Před nástupem na střední školu se vás možná jednou za čas někdo zeptal na otázku typu: „Co chceš dělat, až vyrosteš?“ a vy jste odpověděli, že o tom moc nepřemýšlíte. Jakmile projdete dveřmi velkého areálu střední školy, zdá se, že je to jediná otázka, kterou vám položí, a máte pocit, že na tuto jedinou otázku odpovídáte asi šesttisíckrát denně. Spolu s otázkou „Tak kam chceš jít na vysokou?“. Jako prvákovi se ty nevyhnutelné otázky „po střední škole“ zdají tak vzdálené, ale pokaždé, když vám někdo položí jednu z těchto otázek, nemůžete si pomoct a začnete se ptát, co vlastně chcete dělat po zbytek života. Jak skutečně zúžit to, co vás na světě baví nejvíc. Existuje tolik skvělých lidí, kteří v naší době dokázali tolik úžasných věcí; jak se jim mohu vyrovnat? Jak mohu ovlivnit tento svět? Myslím, že to je prostě naše nevyhnutelná budoucnost.
Věděli jste, že přibližně 66 % lidí v USA se hned v podzimním semestru po ukončení střední školy zapíše na nějakou vysokou školu? Bez ohledu na to, co se rozhodnete dělat po maturitě, je to vaše budoucnost a musíte uznat, že je tak trochu děsivá. V tuto chvíli si myslím, že chci jít na Floridskou státní univerzitu a studovat žurnalistiku, pak jít na univerzitu v Miami a získat titul z trestního práva. To se ale za posledních pár let tolik změnilo, že bych se nedivila, kdyby se to změnilo znovu a znovu a znovu; ale zatím mám pocit, že to je to, co chci dělat po zbytek života. Rád bych se stal velkým obhájcem v trestních věcech a obhajoval lidi, kteří v životě udělali něco špatného, ve velkých soudních procesech. Taky bych rád napsal knihu a jednoho dne se možná stanu bestsellerem New York Time.
To vše je v budoucnosti. Mám za sebou první týden na střední škole, takže určitě přijde období, kdy budu fňukat a stěžovat si a říkat, jak se mi do školy nechce, ale tohle je moje budoucnost. Když se mě někdo zeptá na jednu z těch otázek „po střední škole“, upřímně si nemůžu pomoct, ale představím si ten okamžik, kdy půjdu po pódiu u maturity a budu se cítit tak ztracená, stejně jako spousta mých spolužáků; tím jsem si jistá. Ať už se v budoucnu rozhodnu dělat cokoli, vím, že to bude něco, co mě bude bavit, kdyby to tak nebylo; nedělala bych to.