5 běžných kognitivních předsudků, které byste měli znát, a jak lépe myslet

Jaké bylo vaše poslední špatné rozhodnutí? Všichni něčeho litujeme. Při zpětném pohledu je snadné zjistit, že vaše rozhodování bylo neobjektivní, ale čas vrátit nelze. Jak můžete v budoucnu činit lepší rozhodnutí, která nebudou tak zaujatá, a vyhnout se tak výčitkám?

Zde je několik běžných kognitivních zkreslení, která byste měli znát, abyste se mohli lépe rozhodovat.

Už se vám někdy stalo, že jste se s důvěrou pustili do velkého úkolu, ale až do uzávěrky jste se tísnili a přemýšleli, kam se poděl všechen čas? Pak se u vás možná projevuje omyl při plánování, kdy přeceňujete dobré výsledky a podceňujete možná rizika a neúspěchy. V jedné studii z roku 1994 měli studenti psychologie odhadnout, jak dlouho jim bude trvat dokončení diplomové práce. V průměru odhadovali nejhorší možný scénář na 48,6 dne, ale ve skutečnosti jim to trvalo 55,5 dne. Podle psychologů špatně odhadujeme, jak dlouho nám bude trvat dokončení úkolů, protože se zaměřujeme na optimismus do budoucna a ignorujeme minulé zkušenosti. Chcete-li se lépe rozhodnout, vzpomeňte si, kdy jste podobný úkol řešili naposledy, a použijte ho jako výchozí bod, a to i se započítáním všech nečekaných nezdarů.

Už se vám někdy stalo, že jste vyjednávali o ceně nákupu a zjistili jste, že jste souhlasili s mnohem horší nabídkou než obvykle? Pak možná zažíváte efekt ukotvení, kdy se upnete na první informaci a považujete ji za výchozí. V jedné studii byli účastníci požádáni, aby rychle uhodli odpověď na matematickou úlohu. Když byla odpověď předložena jako 1 × 2 × 3 × 4 × 5 × 6 × 7 × 8, přičemž nejmenší čísla byla na prvním místě, medián odhadu byl 512. Když však byla odpověď předložena jako 8 × 7 × 6 × 5 × 4 × 3 × 2 × 1, přičemž na prvním místě byla největší čísla, byl medián mnohem vyšší – 2250. Prodejci o této taktice vědí a začínají s velmi vysokou cenou jako „kotvou“, abyste ji považovali za normální a od ní smlouvali směrem dolů. Chcete-li se lépe rozhodnout, prozkoumejte průměrnou cenu nákupu a zkuste nabídku učinit jako první.

Doporučujeme:  7 věcí, které lidé říkají, když se jim líbíte

Už se vám někdy stalo, že jste se obávali velké katastrofy, abyste se pak stali obětí něčeho opravdu běžného? Pak se u vás možná projevuje heuristika dostupnosti, kdy se zapamatovatelné události považují za častější nebo typičtější. Studie ukazují, že když jsou lidé požádáni, aby odhadli běžné příčiny úmrtí, přeceňují pravděpodobnost teroristických útoků a útoků žraloka. Ve skutečnosti je příliš horká voda z kohoutku častějším zabijákem než teroristé a žraloci, ale ty jsou v médiích častěji senzacechtivé, takže se snáze vybaví. Chcete-li se lépe rozhodnout, prozkoumejte nejčastější rizika, na která byste se měli připravit, a nespoléhejte se na to, co vás napadne.

Když jste slyšeli další předsudky, zněly vám povědomě? Pokud jste si vzpomněli na příklady, kdy se tyto předsudky projevily u jiných lidí, pak je možné, že se u vás projevuje předsudek slepé skvrny, kdy si všímáme předsudků u druhých, ale jsme slepí k vlastním. I když o kognitivních předsudcích víme, odehrávají se v naší mysli nevědomě a my máme tendenci vysvětlovat své vlastní úsudky příznivě. Chcete-li se lépe rozhodovat, představte si, že rozhodnutí dělá přítel, a ne vy, abyste se mohli nad problémem zamyslet s odstupem a snadněji si všimnout předsudků.

Tak tady máte pět běžných kognitivních zkreslení, která mohou ovlivnit váš úsudek. Setkali jste se s nimi někdy u sebe nebo u druhých? Dejte nám vědět v komentářích níže, zda vám tento článek pomůže lépe se rozhodovat. A nezapomeňte jej lajkovat a sdílet, pokud si myslíte, že pomůže někomu dalšímu. Použité studie a odkazy jsou uvedeny v popisu níže.