9 příznaků, že vy nebo vaši blízcí mohou trpět hraniční poruchou osobnosti

Cítili jste někdy strach a nejistotu, když jste s někým žili a věděli jste, že se k vám v určitou chvíli bude chovat velmi láskyplně a jindy bude tak vzteklý, že si budete přát, abyste se nikdy nenarodili? Přesně to cítím, když žiji s člověkem s diagnózou BPD, a je to jeden z důvodů, proč o tom píšu.

Termín poprvé použil Adolph Stern v roce 1938 k popisu osobnosti na pomezí psychotické (halucinace a bludy) a neurotické (negativní nálady a úzkosti). Pozornost si tato porucha získala teprve nedávno. Žije s ní však nespočet lidí. Neovlivňuje pouze nemocného, ale i jeho nejbližší okolí, které s ním žije. Popisuji ji jako „procházku po minovém poli“, stačí jeden chybný krok a rozpoutá se peklo. Přesto navzdory bolesti není na vině člověk sám.

Poruchy osobnosti, jako je BPD, jsou jen hrozným způsobem, jakým se člověk vztahuje k okolnímu světu a jak s ním komunikuje. Nesnižuje to člověka na pouhou diagnózu a také to nesnižuje naši odpovědnost (jejich vzplanutí může být vyvoláno našimi chybami), uvnitř se také potýkají. Doufám, že tento článek pomůže mně i vám lépe se orientovat a pochopit BPD. Protože naše pochopení a ochota učit se by podstatně pomohly jak jejich zotavení, tak našemu vlastnímu blahu.

Co způsobuje hraniční poruchu osobnosti?

Přesná příčina BPD není známa. Výzkumy však naznačují, že se na vzniku hraniční osobnosti podílejí vzájemně působící faktory biologické (genetika) a psychologické (výchova, rodičovství, zneužívání) (Bateman & Krawitz, 2013).

Biologicky mají lidé s BPD pravděpodobněji menší amygdalu (Bateman & Krawitz, 2013). Amygdala je mozkový plynový pedál a tato oblast je u jedinců s BPD hyperaktivní. Dalšími biologickými faktory, u nichž se předpokládá, že přispívají k BPD, jsou genetika. Jedna studie zjistila pětkrát vyšší riziko vzniku BPD u jednovaječných dvojčat ve srovnání s dvojčaty neidentickými (Bateman & Krawitz, 2013).

Předpokládá se, že psychologické faktory u BPD jsou způsobeny výchovou v dětství nebo dospívání (Bateman & Krawitz, 2013). Důkazy nejsou jednoznačné. Je však nepochybné, že prostředí, které bylo zneužívající nebo zanedbávající, bude mít trvalý dopad na náš psychický vývoj, což zvyšuje šanci na rozvoj nejistého připoutání, špatného způsobu navazování vztahů a nízkého sebevědomí a sebedůvěry.

Jak poznáte, že vy nebo někdo z vašich blízkých může trpět tímto onemocněním?

Pokud máte podezření, že vy nebo vaši blízcí trpí poruchou pozornosti, tento článek by vám mohl pomoci získat více informací o tomto onemocnění. BPD však musí být diagnostikována kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem, protože některé z příznaků se mohou ojediněle vyskytovat i v běžné populaci. Vzhledem k tomu, že tato diagnóza s sebou nese také stigma duševní nemoci, je zapotřebí znalý a chápající odborník na duševní zdraví.

Doporučujeme:  Gesellův institut rozvoje dítěte

Stejně jako u všech poruch osobnosti se diagnóza BPD skládá z toho, že osoba splňuje několik dostupných kritérií. Hlavním rysem u BPD je nestabilita vytváření a udržování vztahů, sebeobrazu a pocitů v kombinaci s nekontrolovaným chováním, které začíná v mladém věku a přetrvává v průběhu času (American Psychiatric Association, 2013). Podle Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5) musí být k diagnóze BPD přítomno pět nebo více následujících projevů chování.

