Zažili jste někdy v životě traumatický zážitek? I když jste nikdy neměli nehodu, nebyli jste v ohrožení života nebo v nějakém vážném fyzickém nebezpečí, odpověď může být kladná. Traumatický zážitek může znamenat jakoukoli situaci, která vyvolává intenzivní, zdrcující a dlouhotrvající pocit strachu, úzkosti a stresu.
Emoční a psychické trauma je bohužel něco, čím prochází mnoho lidí, a není o nic méně skutečné nebo méně závažné než trauma, které může být způsobeno fyzickým poškozením. Pokud zůstane trauma v jakékoli podobě nevyřešeno, může se projevit negativními kognitivními, behaviorálními nebo dokonce fyziologickými způsoby.
Proto vám přinášíme 7 příznaků, které naznačují, že nejste rozbití, ale možná se potýkáte s nezhojeným traumatem:
1. Měli jste toxický vztah.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (2013) se každý třetí dospívající setká s nezdravým vztahem, ale pouze 33 % z nich vyhledá pomoc nebo se s tím svěří někomu jinému. Je to nejspíše proto, že zatímco na dálku je možná snadné toxické vztahy rozpoznat, zblízka je to mnohem těžší, zejména když nám vlastní pocity zatemňují úsudek. A život s emocionální zátěží, kterou toxický vztah přináší, může vést k mnoha problematickým projevům chování, které nám ztěžují zdravé, smysluplné a citově blízké vztahy s jinými lidmi.
2. Utrpěli jste významnou ztrátu.
Dalším důvodem, proč mnoho lidí může trpět psychickým traumatem, je, že v nedávné době zažili významnou životní ztrátu, se kterou se neumějí vyrovnat. Zármutek, pokud zůstane nevyřešen, může vést k tomu, že se více oddělíme a izolujeme se od svého okolí. Může ztěžovat spánek, soustředění nebo jasné myšlení. A může vést k tomu, že budeme náladovější a emočně nestálí, náchylní k výbuchům vzteku nebo ke zhroucení kvůli zdánlivým maličkostem (Herman, 1998).
3. Máte určité spouštěče.
I když máte pocit, že jste se již přes svou těžkou minulost přenesli, nevyřešené trauma může stále přetrvávat ve vašem podvědomí a vytvářet spouštěče. Spouštěče jsou definovány jako provokativní obsah, obrazy nebo řeč, které vyvolávají okamžitou emocionální nebo psychologickou reakci, jako je panika, úzkost, stres, napětí, disociace nebo extrémní nepohodlí. Pokud se tedy cítíte být spouštěčem věcí, které si můžete, ale nemusíte spojovat s traumatickou událostí ve svém životě, pak vám s největší pravděpodobností stále brání nějaké nezhojené trauma na cestě k úplné duševní, fyzické a emocionální pohodě.
4. Máte nevysvětlitelné příznaky.
Podobně jako v předchozím bodě jsou nevysvětlitelné somatické příznaky způsobem, jakým nám naše mysl říká, že ačkoli si myslíme, že se nic neděje, možná stále skrýváme nějaké psychické zranění, které je třeba ošetřit. Pokud tedy máte v poslední době příznaky, které si vy ani váš lékař nedokážete vysvětlit – například migrény, svalové napětí, bolesti těla, nespavost, nechutenství, ztrátu paměti, potíže se soustředěním, únavu, málo energie a depresivní afekty – možná bude lepší, když si o tom promluvíte s terapeutem než s lékařem, protože všechny tyto příznaky jsou u pacientů trpících posttraumatickou stresovou poruchou běžné (American Psychological Association, 2013).
5. Máte problémy s citovou intimitou.
Je pro vás obtížné otevřít se a důvěřovat i nejbližším přátelům a členům rodiny? Máte v životě potíže s udržením dlouhodobých blízkých vztahů? Nebo se cítíte nesví při vyjadřování svých skutečných pocitů druhým? Tento strach z citové intimity a zranitelnosti může pramenit z předchozího traumatického zážitku ve vašem životě, se kterým jste se dosud nevyrovnali. Koneckonců trauma má moc ovlivnit nejen to, jak se cítíme sami, ale také to, jak se vztahujeme k druhým lidem (Bower & Silvers, 1998).
6. Trpíte pocity deprese.
Ačkoli si to mnozí lidé možná neuvědomují, ve skutečnosti existuje rozdíl mezi pocitem deprese a depresí. V určitých situacích (například po smrti blízké osoby, velkém neštěstí, nemoci, úrazu a podobně) je naprosto normální s takovými pocity bojovat. Pokud tedy zjistíte, že se cítíte depresivně poté, co jste prožili traumatickou událost, bez ohledu na to, jak je to dávno, může to být způsob, jakým vám vaše mysl říká, že něco není v pořádku a že tam mohou být stále nějaké problémy, které jste nechali nevyřešené (David, Ceschi, Billieux & Van der Linden, 2008).
7. Máte nezdravé mechanismy zvládání.
V neposlední řadě, i když máte pocit, že se vás nic z toho, o čem jsme dosud hovořili, netýká, pokud máte nějaké nezdravé mechanismy zvládání osobních problémů, je to stejně jasné znamení, že stále bojujete s nějakým nezhojeným traumatem. Alkoholismus, zneužívání návykových látek, hazardní hry, nadměrné utrácení, přejídání, sociální stažení a sebepoškozování jsou jen některé z nejčastějších příkladů. Často se k těmto problematickým mechanismům zvládání obracíme, když si nechceme připustit nebo nevíme, jak zpracovat to, co cítíme, a co s tím dělat.
Pokud tedy máte v životě nějaké nevyřešené trauma, obraťte se ještě dnes na odborníka na duševní zdraví, abyste lépe porozuměli svému traumatu a tomu, jak ovlivňuje váš život. Uzdravení z traumatu vyžaduje čas, ale vyhledání pomoci je prvním krokem k zotavení.