Snad nejlépe to vystihl americký spisovatel Stephen Chbosky, když napsal: „Jsme tím, kým jsme, z mnoha důvodů a možná se většinu z nich nikdy nedozvíme. Ale i když nemáme moc vybrat si, odkud pocházíme, stále si můžeme vybrat, kam se vydáme.“
Těžká minulost – ať už v důsledku toxické rodiny, drsné výchovy, násilnického vztahu nebo traumatického zážitku – není něco, co bychom pro sebe chtěli. A ať se snažíme sebevíc na ni zapomenout nebo před ní utéct, dokud se jí nenaučíme postavit čelem a smířit se s ní, nikdy nás nepřestane pronásledovat a diktovat nám naši životní cestu. Koneckonců z minulosti tvoříme, dokud se z ní neuzdravíme. A teprve když se jí dokážeme zbavit, jsme schopni tvořit ne tam, kde jsme byli, ale tam, kam chceme jít.
Ale jak se můžete uzdravit z těžké minulosti, když si ani neuvědomujete, že s ní bojujete? Dobře, s tím, co bylo řečeno, tady je 8 příznaků, které ukazují, že jste měli těžkou minulost:
1. Nemáte dobrý vztah sami k sobě.
Bojujete s ochromujícími pochybnostmi o sobě samých nebo se sebenenávistí? Jste často sami sobě nejhorším kritikem a vždy se rychle obviňujete, jakmile se vám něco nepovede? Neustále bojujete s pocitem, že nejste dost dobří? Negativní vztah k sobě samému je pravděpodobně nejzřetelnějším znamením toho, že se u vás stále hojí nějaké přetrvávající emocionální a psychické rány, které u většiny lidí pramení z toho, že mají za sebou těžkou minulost (Brown & Bosson, 2001).
2. Máte negativní sebeobraz.
Podobně jako v předchozím bodě je negativní sebepojetí bohužel jedním z nejčastějších důsledků vyrůstání v drsném prostředí nebo prožití traumatu v raném věku (jako je smrt, ztráta, zlomené srdce, opuštění a zneužívání). Lidé, kteří mají za sebou těžkou minulost, často bojují se svým sebevědomím, protože na určité úrovni dospěli k přesvědčení, že si špatné věci, které se jim staly, zasloužili nebo že je to bude definovat až do konce života.
3. Máte problémy s důvěrou.
Pokud jste někdy měli s někým toxický vztah, narušený rodinný život nebo vás v dětství opustili rodiče, je pravděpodobné, že se u vás objeví problémy s důvěrou vůči ostatním lidem. Koneckonců osoba, která vám ublížila – ať už to byl kdokoli, partner, přítel nebo člen rodiny – byla někým, komu jste kdysi důvěřovali a na kom vám záleželo. Je tedy pochopitelné, že by pro vás bylo obtížné otevřít se a znovu si k někomu dovolit přiblížit, protože na vlastní kůži víte, jak moc bolí vložit důvěru do nesprávného člověka, což nás přivádí k dalšímu bodu…
4. Bojujete se svými vztahy.
Jak jsme již zjistili, těžká minulost může v člověku zanechat spoustu negativních pocitů vůči sobě samému i ostatním, což ještě více ztěžuje navazování a udržování blízkých vztahů v našem životě. U někoho se to může projevovat jako přitažlivost k nesprávnému typu lidí (často k těm, kteří nám neprospívají nebo se k nám chovají špatně), zatímco u jiných to může být sklon k sebedestrukci tím, že se od někoho odtáhneme v okamžiku, kdy se s ním začneme sbližovat. Ať tak či onak, těžká minulost často vede ke strachu ze závazků a citové intimity, stejně jako k potížím s upřímností, otevřeností a zranitelností i vůči lidem, které máme nejraději (Liotti, 2004).
5. Máte tendenci se izolovat.
Tendence k sebeizolaci, zejména když se cítíme na dně, může často souviset s těžkou minulostí, která způsobila, že jsme se stali více ostražití, odtažití a soběstační. Je pro nás obtížné sdělovat ostatním své skutečné pocity, a možná se v důsledku toho často cítíme osamělí a nepochopení. Trávení času s přáteli a udržování kontaktů s nimi se může někomu, kdo se stále snaží vyrovnat se svou minulostí, zdát také příliš zdrcující.
6. Máte potíže se svými problémy.
Cítíte se často v panice nebo zdrceni, když čelíte sebemenším překážkám a nepříjemnostem? Snadno se stresujete svými problémy a je pro vás těžké jasně myslet? Nebo reagujete opačně, zůstáváte v popření a odrážíte je humorem, sarkasmem a odmítavým postojem? Ať tak či onak, snaha vypořádat se i s těmi nejjednoduššími problémy může být známkou toho, že někdo má za sebou těžkou minulost, ze které se stále snaží vzpamatovat (Carvalho, et al., 2013).
7. Těžko zvládáte své emoce.
Místo toho, abyste ovládali své emoce, máte častěji pocit, že emoce ovládají vás. Velmi snadno se stáváte přehnaně emotivní a často se přistihnete, že na lidi vyjíždíte, náhle se cítíte rozrušení nebo se bezdůvodně rozpláčete. Vaše pocity se velmi snadno zraňují, ale je velmi těžké se jich zbavit nebo se přes ně přenést, což je neustálý boj, se kterým jste se nejspíš museli vypořádat, protože vaše minulost ve vás zanechala spoustu negativních pocitů, které jste neuměli zpracovat.
8. Bojíte se být šťastní.
V neposlední řadě je to strach ze štěstí. A i když to na první pohled může znít trochu směšně – vždyť kdo by se bál být šťastný? To je jako mít strach z peněz nebo úspěchu! – je to ve skutečnosti něco, s čím se potýká spousta lidí, zejména pokud neměli v dospívání zrovna nejjednodušší období. Pokud se bojíte dovolit si být šťastní (což se často projevuje sebedestruktivními sklony, strachem z intimity nebo nutkavou touhou po sebeizolaci), může to být proto, že je pro vás tento pocit neznámý a nechcete si na něj příliš zvykat. Koneckonců vše, co milujeme, se bojíme ztratit, a naše vlastní štěstí není výjimkou. Právě stálost v bolesti je to, co nás uklidňuje, a je jen lidskou přirozeností vracet se k tomu, co je nám důvěrně známé (Joshanloo, 2013).
Máte něco společného s věcmi, které jsme zde zmínili? Máte nějakou těžkou minulost, se kterou se stále snažíte vyrovnat? Pokud ano, neváhejte si o tom s někým promluvit, a pokud cítíte potřebu, obraťte se ještě dnes na odborníka na duševní zdraví a vyhledejte pomoc.
A pokud se vám tento článek líbil a chtěli byste si přečíst další, doporučujeme vám následující: Proč se cítíte stále smutní, 5 příznaků, že žijete s traumatem, 6 příznaků, že vás někdo uvnitř tajně bolí, 7 věcí, se kterými se mohou ztotožnit jen vysoce citliví lidé, a 7 příznaků deprese způsobené vaším dětstvím.