13 tajných faktů o lidské povaze

Úvod: Jsou lidé přirozeně dobří? Nebo od přírody zlí? Tuto otázku si lidé kladou už tisíce let. A odpověď je stále nejasná. Dnes však o lidské přirozenosti víme více než kdykoli předtím. Podívejme se tedy na těchto 13 tajných faktů o lidské povaze a rozhodněte se sami. Jsou lidé dobří, nebo zlí?

Zaprvé, děláme kruté předpoklady

Když někdo udělá špatnou věc, předpokládáte, že je to špatný člověk. Ale když uděláte stejnou věc vy, obviňujete své okolí místo sebe. Tomuto jevu se říká asymetrie mezi aktérem a pozorovatelem a je to základní součást lidské povahy. Děláme si falešné atribuce o druhých… a přitom si necháváme spoustu volnosti.

Za druhé, někdy si užíváme trápení…

Jsou lidé od přírody krutí? Podle studie Rudolpha a dalších z roku 2013 si lidé vychutnávají utrpení jiných lidí… ale jen tehdy, když si myslíme, že si to zaslouží. Představte si superpadoucha, kterého zmlátí superhrdina. Baví nás sledovat, jak tato postava trpí, protože udělala něco špatného. Ale co kdyby padouch napadl hrdinu? Toho hrdinu hodnotíme jako morálně dobrého. Místo potěšení bychom cítili hněv nebo bolest. Takže ano, těší nás utrpení druhých… ale jen za správných okolností.

Jak nejlépe argumentovat? Většina lidí si myslí, že nejpřesvědčivějšími argumenty jsou fakta a čísla. Podle studie Lorda a dalších autorů jsou však lidé od přírody příliš úzkoprsí. Pokud nám někdo předloží pádné důkazy, pravděpodobně budeme fakta ignorovat a budeme se držet svého původního názoru.

Za čtvrté, Věříme ve spravedlnost

Je svět spravedlivý? Fakta říkají, že ne, ale lidská povaha říká, že ano. Jako děti věříme, že svět je spravedlivý a férový. Dobří lidé jsou odměňováni. A ti špatní jsou potrestáni.

Doporučujeme:  Modernizace

Když dospějete, zjistíte, že svět je složitější, než jste si mysleli. Ale stále věříš, že život je nakonec spravedlivý. Když vidíte, že někdo trpí, přesvědčujete sami sebe, že si to zaslouží. Domníváte se, že veškerá bolest je oprávněná a veškeré strádání si způsobujete sami. Lidé od přírody věří ve spravedlivý svět… i když svět vůbec spravedlivý není.

Lidé jsou predátoři a stojí na vrcholu potravního řetězce. Znamená to však, že jsme od přírody násilníci? Naše historie je plná krveprolití, krutosti a válek. Jeden biologický objev však dokazuje, že lidé jsou stvořeni k tomu, aby si navzájem pomáhali, a ne si ubližovali.

Podle studie Lamma a Majdandzice z roku 2015 obsahuje lidský mozek zrcadlové neurony. Zrcadlové neurony jsou speciální nervové buňky v mozku, které se instinktivně aktivují, když sdílíte pocit nebo chování s někým jiným. Zrcadlové neurony vás propojují s okolním světem a vytvářejí komplexní emoci zvanou empatie. Zatímco násilí se lidé mohou naučit, empatie je v naší povaze zakořeněná.

Studie Valdesola a DeStena z roku 2008 zkoumala lidi, kteří posuzují druhé. Zatímco na druhé lidi bez zábran útočí a hanobí je za jejich chyby, vlastním problémům se tito lidé věnují jen zřídka. Jinými slovy, očekáváme, že svět bude spravedlivý… ale sami si dovolujeme být sobečtí.

Sedm, Jako ženy jsme silnější

Podle knihy Daceyho a Traverse z roku 2008 je jedno biologické pohlaví ve skutečnosti silnější než druhé. Muži jsou obvykle vyšší a svalnatější, ale ženy mají strukturální a biologické výhody. Dacey a Traversová vysvětlují, že ženy jsou méně náchylné k defektům a nemocem než muži. Proč? Protože XY je mnohem křehčí pár než XX. Navzdory tomu, co by mohla tvrdit naše společnost, jsou ženy od přírody silnějším pohlavím.

