Postavit se za sebe může být pro mnoho lidí obtížné. A může se zdát, že ti, kteří se za sebe postaví, dosahují nemožného. Ale ať už jste stydliví, introvertní, nebo dokonce trpíte duševní nemocí, která vás může brzdit, stále se můžete naučit postupně se postavit za své potřeby.
Zde je 11 způsobů, jak se naučit stát si za svým a stát se sebevědomějším člověkem.
1. Zjistěte, proč máte problém postavit se sami za sebe.
Bylo pro vás někdy obtížné mluvit nebo se vyjádřit, když jste byli na něco tázáni nebo konfrontováni?
Postavit se za sebe, být asertivní, by mělo být instinktivní, protože je to způsob sebezáchovy. Když tomu tak ale není, když být asertivní není instinktivní nebo je to obtížné, může jít podle psychologické kliniky Chelsey o problém, který má kořeny v minulosti.
Psychologická klinika Chelsy ve svém článku na webu uvedla, že existují dva běžné scénáře, které vycházejí z dětství a které mohou přispět k tomu, že se v dospělosti nedokážete postavit sami za sebe.
„Možná jste se ocitli v situaci, kdy jste měli přísné rodiče a kdykoli jste se jakkoli projevili, byli jste odstřeleni,“ říká psycholožka z kliniky Chelsey, „nebo jste měli rodiče, kteří na vás byli příliš závislí, a vy jste se báli zranit jejich city.“
Ať už je příčina neasertivity jakákoli, je důležité ji najít a vyřešit, protože by vás mohla přivést do dalších nezdravých a toxických vztahů. Stejně tak vás může negativně ovlivnit v jiných oblastech vašeho života.
Pokud jde o asertivitu, je to mnohem víc než jen stát si za svým. V závislosti na tom, kde hledáte, osciluje význam asertivity mezi „být sebevědomý a nebát se říct, co chcete nebo čemu věříte“ a „sebevědomé a důrazné chování“.
Sebevědomí je sice důležitou součástí asertivity, ale odborníci budou diskutovat o „silovém chování“. Silové chování je totiž slovní spojení, které lze snadno spojit s posouváním hranic bez ohledu na to, co si myslí, potřebuje nebo cítí druhá osoba.
Odborníci na komunikaci a dovednosti, například z organizace Skills You Need, uvádějí, že skutečný význam asertivity spočívá v tom, že „se dokážete klidně a pozitivně postavit za svá práva nebo práva druhých lidí, aniž byste byli agresivní nebo pasivně přijímali „špatné“.“
Podle knihy Skills You Need je to proto, že když jste pasivní, upřednostňujete potřeby druhých lidí před svými vlastními, abyste jim vyhověli, čímž podkopáváte své vlastní potřeby, práva a sebevědomí. Když jste naopak agresivní, nerespektujete potřeby a práva druhých lidí a nestaráte se o ně.
Agresivita i pasivita nakonec lidi odradí a ostatní si o vás budou myslet méně podle toho, jak se chováte. Tím se budete cítit hůř i sami se sebou, což ještě zhorší váš problém, že se nedokážete postavit sami za sebe.
Proto je v oblasti vztahů lepší být asertivní. Říkat svou pravdu a zároveň respektovat přesvědčení a práva ostatních lidí.
3. Seznamte se se svými potřebami a právy
Znáte své vlastní potřeby a práva? To je důležitá součást asertivity a učení se, jak se za sebe postavit. Pomůže vám to totiž dát druhým lidem najevo, co cítíte a co potřebujete.
Podle článku doktora psychologie Leona F. Seltzera „dávat druhým najevo, co potřebujete a po čem toužíte – stejně jako to, jak se cítíte – je projevem osobní důstojnosti, sebedůvěry a respektu.“
„Navíc to může ostatní přimět k tomu, aby byli mnohem citlivější na oprávněnost nebo legitimitu vašeho pohledu,“ píše se dále v článku, „v podstatě tím říkáte: ‚Podívejte, na mně záleží. Potřebuji, abyste brali v úvahu můj názor a pocity. Možná si nemyslíte, že můj postoj je stejně dobrý jako váš – ale stále si myslím, že si zaslouží, abyste ho brali vážně“.
Pomůže vám vědět, že individuální práva každého člověka, včetně vašich, jsou natolik důležitá, že jsou součástí přirozených i obecných zákonů.
4. Začněte v malém a vybírejte si bitvy
Když chcete začít být asertivnější a sebevědomější, je vhodné začít v malém. Pokud jste typ člověka, který nedokáže zvednout telefon a vyřídit nebo přijmout telefonní hovor, nezačínejte s tím. Místo toho začněte s něčím, co je pro vás jednodušší.
Pokud jste například byli pozváni na večerní návštěvu kina, ale ve skutečnosti na ten film jít nechcete, dejte to druhé osobě nebo osobám vědět. To je malá verze toho, jak se postavit sám za sebe.
