7 důvodů, proč se nenávidíme

Jste šťastní a spokojení se svým životem?Pokud čtete tento článek, pravděpodobně ne.

Život k nám není vždy přívětivý.Mnoho z nás svádí v mysli neustálý boj s nejistotou a vnitřními démony. Některé dny jsou tak ponuré a bezútěšné, že v nás zanechávají pocit beznaděje, bezcennosti a prázdnoty. Ale i ve dnech, kdy se zdá, že se nám daří, si stále nemůžeme pomoci a cítíme se ustaraní a nehodní všeho dobrého, co nám přijde do cesty.

Proč je pro některé lidi tak těžké dovolit si být šťastný? Cítit, že jsou dost dobří a že si zaslouží, aby se jim splnily jejich sny? Je to proto, že takoví lidé mají tendenci bojovat s nenávistí k sobě samým. Nenávist k sobě samému je definována jako nenávist k sobě samému, která se může projevovat jako hněv, sebepoškozování a nízké sebevědomí (Brown & Bosson, 2001).

Pokud vám to připadá podobné a chcete se dozvědět více o příčinách, zde je 7 nejčastějších důvodů, proč se můžete nenávidět:

1. Měli jste špatné dětství

Vyrůstání v toxickém domácím prostředí a život v dysfunkční rodině může být pro duševní zdraví a sebeúctu člověka velmi škodlivý (Witchel, 1991). Obvykle jsou toxické rodiny buď příliš přísné a kontrolující, nebo lhostejné a zanedbávající. Jako malé děti si nemůžeme pomoci, ale myslíme si, že za to můžeme my, že mají právo s námi takto špatně zacházet. Vzhlížíme k rodičům a dospělým postavám v našem životě. Vyrůstáme v touze po jejich lásce, pozornosti, respektu a uznání, a čím více je nám to odpíráno, tím více po tom toužíme.

2. Měli jste těžké období ve škole

Dalším důvodem, proč se u člověka objevuje nenávist k sobě samému, je špatné zacházení, a to nikoli doma, ale ve škole. Šikanoval vás někdy někdo? Měli jste problém zapadnout do kolektivu a najít si přátele? Takové sociální krize mohou vypěstovat pocity studu, pochybností o sobě samém a sebenenávisti. Začnete se sami sebe ptát: „Proč se to děje zrovna mně? Proč mě lidé nemají rádi? Je se mnou něco špatně?“

3. Bojujete s traumatem z minulosti

Místo určitého časového úseku (např. dětství nebo školní věk) se může jednat o konkrétní událost ve vaší minulosti, která způsobila, že se takto cítíte. Možná to byla nepřítomnost jednoho z rodičů, nepříjemný rozchod, smrt milované osoby nebo zneužívání ve vztahu. Lidé mají tendenci definovat sami sebe na základě svých životních zkušeností, a když se vám stane něco hrozného, je těžké nemít pocit, že si to zasloužíte. Trauma z našich negativních zážitků z minulosti se tak může projevit jako popírání, porážka nebo nenávist k sobě samému.

Tento důvod je mnohem filozofičtější než ostatní, ale vychází z existenciální psychologie. Jeden z průkopníků tohoto oboru, Rollo Reese May, věřil, že sebenenávist vzniká, když se příliš soustředíme na své ego a na sebe. To vede k pocitu odloučení mezi námi, ostatními a světem. To vede k pocitům nevysvětlitelné osamělosti, prázdnoty a nesmyslnosti. Když o všem příliš přemýšlíme ze svého pohledu a neuvědomujeme si své místo ve vesmíru, upíráme si možnost naplnit svůj největší potenciál, a tak se za to nevědomky nenávidíme.

5. Nemáte sociální podporu

Sociální opora se ukázala jako velmi důležitý ochranný faktor proti traumatu a depresi (Kleiman & Liu, 2013), takže když nemáte ve svém životě nikoho, na koho byste se mohli spolehnout, že vám bude oporou ve chvílích trápení a citové nouze, ještě více to posiluje vaše pocity sebenenávisti. Nedostatek smysluplných, intimních vztahů ve vašem životě, od rodiny přes přátele až po kolegy, může ztížit pocit, že jste milováni, že je o vás pečováno a že jste přijímáni – což jsou všechno faktory, které jsou nedílnou součástí boje s pocity osamělosti, bezcennosti a nízkého sebevědomí.

6. Vždy se srovnáváte s ostatními

Neustálé srovnávání se s ostatními lidmi a soupeření s nimi o to, kdo bude lepší, je emocionálně vyčerpávající.Nezdravá potřeba cítit se nadřazeně ostatním a kladení nerealisticky vysokých nároků na sebe sama způsobuje, že se cítíme hůř, když se jim nevyrovnáme. Výzkumy totiž zjistily, že větší vystavení sociálním médiím má často za následek příznaky deprese, osamělosti a úzkosti (De Choudhury, Gamon, Counts a Horvitz, 2013); zatímco detoxikace a krátkodobé odpojení od nich prokazatelně zlepšuje naše štěstí a duševní klid (White, 2013).

7. Máte negativní sebepojetí

A konečně, a to je nejdůležitější, důvodem, proč se nenávidíte, může být vaše negativní sebepojetí. Sebepojetí je definováno jako pohled člověka na sebe sama, který vychází z jeho hodnot, zásad, zkušeností a vztahů (Burns, 1979). Když se rozhodnete definovat sami sebe podle špatných věcí ve svém životě (ať už se jedná o traumatické zážitky, nefunkční rodinu nebo špatné zacházení ve škole), internalizujete všechnu tuto negativitu a přesvědčujete sami sebe, že jste hrozný člověk. Tím, že se soustředíte pouze na ošklivé stránky svého života, opomíjíte všechny dobré stránky a všechny úžasné věci ve svém životě. Dovolujete, aby nad vámi všechny ty hrozné věci měly moc a diktovaly vám, jak se cítíte.

Bohužel neexistuje rychlé řešení, jak překonat nenávist k sobě samému, zejména pokud s ní bojujete již delší dobu. Pocity nejistoty, prázdnoty a bezcennosti nezmizí jen tak přes noc. Dobrou zprávou však je, že se s takovým nešťastným osudem nemusíme smiřovat, protože s časem, tvrdou prací a odhodláním se to zlepší.

Prvním krokem na cestě k uzdravení je pochopit důvod, proč se nenávidíte, a vyrovnat se s ním. Zpracujte své problémy a sami se rozhodněte, co s tím chcete dělat. Nebude to snadné, ale jen tak budete moci změnit svůj život a začít pracovat na lepším a šťastnějším životě.