Dr. Janina Scarlet je licencovaná klinická psycholožka, vědkyně a geek na plný úvazek. Narodila se jako uprchlice na Ukrajině, přežila černobylskou radiaci a pronásledování. Ve dvanácti letech se s rodinou přistěhovala do Spojených států a později, inspirována X-Meny, vyvinula terapii superhrdiny, která pomáhá pacientům s úzkostí, depresí a posttraumatickou stresovou poruchou. Dr. Scarletová napsala na toto téma několik publikací a přednášela v tuzemsku i na mezinárodní úrovni. Je také členkou Koalice hrdinů popkultury. Její kniha „Superhero Therapy“ vyšla 1. prosince 2016 ve Velké Británii a 1. srpna 2017 v USA.
Co vás přivedlo ke kariéře v oblasti psychologie a vědy?
“ Vždycky mě zajímaly příběhy lidí. Vyrostl jsem na Ukrajině, kde jsou dodnes patrné pozůstatky druhé světové války. Jako malého mě fascinovaly příběhy starších lidí o tom, jak přežili druhou světovou válku/holocaust. Fascinovalo mě, jak někdo mohl přežít tak těžké trauma a o tom, co mu pomohlo zotavit se. V devíti letech jsem začal číst matčiny psychologické knihy a po přestěhování do Spojených států jsem se začal více zabývat přírodními vědami, často jsem zůstával po škole nebo trávil polední přestávky ve vědecké laboratoři. Když jsem se dostala na střední školu, začala jsem navštěvovat hodiny psychologie a po absolvování první z nich jsem si byla jistá, že je to pro mě to pravé povolání.“
Proč vám superhrdinský žánr změnil život?
„Narodil jsem se a vyrostl na Ukrajině. Ve třech letech jsme byli s rodinou vystaveni vysokému stupni radiace z černobylské katastrofy. V důsledku toho jsme byli postiženi všichni. Mé zdraví se v důsledku tohoto ozáření navždy změnilo. Jsem extrémně citlivý na změny počasí (např. déšť) a radiaci (např. meteorické deště). Při těchto změnách se mi dělá velmi špatně a v některých případech to může být životu nebezpečné.“
„Když jsme se s rodinou přestěhovali do Spojených států jako uprchlíci, bylo mi 12 let. Některé děti na střední škole si mě dobíraly a šikanovaly mě, že jsem „podivín“ a že jsem „radioaktivní“. Bylo mi patnáct, když jsem viděl první film X-Men. X-Meni mě opravdu oslovili. Poprvé jsem na plátně viděl sám sebe. Ti hrdinové byli mutanti, stejně jako já. Mnoho z nich bylo také zasaženo radiací a Storm, moje nejoblíbenější z X-Menů, je také spojena s počasím, stejně jako já. Byl to pro mě moment, který mi změnil život, protože mi umožnil vidět, že nejsem obětí svých okolností. Byla jsem přeživší. Vidět X-Meny mi umožnilo převzít kontrolu nad svým osudem, místo abych se nechal ovládat svou minulostí, a inspirovalo mě to k tomu, abych pomáhal ostatním.“
Proč je podle vás žánr superhrdinů pro ostatní tak důležitý?
„Myslím, že většina z nás někdy sní o tom, že bude mít magické schopnosti nebo superschopnosti. Myslím, že mnoho lidí hledá spojení, někoho, kdo by pochopil jejich prožitky, aby se necítili tak osamělí. Lidé jsou sociální tvorové, chceme se cítit pochopeni a podporováni. Někdy je těžké se druhým lidem otevřít, zejména pokud jde o duševní zdraví. Nicméně nalezení někoho, s kým se můžeme spojit, ať už se jedná o skutečnou osobu nebo fiktivní postavu, nám může umožnit cítit se více podporováni, méně odsuzováni a více pochopeni. Může normalizovat naše vlastní zkušenosti a potenciálně sloužit jako prostředek k uzdravení. Doufám, že díky častějším rozhovorům o duševním zdraví se nám podaří zbavit ho stigmatu a umožníme lidem vidět se jako hrdiny, kterými skutečně jsou, bez ohledu na to, s čím se potýkají.“
Co je terapie superhrdiny?
„Terapie superhrdinů zahrnuje využití popkultury v terapii založené na důkazech (podporované výzkumem) s cílem pomoci lidem zvládnout nebo se zotavit z deprese, úzkosti, posttraumatické stresové poruchy, lidem s autistickým spektrem, lidem, kteří bojují s chronickou bolestí, poruchami příjmu potravy a dalšími problémy duševního zdraví tím, že se spojí se svým smyslem pro hrdinství, se svými základními hodnotami. Mnoho lidí se může cítit brzděno okolnostmi, jako je chudoba, fyzické nebo duševní potíže, nebo jinými, a proto mohou mít problém spojit se s věcmi, na kterých jim skutečně záleží, jako je jejich tvůrčí práce, přátelé, rodina nebo pomoc druhým. Terapie superhrdiny je navržena tak, aby lidem pomohla nejen lépe zvládat jejich boje, ale aby se stali svou vlastní verzí superhrdiny s využitím dovedností a schopností, které již možná mají nebo se je naučili v průběhu své cesty.“
Kdy je tento typ terapie nejužitečnější? Existují specifické situace?
„Tento typ terapie je transdiagnostický, což znamená, že jej lze použít u jakékoli duševní poruchy.“
Musí být lidé pro tento typ terapie zkušení fanoušci komiksů a superhrdinů?
„Vůbec ne. Ve skutečnosti není nutné používat při tomto druhu terapie tradiční superhrdiny. V superhrdinské terapii mohou být a byly využívány i postavy z fantasy (např. Harry Potter), sci-fi (např. Hvězdné války). Terapeut ani klient nemusí být dobře obeznámeni s komiksy, aby z toho měli prospěch.“
Vyjmenujte 2 své oblíbené superhrdiny/hrdinky a vysvětlete proč obecně a v kontextu jejich psychologie.
„Mým nejoblíbenějším superhrdinou všech dob je Storm ze seriálu X-Men. Storm (vlastním jménem Ororo Munroe) utrpěla v šesti letech zdrcující ztrátu, když na její dům spadlo letadlo, které rozdrtilo její rodiče a Ororo téměř zabilo. Ororo sotva vyvázla z trosek živá. V důsledku toho se u ní později vyvinula silná klaustrofobie (strach z těsných prostor). Když se však její kolegové X-Meni dostanou do potíží, nic jí nestojí v cestě.“
„Další postavou, o které velmi rád mluvím, je Ron Weasley z Harryho Pottera. Ron, jeden z Harryho nejlepších přátel, bojuje s arachnofobií, strachem z pavouků. Nicméně i když se Ron bojí, přidá se k Harrymu a vydá se za pavouky do Zapovězeného lesa, aby zachránil jejich kamarádku Hermionu poté, co ji zkameněl bazilišek. Ron zde prokazuje skutečně hrdinskou odvahu – postaví se svému největšímu strachu, aby zachránil někoho, na kom mu záleží. Tento příklad jsem použil u mnoha svých klientů, když jsme v terapii pracovali na snížení jejich fobií.“
Děkujeme Dr. Scarlet za účast v tomto rozhovoru!