reagují v prvních dvou dimenzích. Právě třetí dimenze fungování odlišuje člověka od ostatních druhů. V tom spočívá jedinečná krása logoterapie.

Zatímco lidé mohou přežívat stejně jako zvířata žijící v rámci prvních dvou dimenzí (uspokojování fyzických potřeb a myšlení), logoterapie nabízí hlubší spojení s duší a možnost zkoumat to, co nás činí jedinečně lidskými.

Duchovní dimenze je dimenzí smyslu. Základní principy logoterapie jsou následující

  • lidský život má smysl,

  • lidské bytosti touží prožívat svůj vlastní smysl života

  • lidé mají potenciál prožívat smysl za všech okolností

Kdo byl Viktor Frankl?

Viktor E. Frankl byl profesorem neurologie a psychiatrie na Lékařské fakultě Vídeňské univerzity.

Tento rakouský psychiatr a neurolog se narodil 26. března 1905 a je znám především díky svým psychologickým pamětem Člověk hledá smysl a jako zakladatel logoterapie.

Vydal 40 knih, které byly přeloženy do 50 jazyků a které dokazují, že láska, svoboda, smysl a odpovědnost přesahují rasu, kulturu, náboženství i kontinenty.

Jeho nejslavnější memoáry začínají líčením osobní zkušenosti z hrůzných koncentračních táborů v Osvětimi. Tři roky, které strávil v koncentračních táborech, se staly více než jen příběhem o přežití. Frankl ztělesňuje moderní definici odolnosti.

Uvažuje o hledání smyslu, transcendentální síle lásky, hledání humoru a objevování odvahy tváří v tvář obtížím. V nejhorších myslitelných podmínkách se Frankl držel přesvědčení, že nejkritičtější svobodou je schopnost jedince zvolit si svůj postoj.

Teorie Viktora Frankla

Frankl považoval logoterapii za způsob, jak rozšířit stávající terapie tím, že zdůrazní „smysluplný rozměr“ neboli duchovní dimenzi člověka. Franklovu logoterapii tvoří tři filozofické a psychologické koncepty: svoboda vůle, vůle ke smyslu a smysl života.

Doporučujeme:  Co je to psychoanalýza a jak se jí účastní klienti?

Svoboda vůle tvrdí, že člověk se může svobodně rozhodovat a zaujímat postoj k vnitřním i vnějším podmínkám. Svoboda je v tomto kontextu definována jako prostor pro utváření vlastního života v mezích konkrétních možností. Poskytuje klientovi prostor pro autonomii tváří v tvář somatické nebo psychické nemoci. V podstatě si můžeme svobodně zvolit své reakce bez ohledu na okolnosti.

Vůle ke smyslu uvádí, že lidé jsou svobodní v dosahování cílů a záměrů v životě. Frustrace, agrese, závislost, deprese a sebevražednost vznikají, když jedinci nemohou realizovat svou „vůli ke smyslu“. Naším primárním motivem jako lidí je hledání smyslu nebo účelu života. Jsme schopni překonat potěšení a podpořit bolest pro smysluplný cíl.

Smysl života je založen na myšlence, že smysl je objektivní realita, a ne pouhá iluze nebo osobní vnímání. Lidé mají svobodu i zodpovědnost za to, aby se v každé situaci projevili co nejlépe tím, že si uvědomí smysl daného okamžiku.

Můžeme najít smysl za všech okolností, dokonce i za nevyhnutelného utrpení? Smysl života můžeme objevit prostřednictvím tvůrčích vodítek, prožitkových hodnot a postojových hodnot.

Výzkum a empirické výsledky

Logoterapie má významné uplatnění ve všech dimenzích jedince (trojrozměrná ontologie). Z psychologického hlediska logoterapie využívá specifické techniky paradoxní intence a dereflexe k řešení problémů úzkosti, nutkavých poruch, obsesí a fobií. O nich bude podrobněji pojednáno v následující části.

Z fyziologického hlediska je logoterapie účinným způsobem zvládání utrpení a fyzické bolesti nebo ztráty. Z duchovního hlediska logoterapie ukazuje, že život má smysl nebo cíl, když lidé trpí „existenciálním vakuem“, které prožíváme jako nudu, apatii, prázdnotu a depresi.

