7 příznaků úzkosti způsobené výchovou

7 příznaků úzkosti způsobené výchovou

Položili jste si někdy otázku, proč máte úzkost? V některých případech může být příčinou úzkosti to, jak jsme byli v dětství vychováváni. V tomto článku se s vámi budu zabývat příznaky úzkosti, které mohly být způsobeny vaší výchovou. Pojďme se do toho pustit!

Často se přistihnete, že si všímáte svých nedostatků nebo se bezdůvodně kritizujete? Pokud ano, může to být důsledek toho, že máte kritické rodiče. Prostředí, ve kterém rodiče vidí pouze nedostatky dítěte, může dítěti způsobit, že bude vidět pouze své vlastní chyby. Podle Iancu, Bodnera a Ben-Ziona (2015) je sebekritičnost vysoce spojena se sociální úzkostnou poruchou. Pokud by se jim v dané situaci něco nepovedlo, mohou se nakonec obviňovat, i když to nemusí být jejich vina. Přílišná sebekritičnost tak může být vysoce úzkostná.

2. Máte nízké sebevědomí

Srovnávají vás rodiče s ostatními? Je velmi pravděpodobné, že jste se někdy cítili nedostatečně. To je právě ono, vyrůstat v prostředí, kde jste neustále srovnáváni s ostatními, může poškodit vaše sebevědomí. Může to vést k tomu, že se budete cítit špatně, protože budete mít pocit, že jste nesplnili očekávání svých rodičů. Toto nízké sebevědomí se může přenést do celého života, protože neustálý strach z nedostatečnosti může vyvolávat velké obavy.

Zdá se vám, že vaši rodiče vám vždy říkají o kruté realitě v jakékoli situaci, o které se zmíníte? Nebo vám říkají, abyste byli připraveni na nejhorší? Pokud máte rodiče, kteří se vždy zaměřují na nejhorší scénář, může jejich chování pravděpodobně ovlivnit vaše myšlení. Je sice normální, že si v dané situaci uvědomujete nejhorší možný scénář, ale nakonec to může vést k tomu, že se vaše mysl zaměří na negativa. Tato forma opakovaného a negativního myšlení může vyvolávat velké obavy. Podle Roodové, Roelofse, Bögelse a Alloyové (2009) je opakované negativní myšlení často spojeno s příznaky úzkosti.

Doporučujeme:  5 znaků, že jste sympatičtější, než si myslíte! (A tipy, které vám pomohou, pokud nejste)

4. Bojíte se, že budete souzeni

Zdá se vám, že vaši rodiče mají ke všemu a ke všem něco negativního? Odsuzující rodiče mohou mít na dítě značný vliv. Děti, které jsou od útlého věku podmíněny odsuzujícími rodiči, se mohou potýkat s obavami a strachem z toho, co si o nich ostatní budou myslet, a také se strachem, že se jim ostatní budou posmívat. Ty mohou mít podobu letmých poznámek typu „můžeš s tím přestat, vypadáš směšně“ nebo „myslím, že bys to neměl zkoušet, ostatní by se ti mohli smát“. Důraz rodičovské osobnosti na důležitost názoru druhých může být spojen se sociální úzkostí kvůli zaměření na názory druhých lidí namísto důrazu na společenské iniciativy a rodinnou družnost (Bögels, van Oosten, Muris a Smulders, 2001).

5. Jste příliš opatrní

Jsou potenciální nebezpečí tím prvním, co vám rodiče připomenou, když nadhodíte nějaké téma? Nebo snad mají také tendenci vás neustále kontrolovat, když nejste v jejich blízkosti? Pokud máte přehnaně starostlivé rodiče, je možné, že budete příliš opatrní. Je to proto, že příliš ochranářští rodiče podmiňují u dětí již v raném věku, aby si na všechno dávaly pozor. Může to vést k tomu, že máme určité obavy a strach z věcí, které jsou pro nás neznámé. I když může být někdy prospěšné být příliš opatrný, může to také vést k úzkosti.

Odkud se tento strach může vzít? Může pramenit ze zanedbávání rodičů nebo z vyrůstání v rozdělené rodině. Proč? Pokud jde o zanedbávání rodičů, může to v mysli vyvolat představu, že vás bude zanedbávat i váš partner. Pokud jde o vyrůstání v rozdělené rodině, může vás to vést k myšlence, že vaše vytvořené vztahy mohou dopadnout podobně.

Podle Crosbyho Budingera, Drazdowského a Ginsburga (2012) jsou pochybnosti rodičů o způsobilosti dítěte spojeny s rizikem úzkostných poruch u dětí. Rodiče, kteří se ve svých pochybnostech vyjadřují výrazněji, mohou mít za následek i to, že děti budou mít v dospívání pochybnosti o sobě samých. Otázky typu „dělám to správně?“ nebo „myslím, že to nezvládnu“ jsou příkladem pochybností o sobě samém, které mohou následně vést k úzkostným stavům těchto jedinců.

Doporučujeme:  Autoetnografie

Máte vztah k některému z těchto znamení? Dejte nám vědět, co si o tom myslíte. I když se jedná o některé z příznaků úzkosti způsobené různým výchovným prostředím, může jich být i mnohem více. Pokud máte nějaké zkušenosti mimo znaky uvedené v tomto článku, neváhejte se s námi o ně podělit, rádi si vaše zkušenosti poslechneme.

Bögels, S., van Oosten, A., Muris, P. a Smulders, D., 2001. Familiární koreláty sociální úzkosti u dětí a dospívajících. Behaviour Research and Therapy, 39(3), s. 273-287.

Crosby Budinger, M., Drazdowski, T. a Ginsburg, G., 2012. Anxiety-Promoting Parenting Behaviors (Rodičovské chování podporující úzkost): Srovnání úzkostných rodičů s poruchou sociální úzkosti a bez ní. Child Psychiatry & Human Development, 44(3), s. 412-418.

Iancu, I., Bodner, E. a Ben-Zion, I., 2015. Sebeúcta, závislost, sebeúčinnost a sebekritičnost u sociální úzkostné poruchy. Komplexní psychiatrie, 58, s. 165-171.

Rood, L., Roelofs, J., Bögels, S. a Alloy, L., 2009. Dimenze negativního myšlení a vztah k příznakům deprese a úzkosti u dětí a dospívajících. Kognitivní terapie a výzkum, 34(4), s. 333-342.