Doporučujeme:  Intenzivní cvičení zvyšuje motivaci prostřednictvím stresového hormonu kortizolu

Osm, Nesnášíme nudu

Chcete raději šokovat sami sebe, nebo strávit 15 minut v tichu? V roce 2014 Wilson a další zjistili, že většina lidí by se raději šokovala. Lidé od přírody hledají jakýkoli způsob, jak se vyhnout nudě. I kdyby to mělo znamenat, že si při tom ublížíte.

Devět, hledáme rovnováhu

Když se v těle vyskytnou problémy, přirozeně se regenerujete a stabilizujete. Vaše tělo se vždy snaží vrátit do svého přirozeného stavu: stavu harmonie a rovnováhy v celém těle. Bez ohledu na to, co se děje – od fyzického zranění po ohromující stres – vaše tělo a mozek vždy hledají rovnováhu.

Jste chytřejší než průměrný člověk? Většina lidí říká, že ano, ale obvykle se mýlí. Lidé, kteří si myslí, že jsou chytří, jsou často nejméně inteligentní. Toto zkreslení, nazývané Dunningův Krugerův efekt, je jen jedním z mnoha různých způsobů, jak lidé přeceňují své vlastní schopnosti. Totéž děláme s morálkou, laskavostí a důvěryhodností. Jinými slovy, lidé jsou od přírody přehnaně sebevědomí.

Jedenáct, Přitahuje nás tma

Proč se zamilováváme do záhadných lidí? Problémové a nebezpečné duše odedávna přitahují lidi všech orientací. Vzpomeňte si na vlastnosti, jako je sobeckost, necitlivost a impulzivnost. Tyto rysy jsou silně spojeny se závažnými poruchami osobnosti, jako je psychopatie. Jsou však také považovány za vysoce přitažlivé.

Dvanáct, Snadno se necháme zastrašit

Stejně jako mnoho jiných živočišných druhů mohou i lidští vůdci získat moc zastrašováním. Lidé se přirozeně podřizují a podporují jedince, kteří je zastrašují nebo přemáhají. I když se vůdce na danou pozici nehodí, může se zastrašováním dostat na vrchol.

Třináct, Zneužíváme anonymitu

Přemýšleli jste někdy o tom, proč je na internetu tolik zlých komentářů? Lidé jsou obecně etičtí… když víme, že se někdo dívá. Ale když se staneme anonymními, je pravděpodobnější, že se zpronevěříme svým vlastním hodnotám.

Doporučujeme:  Série o zotavení z duševní nemoci: Příběh # 65

Přemohla vás někdy lidská povaha? Myslíte si, že jsou lidé od přírody dobří, nebo zlí? Podělte se s námi o své zkušenosti v komentáři níže. Jako vždy děkujeme za přečtení!

Lamm, C. & Majdandzic, J. (2015) Úloha sdílených nervových aktivací, zrcadlových neuronů a morálky v empatii – kritický komentář. Neuroscience Research, 90, 15-24.

Dacey, J.S., Travers, J. (2006). Human Development Across the Lifespan: Sixth Edition. McGraw Hill: Boston.

Winerman, L. (2005). Zrcadlo mysli. Monitor on Psychology: American Psychological Association, 36 (9), s. 48.

Schulz, K., Rudolph, A., Tscharaktschiew, N., & Rudolph, U. (2013). Daniel spadl do bahnité louže-Schadenfreude nebo soucit? British Journal of Developmental Psychology, 31(4), 363-378.

Lord, C. G., Ross, L., & Lepper, M. R. (1979). Předpojatá asimilace a polarizace postojů: The effects of prior theories on subsequently considered evidence (Vliv předchozích teorií na následně zvažované důkazy). Journal of Personality and Social Psychology, 37(11), 2098-2109.

Valdesolo, P. & DeSteno, D. (2008) The duality of virtue: Journal of Experimental Social Psychology, 44(5): 1334-1338.