Posttraumatická stresová porucha a akutní stres

Jednou z nejúčinnějších věcí na logoterapii je její schopnost posilovat jednotlivce, což jim umožňuje osvobodit se od symptomů a zvýšit jejich schopnost být aktivní.

Vzhledem k tomu, že logoterapie byla založena na předstupni utrpení, je přirozenou terapií pro terapii traumatických zážitků. Logoterapie je užitečnou psychoterapií pro jedince s akutní stresovou poruchou nebo posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD).

V četných případových studiích klientů s PTSD související s bojem vedla logoterapeutická cvičení, která zdůrazňovala konstrukt smyslu, k výraznému snížení příznaků stresu, úzkosti a deprese. Výzkum účinnosti logoterapie při terapii PTSD byl většinou zjištěn na základě kvalitativního výzkumu a případových studií.

Závislosti na alkoholu a drogách

Mezi duchovními prvky Anonymních alkoholiků a koncepty objevování osobního smyslu, které se vyskytují v logoterapii, existují zjevné paralely.

Frankl hovořil o „masové neurotické triádě“ agrese, deprese a závislosti, která se objevuje, když jedinci zažívají existenciální vakuum. Toto vakuum vede k porušování sociálních norem, symptomům stresu a závislosti.

Psychoterapie tohoto existenciálního vakua spočívá samozřejmě v tom, že klienta vede k objevení svobody volby, vůle najít smysl a odpovědnosti za smysluplný život.

Logoterapie se ukázala jako účinná při snižování bažení a účasti na pití u alkoholiků. Logoterapeutické skupiny navíc úspěšně zlepšily smysl života a duševní zdraví manželek alkoholiků.

Doporučujeme:  Co je narativní terapie?

Frankl by tvrdil, že když se jedinci mohou napojit na svou svobodu, odpovědnost a životní smysl, není již potřeba ani touha po látkách měnících mysl, jako je alkohol nebo drogy.

Úzkost a deprese

Logoterapie se úspěšně používá k psychoterapii deprese a úzkosti. Jedna studie se zabývala konkrétně depresí a stresem u pacientek s rakovinou děložního čípku. Výzkumníci měřili hladinu kortizolu (stresového hormonu) a skóre z Beckova dotazníku deprese (BDI) u dvou skupin 15 pacientek. Jedna skupina dostávala logoterapeutickou léčbu po dobu šesti týdnů (45minutová sezení jednou týdně) a kontrolní skupina dostávala standardní onkologickou léčbu.

Po šesti týdnech došlo k významnému poklesu skóre BDI a hladiny kortizolu u léčebné skupiny, zatímco u kontrolní skupiny nedošlo k žádné změně. Dává smysl, že zlepšení smyslu života pacientů s rakovinou snížilo jejich úroveň stresu a deprese.

Logoterapie také úspěšně snížila měřitelnou úroveň utrpení a zvýšila smysl života u skupiny dospívajících pacientů s rakovinou ve srovnání s odpovídající kontrolní skupinou.

Podobně dvouhodinová sezení logoterapie u skupiny 22 pacientek s rakovinou prsu významně snížila skóre deprese dle BDI. Tento výzkum prokázal, že logoterapie může být prospěšnou léčbou pro jedince, kteří se potýkají s rakovinou nebo jiným závažným onemocněním.

Skupinová logoterapie

Existuje také významný výzkum, který podporuje použití logoterapie ve skupině. Poučení jednotlivců i skupin o dimenzích odpovědnosti, svobody a hodnot může pomoci snížit utrpení a zvýšit různé míry psychické pohody.

Při porovnání účinnosti gestalt a logoterapie ve skupinovém prostředí rozvedených žen poskytla logoterapie výraznější snížení deprese, úzkosti a agrese.

Skupinová logoterapie vedla také ke zvýšení psychické pohody, pozitivních vztahů, autonomie, osobního růstu a mistrovství u matek dětí s mentálním postižením.

Techniky logoterapie

Franklova snaha o humanizaci psychoterapie zahrnovala praktické techniky, které se používaly u klientů s depresí, utrpením, chronickou bolestí/zdravotním stavem, úzkostí, fobiemi, obsesemi a významnými životními změnami.

Mezi terapeutickými technikami logoterapie a kognitivně behaviorální terapií (KBT) i terapií přijetí a závazku (ACT) existují podobnosti.

