Co se vlastně děje?
Váš blízký přítel může mít skutečně sebevražedné sklony.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je sebevražda považována za závažný problém veřejného zdraví, který způsobuje trvalé škodlivé následky pro jednotlivce, rodiny a komunity. Je desátou nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech a v roce 2019 byla příčinou 47 500 úmrtí (Centers for Disease Control and Prevention, n.d.).
„Dnes je první den sněhu. Takový krásný den na umírání,“ řekla ti zničehonic tvoje nejlepší kamarádka, když jsi s ní trávila čas v kavárně.
Lidé se sebevražednými sklony by mluvili o smrti a vyjadřovali svůj úmysl zemřít. Může to být tak diskrétní jako: „Přál bych si, abych mohl zemřít ve spánku,“ nebo „V těchto dnech si často přeji, abych onemocněl nevyléčitelnou chorobou.“. Obojí svědčí o pasivních sebevražedných myšlenkách, zatímco lidé s aktivními sebevražednými myšlenkami vyjadřují svůj záměr příměji, například: „V těchto dnech mám pocit, že se chci zabít.“.
2. Mluvení o pocitu prázdnoty, beznaděje nebo o tom, že nemáte žádné východisko z problémů.
„Moje srdce je dnes tak prázdné. Ať dělám, co dělám, nemůžu na tu bolest zapomenout. Tentokrát z tohoto problému není východisko,“ svěřuje se vám manžel jednoho víkendového rána.
Lidé, kteří uvažují o sebevraždě, mají pocit prázdnoty. Mají pocit, že pouze žijí život a procházejí opakujícími se cykly a pohyby. Je to zvláštní stav, kdy máte pocit, že radost nebo láska vámi jen proniká, aniž by zůstala ve vašem srdci. Brzy poté si všimnete, že je pryč. Máte pocit, že jste „existovali“, ale nikdy „nežili“. Máte pocit, že ať děláte cokoli, nikdy nemůžete vyřešit své problémy.
3. Zmínění silných pocitů viny a studu
„Cítím se vůči rodičům tak provinile. Mám pocit, že jsem pro ně ostudou a přítěží,“ čtete status na Whatsappu své kamarádky, jejíž chování se dnes zdá být tak odlišné.
Člověk se sebevražednými myšlenkami se na svět dívá negativně. Jedinec se bude cítit provinile kvůli některým drobným problémům. Neustále se objevuje přesvědčení, že se člověk podílel na páchání špatných věcí na lidech a že bude pokračovat v páchání špatných věcí i v budoucnu. Tato přetrvávající vina a obavy mohou nakonec vyvolat i pocity studu a člověk může mít pocit, že se stává přítěží pro své blízké (Cherry & Susman, 2021).
4. Mluvení o tom, že nemají důvod žít nebo že by ostatním bylo lépe bez nich.
Sedíte na lavičce v parku nedaleko svého domova. Vedle vás si sedne starší paní, pozdraví vás a najednou otevře: „Miláčku, mám pocit, že už nemám důvod žít. Mým dětem je beze mě lépe.“
Lidé, kteří se nacházejí ve stavu hlubokého zoufalství a chtějí ukončit svůj život, mají často pocit, že již nemají důvod pokračovat ve svém životě. Myslí si, že jsou pro své blízké přítěží a že by jim bez nich bylo lépe. Mají pocit, že už nemají naději, které by se mohli držet.
5. Sociální stažení a izolace
Dostanete oznámení na Whatsapp od vedoucího vašeho spolužáka z univerzity. Zveřejní výsledek předchozí zkoušky. Ze seznamu zjistíte, že váš spolubydlící u zkoušky neuspěl a musí ji opakovat. Když přijdete do svého pokoje, vejdete do jeho kóje a zjistíte, že tam není. Zkoušíte mu několikrát zavolat, ale bezvýsledně.
Jedinec, který chce zemřít sebevraždou, zažívá sociální stažení a izolaci. Bude mít tendenci vyhýbat se jakýmkoli kontaktům s blízkými přáteli nebo rodinnými příslušníky. Lidé, kteří mají problémy s duševním zdravím, mají tendenci vyhýbat se lidem a dávají přednost samotě, bez jakýchkoli nebo jen s malými kontakty s ostatními. Lidé jsou společenské bytosti. V důsledku toho může toto jednání dále zhoršovat jejich duševní zdraví a brzy mohou pocítit sebevražedné sklony.
