Co se vám vybaví, když slyšíte slovo „génius“? Obvykle se nám vybaví lidé s pozoruhodnými úspěchy v umění, hudbě a vědě, které dalece přesahují úspěchy kohokoli jiného. Vědecký výzkum lidí s nápadnými úspěchy však odhaluje některé překvapivé vlastnosti, z nichž se může poučit každý, včetně vás! Ukazuje se, že „genialita“ je vlastnost, kterou si může vypěstovat každý. Proto vám přinášíme sedm způsobů, jak odhalit svou genialitu.
Jste překvapeni? Mysleli jste si, že genialita je jen o IQ? Přesně to si myslel Lewis Terman, když do své studie vybral studenty s nejvyšším IQ v USA. Očekával, že tito geniální studenti se stanou nejúspěšnějšími v porovnání se všemi svými vrstevníky. O padesát sedm let později však se zklamáním zjistil, že většina těchto studentů žije malým a skromným životem (Jenkins-Friedman, 1982). Mezitím jiní, jejichž IQ bylo příliš nízké na to, aby se kvalifikovali do studie, dosáhli velkých úspěchů, jako například Richard Feynman, nositel Nobelovy ceny za fyziku (Heilman, 2016). Ten si uvědomil, že mít extrémně vysoké IQ se nemusí nutně rovnat vysokému úspěchu.
2. Rozhýbejte své tvůrčí svaly
Položím vám otázku – kolik způsobů použití plechovky vás napadá? Výzkumníci ji použili k měření kreativity studentů a hodnotili množství a originalitu způsobů využití, které vymysleli. Testy tvořivosti jsou ve skutečnosti třikrát přesnější než testy IQ, pokud jde o předpovídání toho, kteří studenti se později v životě stanou úspěšnými (Subotnik et al., 2012), protože tvořivost je klíčovou součástí geniality. Einstein není známý tím, že by opakoval existující teorie, Mozart není známý tím, že by hrál existující symfonie, a Pablo Picasso není známý tím, že by se držel konvencí. Cítili jste se někdy jako nejchytřejší člověk v místnosti, když vás napadl originální nápad, se kterým nikdo jiný nepřišel? Na něco jste přišli!
Už jste někdy přišli na řešení problému, když jste byli venku? Vaše mysl a tělo jsou neoddělitelné, a to do té míry, že pohyb svalů stimuluje i váš mozek, zlepšuje paměť a reakční dobu. Vědci navíc zjistili, že pravidelné cvičení posiluje paměť a snižuje riziko demence v pozdějším věku (Hertzog et al., 2009). Abyste toho dosáhli, nemusíte se věnovat intenzivnímu cvičení. I mírné cvičení, jako je dvacet až třicet minut chůze, má významné přínosy.
4. Zajímejte se o zajímavé myšlenky a nápady
Zajímalo vás někdy něco, co ostatní považovali za nezajímavé? Podle profesora San Jose State University Gregoryho Feista můžete mít geniální vlastnost zvanou „Need For Cognition“ (Feist, 2014). Lidé s vysokým stupněm tohoto rysu jsou neustále zvědaví, zkoumají nové myšlenky, nacházejí význam v obyčejných věcech a zvažují jiné perspektivy (Mussel, 2010). Nedrží se konvencí, neschovávají se v rámci jednoho oboru ani se nevyhýbají neznámým věcem. Mnoho nejlepších nápadů vzniká z nečekaných spojení mezi nesouvisejícími myšlenkami. Zkuste se tedy podívat na film z jiné kultury, přečíst si článek na nové téma nebo diskutovat s přítelem na hluboké téma.
Jak jste se cítili, když jste naposledy selhali? Měli jste pocit, že nejste dost dobří nebo že je daná činnost příliš těžká? Pokud máte „fixní myšlení“, tedy představu, že buď na to máte, nebo nemáte, a můžete udělat jen málo pro to, abyste to změnili, můžete to začít vzdávat. Můžete být také citliví na kritiku a věnovat více úsilí skrývání svých chyb, než abyste se z nich poučili. Místo toho si osvojte „růstové myšlení“, tedy myšlenku, že osobní růst je vždy možný díky tvrdé práci a strategii. Vaše silné a slabé stránky jsou pouze vaší výchozí pozicí a vždy můžete postoupit ze své současné pozice. Lidé s „růstovým myšlením“ mají méně pocitů deprese, agrese a studu a více sebedůvěry, vytrvalosti a ochoty přijímat nové výzvy, což vytváří silnější spojení ve vašem mozku (Dweck, 2006). Až příště selžete, připomeňte si, že „neúspěch neznamená neúspěch v pokroku!“.
6. Spolupráce s ostatními
Když si představíte génia, vybaví se vám osamělý, samostatně myslící člověk? Výzkumy ukazují, že genialita je ve skutečnosti týmová práce. Pokud najdete správnou síť nadšených lidí, mohou se dít velké věci. Komunity sdílejí nástroje, znalosti, inspiraci, zpětnou vazbu a širší kontakty potřebné k tomu, aby se vám dařilo v jakémkoli oboru. Nejlepších výsledků však dosáhnete pouze tehdy, pokud máte rozmanité pozitivní vztahy (Azoulay, et al., 2018; Barabási, 2018; Haslam et al., 2014). Takže ty obávané skupinové projekty mají přece jen nějakou cenu. I Tony Stark potřeboval Yinsen, aby zdokonalil prvního Iron Mana.
Azoulay, P., Graff-Zivin, J., Uzzi, B., Wang, D., Williams, H., Evans, J. A., … & Guinan, E. C. (2018). Na cestě k vědecky náročnější vědě. Science, 361(6408), 1194-1197.
Barabási, A. L. (2018). The Formula: A. Barabási: Univerzální zákony úspěchu. New York: Little, Brown and Company.
Dweck, C. S. (2006). Mindset: C.: The New Psychology of Success (Nová psychologie úspěchu). New York: Random House.
Feist, G. J. (2014). Psychometrické studie vědeckého talentu a výjimečnosti. The Wiley Handbook of Genius, 62-86. doi:10.1002/9781118367377.ch4
Haslam, S. A., Adarves-Yorno, I., & Postmes, T. (2014). Kreativita je kolektivní. Scientific American, 25(4), 30-35.
Heilman, K. M. (2016). Možné mozkové mechanismy kreativity. Archives of Clinical Neuropsychology, 31(4), 285-296.
Hertzog, C., Kramer, A. F., Wilson, R. S., & Lindenberger, U. (2009). Fit tělo, fit mysl? Scientific American Mind, 20(3), 24-31.
Mussel, P. (2010). Epistemická zvědavost a související konstrukty: Chybí důkaz diskriminační platnosti. Personality and Individual Differences (Osobnost a individuální rozdíly), 49(5), 506-510.
Subotnik, R. F., Olszewski-Kubilius, P., & Worrell, F. C. (2012). Výchova mladého génia. Scientific American Mind, 23(5), 50-57. Wai, J., & Putallaz, M. (2011). Záhada Flynnova efektu: A 30-year examination from the right tail of the ability distribution provides some missing pieces. Intelligence, 39(6), 443-455.
Terman, L. M., & Oden, M. H. (1947). Nadané dítě vyrůstá: Vydání: 20 let sledování nadané skupiny.