Později můžete začít řešit velké věci, například mluvit s lidmi nebo dokonce sami se sebou o určitém chování nebo vzorcích, které vašemu vztahu nepomáhají. Než se však dostanete na tuto úroveň, je vhodné začít v malém.
Společnost démonizuje sobectví kvůli negativním důsledkům, které může mít, když se to přežene. Ale být občas sobecký a starat se o sebe není vůbec špatné. Ve skutečnosti vám občasné zaměření se na sebe může pomoci mít více energie a být dlouhodobě šťastnější.
Máte pocit, že někoho odmítáte, kdykoli řeknete, že se vám něco nelíbí, nebo navrhnete něco jiného? To, že to děláte, je forma odmítnutí, ale neznamená to, že druhou osobu automaticky ranilo, když jste řekli ne.
Zatímco „Ne“ je plnohodnotná věta a nikomu nedlužíte vysvětlení. Součástí asertivity je sdělit druhé straně svůj pohled na věc a své potřeby. Začněte tedy trénovat podávání drobného vysvětlení nebo zdůvodnění, kdykoli potřebujete říci ne. Ne příliš mnoho, ne příliš málo, ale dost na to, aby druhá osoba pochopila, jak se cítíte.
Je pro vás vždycky těžké říct ne nebo máte lidi, kteří mají z nějakého důvodu tendenci se do vás navážet?
Abyste věděli, jaké hranice je třeba nastavit, musíte znát sami sebe a pozorovat chování druhých. Zeptejte se sami sebe, co v dané situaci chcete nebo co se vám líbí. Napište si to, stejně jako to, co se vám nelíbí, co považujete za zraňující nebo neuctivé, a začněte to druhým sdělovat.
Pokud vás například někdo, s kým jste se právě seznámili online, požádá o fotografii nebo telefonní číslo a vám to není příjemné, můžete říct něco jako: „Ještě se necítím na to, abych takové informace poskytoval. Ale možná mi to bude příjemnější, až se lépe poznáme“.
Pro ty z nás, pro které je obtížné se vyjádřit, je klíčová důslednost, abychom si vytvořili nové návyky a zvykli si stát si za svým.
Chcete-li být důslední, musíte se nejprve rozhodnout, jak budete důsledně hájit sami sebe. Možná to bude to, že svým blízkým řeknete, že si přejete být sami, kdykoli se budete muset učit na zkoušku, nebo se rozhodnete, že se s určitou osobou už nebudete stýkat.
Poté, co si vše promyslíte a připravíte plán, je třeba se ho držet. I když je dodržování plánu na změnu návyků a chování těžké, není to nemožné. Podle časopisu Psychology Today doba, kterou někdo potřebuje ke změně návyku, závisí na konkrétním člověku a může se pohybovat mezi několika týdny a několika měsíci.
Snažte se proto co nejvíce dodržovat svůj plán. Mějte na paměti, že z něj můžete mnohokrát vypadnout a znovu se k němu vrátit, dokud se konečně nezapíše. Neztrácejte odvahu a pokračujte, jste toho hodni.
Bojujete s pocity nehodnosti? Když začnete přicházet na kloub tomu, co způsobuje, že se neumíte postavit sami za sebe a své potřeby, začnete lépe poznávat sami sebe a uvědomovat si svou vlastní hodnotu.
Nejen to, ale můžete se začít zlepšovat v oblastech, které podle vás potřebují zlepšení. A nejenže se budete cítit spokojení, ale také posílíte svou důvěru v sebe sama, což vám následně pomůže postavit se za sebe, lépe o sebe pečovat a vytvářet si hranice.
10. Začněte používat „já“, kdykoli mluvíte
Pro mnoho lidí je používání slova „já“, když o něčem mluvíme nebo o něco žádáme, nepříjemné, protože nás činí zranitelnými. Ale právě tato zranitelnost a zlidštění způsobuje, že s vámi druhá strana soucítí a spojuje se s vámi, když se vyjadřujete nebo se za sebe stavíte.
Děsí vás neshody? Nejste sami. Když si představíme neshody, představíme si obrovské hádky, které nakonec ublíží oběma stranám nebo podnítí náš hněv a nikam nevedou. Neshody však takové být nemusí.
Ne vždy se shodneme a to je v pořádku. Každý z nás pochází z jiného prostředí a má jiné zkušenosti než ostatní lidé a ne vždy si budeme rozumět, ale to neznamená, že se nemůžeme vzájemně respektovat.
Nezapomeňte, že asertivita znamená, že myslíte na svá práva i na práva druhé osoby a zároveň s respektem sdělujete své potřeby. Pokud to obě strany dokáží, nebudou mít vaše neshody špatný konec. Pouze dohoda o nesouhlasu.
Pokud se druhá strana nechová uctivě, pak vám radíme, abyste si dali chvíli pauzu, nadechli se a pak si sedli a promluvili si, až budete oba klidní. Tímto způsobem předejdete tomu, aby se situace vyhrotila do vzájemného ubližování, a oba si můžete vše promyslet.