Kritéria 1. Tísnivá snaha uniknout opuštění

Zvažte následující situaci: Vy a váš partner plánujete, že se příští večer podíváte na film. Patnáct minut před stanoveným časem vám náhle zavolá vaše maminka, protože je nemocná a potřebuje vaši pomoc při návštěvě nejbližší nemocnice. Zavolali jste svému partnerovi, abyste zrušili schůzku, a on se najednou rozpláče a zuří. Neustále vás zkouší a ptají se, co se děje, a domnívají se, že je to proto, že udělali chybu. Prosí, snaží se to kompenzovat a udělají „cokoli“, abyste je neopustili. Snažíte se partnerovi vysvětlit svou situaci, ale on vás prostě neposlouchá.

Zdá se vám to povědomé? Tento scénář je jedním z příkladů toho, co se může stát člověku s BPD. Není to proto, že by byli hrozní, jen se skutečně bojí odloučení a odmítnutí. Pro jiného člověka jsou změny plánů zcela rozumné, jistě může cítit určité zklamání, ale obrat není trvalý a mohou se ještě setkat někdy jindy. Pro člověka s BPD může taková situace vyvolat typ situace na život a na smrt s horečnou snahou zvrátit své vnímané odloučení a opuštění.

Kritéria 2. Nepředvídatelné a intenzivní mezilidské vztahy, které se mění od extrémní náklonnosti až po naprosté nepřátelství.

S tímto kritériem jste se mohli setkat často. Lidé s BPD mohou začít vztah milostným začátkem. Po několikátém setkání najednou předpokládají, že tato osoba je „ta pravá“. Vztah se rychle vyvíjí a může dosáhnout hloubky, která se v nových vztazích obvykle nevyskytuje. Mohou se však náhle střídat od intenzivní náklonnosti až po naprosté nepřátelství.

Pouhá maličkost, ať už skutečná, nebo domnělá, v nich může vyvolat vztek a nenávist vůči člověku. Může to být způsobeno pocitem, že se jejich partner / významná osoba dostatečně nestará nebo jim nedává dost. Ačkoli ne vždy je to jejich nebo partnerova vina. Osoba s BPD se dokáže vcítit do druhých lidí a vybudovat si s nimi pevný vztah, ale tím, že očekává, že jí to druzí oplatí.

Kritéria 3. Nestabilní sebepojetí nebo pocit vlastní hodnoty

U jedinců s BPD podléhá jejich vnímání sebe sama výkyvům. Jejich cíle a hodnoty se mohou náhle změnit. Také role, kterou hráli, se někdy může změnit z oběti životní krutosti na spravedlivého mstitele spravedlnosti. Jejich sebepojetí se může střídavě měnit od hrozného člověka k bezúhonnému člověku a možná k vůbec ničemu. Tuto nestabilitu může odrážet i jejich zaměstnání. Například se rozhodnou být učitelem a po chvíli to nenávidí, stanou se aktivními členy nějaké strany a po chvíli přejdou na opačnou stranu atd. Toto nestabilní sebepojetí je obvykle spojeno s dalšími kritérii, například s pocitem, že je člověk zlý, po výbuchu hněvu.

Doporučujeme:  Self monitoring (osobnost)

Kritéria 4. Impulzivní chování alespoň ve dvou oblastech (např. utrácení, sex, zneužívání návykových látek, bezohledné řízení, přejídání).

Předpokládá se, že impulzivní chování je způsobeno extrémním stresem, který se může vyskytnout u lidí s BPD. Snaží se cítit o něco lépe nebo uniknout od zátěže, i když je to jen na krátkou chvíli. Toto kritérium je však společné i s jiným typem duševní poruchy (bipolární porucha), a proto by nemělo být analyzováno izolovaně. Hlavním problémem impulzivity je její potenciálně škodlivé chování, a to nejen pro dotyčnou osobu, ale také pro její podpůrný rodinný systém. Například hazardní hry a neuvážené utrácení mohou vést ke značným dluhům, nechráněný sex nebo jiné rizikové sexuální chování může mít další dlouhodobé následky.

Kritéria 5. Opakované sebevražedné činy, gesta nebo výhrůžky nebo sebepoškozující chování.