6. Rozdávání osobních věcí a uzavírání nedořešených záležitostí
„Tady, synu, vezmi si moje hodinky, které se ti tak líbí. Prosím, věz, že tě mám vždycky rád, ano?“ Otec ti tyto věty říká s úsměvem, ale melancholickým hlasem.
Když se člověk rozhodne pro sebevraždu, cítí se klidný, zdá se, že smrt vlastní rukou je „dokonalým řešením“, jak ukončit bolest. Jedinec se také může snažit rozdat své osobní věci a uzavřít volné konce se svými blízkými. Jako by dotyčný chtěl, aby jeho blízcí měli méně bolesti, až přijde čas, kdy se dozvědí, že jedinec umírá sebevraždou. Záměrem je zanechat svým blízkým „dobré vzpomínky“. Kromě toho mohou zařídit, aby se někdo postaral o jejich domácí zvířata, nebo sepsat závěť pro své blízké.
7. Rozloučení s přáteli a rodinou
Když se člověk rozhodne zemřít sebevraždou, má tendenci loučit se zvláštním způsobem. Dávají najevo náznaky typu „už mě tu neuvidíte“ nebo „nikdo si neuvědomí, když se už nikdy nevrátím“. Říkají to s nadějí, že si jich někdo všimne a zachrání je.
8. Změny ve spánkovém režimu
V současné době jste si všimli, že vaše dospívající dítě má problémy s usínáním. V noci zůstává vzhůru a nemůže usnout.
Podle výzkumu Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity publikovaného v časopise Journal of Clinical Psychiatry jsou mladí dospělí, kteří mají problémy se spánkem, ohroženi sebevraždou. Této studie se zúčastnilo 50 mladých dospělých ve věku 18-23 let, kteří se v minulosti pokusili o sebevraždu nebo měli v poslední době sebevražedné myšlenky. Po dobu jednoho týdne bylo prováděno objektivní hodnocení jejich spánku, při kterém byly měřeny pohyby zápěstí během spánku nebo pokusu o spánek pomocí zařízení podobného hodinkám obsahujícího akcelerometr. Poté byli požádáni, aby na začátku výzkumu a o sedm a 21 dní později vyplnili dotazníky, které měřily závažnost jejich sebevražedných příznaků, nespavost, noční můry, deprese a užívání alkoholu. Výsledek ukázal, že účastníci, kteří zažívají vysoce variabilní spánkový režim, uváděli více nespavosti a nočních můr a také nezávisle na sobě předpovídali více sebevražedného chování (Digitale, 2017).
Strávíš víkend u svého bratra. Když použiješ jeho koupelnu, najdeš u něj láhev naplněnou prášky na spaní.
To je další varovný příznak sebevraždy. Jako způsob sebevraždy se mohou pokusit získat přístup ke smrtícím prostředkům, jako jsou léky nebo střelné zbraně.
10. Zvýšené užívání alkoholu nebo drog
Vaše sestra se rozešla se svou drahou polovičkou ve zlém. Rozhodnete se ji na několik dní doprovodit v období smutku. Během pobytu si všimnete, že začala ve zvýšené míře užívat alkohol.
Bylo provedeno několik studií, které zkoumaly vztah mezi užíváním alkoholu a drog a sebevražedným chováním. Podle přehledu zákonů o minimální věkové hranici pro pití alkoholu a sebevraždách mladých lidí ve věku 18 až 20 let existuje souvislost mezi zákony o nižší minimální věkové hranici pro pití alkoholu a vyšší mírou sebevražd mladých lidí. Kromě toho jiný průzkum odhalil, že osoby, které se v minulosti pokusily o sebevraždu, častěji trpěly depresivní poruchou a mnohé z nich měly také poruchu související se zneužíváním alkoholu a/nebo návykových látek.
Obecně platí, že neléčené nebo nediagnostikované duševní problémy mohou pro nemocné představovat riziko sebevraždy. Proto je důležité brát tyto varovné příznaky vážně a vyhledat neodkladnou péči. Pokud zjistíte, že vy sami nebo vaši blízcí vykazují tyto příznaky, obraťte se na odborníka na duševní zdraví, aby vám pomohl. Můžete se také obrátit na následující horké linky pro sebevrahy:
Amerika: 1-800-273-TALK (8255)
Spojené království: +44 (0) 8457 90 90 90
Hongkong: +852 28 960 000
Japonsko/Tokio: 81 (0) 3 5286 9090
Brazílie: 55 11 31514109 nebo (91) 3223-0074
Jižní Afrika: 0800 12 13 14