Pití alkoholu a osobnost nejsou příliš častým tématem výzkumu. Ačkoli existují různé klasifikace osobnostních typů, jako je Myers Briggs Type Indicator (MBTI), ABCD Personality types atd. Nejčastěji exponovanými typy osobnosti jsou introverti a extroverti. Introverti jsou klidní lidé, kteří dávají přednost samotě, a extroverti jsou společenští a družní lidé, kteří dávají přednost tomu být vždy uprostřed skupiny. Osobnostní rysy byly zkoumány, aby se uplatnily v pracovních rolích, kariérním rozvoji a dokonce i v milostných nebo seznamovacích vztazích. Neomezuje se to jen na to, že osobnostní rysy byly také zkoumány, aby se prozkoumala jejich souvislost s depresí, štěstím, osamělostí a narcismem. Zajímavé je však zjištění, že osobnostní rysy mají souvislost s postoji k pití alkoholu.
Studie Singha a Kumara (2016) zjistila, že introverti mají pozitivní postoj k pití alkoholu, zatímco extroverti mají k pití alkoholu negativní postoj. Protože introverti jsou rádi sami, raději si dají skleničku, když jsou šťastní, a obvykle si ji dají v malém množství. Introverti nejsou velcí pijáci, ale mohou vypít skleničku nebo dvě, aby se dobře nabudili. Neriskují a nakonec se neopijí (Dembling, 2012). Na druhou stranu extroverti, kteří jsou rádi stále mezi lidmi, mají tendenci cítit se osaměle, když jsou sami. Snadno se uchylují k pití alkoholu, aby překonali nudu, osamělost a smutek. To způsobuje, že snadno propadají těžkému pití. Pití může být pro extroverty mechanismem, jak se vyrovnat se situací. Extroverti se také zapojují do nárazového pití ve společenském kontextu, jako jsou večírky, kluby a bary, protože jim to zlepšuje náladu (Fairbairn et al., 2015).
Záleží na tom, kdy se člověk uchýlí k pití alkoholu. Pokud má jedinec tendenci pít, když je šťastný, pak má tendenci k pití alkoholu přistupovat pozitivně a často pije ve společnosti buď sám, nebo s přáteli ve společenském kontextu. Pokud má však jedinec tendenci pít alkohol, když je smutný, pak vnímá pití jako mechanismus zvládání, a proto se uchyluje k silnému pití.
Výzkum Winograda a jeho kolegů (2017) zjišťoval, zda pití alkoholu mění osobnost jedince, a zjistil, že žádné rozdíly nebyly zjištěny. Nebyla pozorována opilá osobnost oproti střízlivé osobnosti. Výzkumníci však poznamenali, že výsledky studie by bylo ideální replikovat mimo laboratoř, a to v barech, na večírcích a v domácnostech, kde se pije. Jediný spolehlivý rozdíl zjištěný ve studii se týkal změny jednoho osobnostního rysu, a to extraverze. Bylo zjištěno, že účastníci měli vysokou míru společenskosti, asertivity a míry aktivity (Winograd et al, 2017). Studie jasně prokázala, že vliv alkoholu nemění typy osobnosti. Účelem studie však bylo zjistit změny osobnosti (ať už střízlivé, nebo opilé) po konzumaci alkoholu, což by pomohlo při stanovení intervencí, které by snížily negativní vliv alkoholu na život lidí (Winograd et al, 2017).
Znalost postoje lidí k pití alkoholu může možná pomoci pochopit, zda lidé používají pití jako mechanismus zvládání nebo jako společenský nápoj na večírcích, setkáních apod. Může také pomoci pochopit, kdy se silné pití stává potenciálním zdravotním nebo sociálním problémem a zda v něm hraje roli osobnost? Možná to vyžaduje další výzkum v této oblasti.
Fairbairn, C.E. et al (2015). Extraverze a odměňující účinky alkoholu v sociálním kontextu. Journal of Abnormal Psychology, 124(3): 660-673
Dembling, S. (2012). Introvertní cesta: Introvert: Jak žít tichý život v hlučném světě. New York: Penguin Group
Singh, T.K. & Kumar, N. (2016). Deprese: Osobnost a pohlaví k postoji k pití alkoholu. The International Journal of Indian Psychology, Vol.3, Is. 2, č. 3.
Winograd, R.P. et al. (2017). An Experimental Investigation of Drunk Personality Using Self and Observer Reports (Experimentální zkoumání osobnosti opilého člověka pomocí zpráv od sebe a pozorovatelů). Clinical Psychological Science, Vol.5, Issue. 3.