Pravděpodobně nejnebezpečnější jsou časté škodlivé činy a chování, kterými se mohou jedinci s BPD prezentovat. Časté jsou úplné sebevraždy, které se u jedinců s BPD pohybují v rozmezí 8-10 % (American Psychiatric Association, 2013). Další nebezpečné chování, jako jsou sebevražedné výhrůžky nebo gesta a sebepoškozující čin, je ještě častější. Tyto činy jsou obvykle urychleny odloučením nebo odmítnutím (skutečným nebo domnělým) a působí na snížení tísně, kterou mohou lidé s BPD pociťovat. Pro ilustraci, tito jedinci někdy používají výhrůžky sebevraždou jako protiváhu odmítání. Mezi další příklady patří používání řezání, škrábání nebo pálení jak ke snížení své emocionální zátěže, tak k nepřímému donucení lidí ve svém okolí, aby dělali nebo jednali podle jejich představ.

Kritéria 6. Nestabilní pocity v důsledku výrazně reaktivní nálady

Jedinci s BPD někdy projevují nestálý postoj od podrážděnosti až po úzkost. V kombinaci s jejich neschopností zvládat mezilidské stresy může být život s těmito jedinci podbarven obdobími hněvu, paniky a beznaděje.

Kritéria 7. Chronické pocity prázdnoty

Kritéria 8. Nepřiměřený, intenzivní nebo obtížně zvladatelný hněv

Osoba s BPD může projevit slovní (nebo fyzický) výbuch vzteku, když vidí, že ji blízká osoba opouští nebo zanedbává. Obvykle je příčinou jejich nerealistické očekávání od druhé osoby. Obě strany však mají v takových případech odpovědnost za zachování hranic. Po výbuchu hněvu tito jedinci obvykle propadají studu a pocitu viny, což přispívá k jejich nestabilnímu sebevědomí. Tento nepřiměřený projev hněvu je jedním z hlavních důvodů, proč jsou vztahy s těmito jedinci obtížné. Poučení pečovatelů nebo milenců, že tito lidé nemyslí vážně to, co řekli, je zásadní, protože tito jedinci po události projevují lítost.

Doporučujeme:  Dyslexie – léčba

Kritérium 9. Krátkodobé paranoidní myšlení související se stresem.

Během extrémních stresů se mohou objevit paranoidní představy, které jsou nereálné, i když jen na krátkou dobu. Mohou se objevit disociativní příznaky, jako je pocit odtržení od vlastního těla. Vzhledem k tomu, že tyto příznaky nemusí být patrné, je nutné vyšetření odborníkem na duševní zdraví.

Nacházíte podobnost s těmito kritérii? Pokud ano, vyhledejte prosím pomoc odborníka na duševní zdraví. Přestože stavy mohou přetrvávat a návrat k plnému fungování je obtížný, dvě studie ukázaly, že osm z deseti pacientů již nesplňuje diagnostická kritéria pro BPD po deseti letech, a jakmile příznaky vymizí, jen zřídka se znovu objeví (Gunderson, 2011; M. C. Zanarini, Frankenburg, Reich, & Fitzmaurice, 2010; Mary C. Zanarini, Frankenburg, Reich, & Fitzmaurice, 2010). S podporou poskytovatelů zdravotní péče, rodinných příslušníků a blízkých osob lze proto tento stav zvládat stejně jako jiné chronické stavy.

Shrnuto a podtrženo, jakmile pochopíte, jak BPD vzniká a proč je život osob s BPD plný krizí a intenzivních emočních výbuchů, prosím vás, abyste přehodnotili svůj postoj ke svým blízkým s BPD. Jsou to také lidé, stejně jako každý z nás. Jejich povaha je souborem řešení (i když strašných řešení), jak se bránit a řešit vnější stres. Je načase přestat hrát hru na obviňování a vydat se na cestu k uzdravení.

Americká psychiatrická asociace (Ed.). (2013). Diagnostický a statistický manuál duševních poruch: DSM-5 (5. vydání). Washington, D.C.: Americká psychiatrická asociace.

Bateman, A., & Krawitz, R. (2013). Hraniční porucha osobnosti: An evidence-based guide for generalist mental health professionals (První vydání). Oxford: Oxford University Press.

Tento příspěvek byl vytvořen pomocí našeho pěkného a snadného formuláře. Vytvořte svůj příspěvek!