Dereflexe

První technikou je dereflexe, jejímž cílem je pomoci klientům zaměřit pozornost od problémů a stížností k něčemu pozitivnímu. Vychází z konceptu sebedistancování a sebetranscendence.

Prakticky řečeno zahrnuje kladení otázek typu: „Jak by vypadal váš život bez problému X?“; „Kdyby ve vašem životě šlo všechno perfektně, jak by to vypadalo?“; a „Je ve vašem životě něco, pro co byste zemřeli?“.

Paradoxní záměr (paradoxní intence)

Paradoxní záměr je účinná technika, kterou lze použít při fobiích, strachu a úzkosti.

Základem této techniky je, že humor a výsměch mohou být užitečné, když je strach paralyzující. Strach se odstraní, když se činnost/záměr zaměří na to, čeho se nejvíce bojíme. Pokud například člověk bojuje se strachem z odmítnutí, záměrně se staví do pozic, ve kterých bude odmítnut nebo mu bude řečeno „ne“.

Doporučujeme:  Psychoterapie: Jak pracuje terapeut s klienty

Vhodnou ilustrací je příběh Harry Potter a vězeň z Azkabanu, kde mladí studenti museli čelit svým největším obavám. Aby svůj strach překonali, museli děsivou myšlenku proměnit v něco směšného, například velkého pavouka na kolečkových bruslích, čímž se paralyzujícímu strachu vysmáli a překonali ho.

Sokratovský dialog

Sokratovský dialog je nástroj v logoterapii, který klienta provází procesem sebepoznání jeho vlastními slovy.

Liší se od sokratovského dotazování, které se často používá v KBT. Sokratovské dotazování rozbíjí úzkostné nebo negativní myšlenky, zatímco sokratovský dialog se používá k nalezení smyslu v rozhovoru. Umožňuje klientovi uvědomit si, že již zná odpovědi na otázky týkající se jeho účelu, smyslu a svobody.

Aktivity logoterapie

Skupinová aktivita Pasažéři v autobuse

Empiricky ověřená metafora „pasažéři v autobuse“ se účinně používá v intervencích ACT. Skupinová aktivita Pasažéři v autobuse využívá hraní rolí a debriefing, aby pomohla klientům naučit se reagovat na stresující situace v souladu s jejich hodnotami, místo aby se rozhodli vyhýbat se bolestivým situacím nebo jednat na základě svých emocí.

Hodnotové tetování

Zatímco logoterapie využívá sokratovský dialog k nalezení smyslu, pracovní list Hodnotové tetování je užitečný pro klienty, pro které mohou být otázky obtížné nebo konfrontační. Místo otázky „Co je v životě nejdůležitější?“ je klient vyzván, aby využil kreativitu a představil si tetování, které by pro něj mělo smysl.

Pracovní list Najdi svůj cíl

Pracovní list Najdi svůj účel klade řadu základních otázek určených k identifikaci nadání, talentů, dovedností a schopností, které mohou v konečném důsledku odrážet nalezení životního účelu. Nalezením svého účelu a pozitivním využitím svých silných stránek můžete vytvořit trvalý vliv na svět kolem sebe a nakonec najít smysl života.

Franklovy citáty o životě a jeho smyslu

Ačkoli se zdá, že hledání smyslu života je v popředí zájmu logoterapie, Frankl tvrdil, že místo toho, aby si člověk kladl tuto otázku, měl by si uvědomit, že on je tím, kdo je tázán.

Prohlásil: „Ve skutečnosti nezáleží na tom, co jsme od života očekávali my, ale co život očekával od nás“.

Mezi další významné citáty z Franklova díla patří např:

  • „Když už nejsme schopni změnit situaci, jsme vyzváni, abychom změnili sami sebe.“

  • „Utrpení je neodmyslitelnou součástí života, stejně jako osud a smrt. Bez utrpení a smrti nemůže být lidský život úplný.“

  • „Úspěch, stejně jako o štěstí, totiž nelze usilovat; musí přijít, a to pouze jako nezamýšlený vedlejší účinek osobní oddanosti věci větší, než je on sám, nebo jako vedlejší produkt odevzdání se jiné osobě, než je on sám.“

Diskuze