Série o zotavení z duševní nemoci: Příběh # 34

Toto je 34. příběh seriálu o zotavení z duševní nemoci. Anonymní bojovala opravdu tvrdě, aby překonala své duševní poruchy. Změnou svého smýšlení dokázala změnit svůj život k lepšímu. Toto je její příběh:

Anonymous je z Nového Zélandu a má ráda matematiku, muzikály a filmy od Marvelu. Jejím cílem je pracovat ve Spojených státech pro společnost Google. Její lékař a poradce jí diagnostikovali generalizovanou úzkostnou poruchu (GAD) a depresi. Deprese u ní naštěstí odezněla, s GAD stále bojuje, ale lépe ji zvládá. Anonymní dostala léky Citalopram a absolvovala kognitivně behaviorální terapii (KBT).

Její duševní poruchy byly způsobeny různé věci, anonymní řekl, „Stres, ignorování prvních příznaků, špatné řízení emocí, a nalévání příliš mnoho ze sebe do jiných lidí.“ To způsobilo, že se cítila neustále vyděšená a apatická. Dále uvedla: „Byla jsem vším masivně zahlcena. Neustále jsem se cítila jako směs otupělosti a přecitlivělosti“. To v mnoha ohledech ovlivňovalo její každodenní život. Anonymní neuspěla u univerzitních prací, protože zůstala ve svém pokoji a nic nedělala. Přestala se bavit s přáteli a domnívala se, že o ni nikdo nestojí. Řekla: „Myslela jsem si, že nejsem důležitá. Když jsem trávila čas s lidmi, schovávala jsem se za obrazovku počítače nebo telefonu.“ V té době se jí zdálo, že se jí to nelíbí.

Anonym naštěstí nikdy neuvažoval o sebevraždě. I když se štípala do vnitřních stran paží, až měla modřiny, jen aby něco cítila. Její duševní onemocnění ovlivnilo její vztahy s ostatními, jak sama říká: „Ztratila jsem kontakt s velkou skupinou přátel, protože jsem zmizela z mapy. Rozešla jsem se také se svým přítelem, i když k tomu by možná došlo tak jako tak.“ Kvůli tomu se cítila zoufalá, opuštěná a osamělá.

Zlomovým bodem, který jí pomohl lépe zvládat duševní onemocnění, bylo poznání, že je důležitá a že její pocity jsou platné. Největším zlomem však pro anonymní bylo, když se naučila oddělovat pocity úzkosti od sebe samé. Řekla: „Naučila jsem se, jak je zastavit, aby mě přemohly, a naučila jsem se je odložit, abych mohla stále dělat věci, které potřebuji.“ Strategie, kterou použila, spočívala v tom, že si své emoce personifikovala a proměnila je v malé postavičky. Například když se anonymní cítila bezdůvodně úzkostně, říkala si: „Je to v pořádku, to je jen Bruce“. Pomocí této techniky dokázala oddělit své pocity a utěšit se mým samomluvením a utěšováním „Bruce“.

Doporučujeme:  Pohled introverta na žvanila se Sophií Demblingovou

Aby zmírnila záchvaty úzkosti, pozvala anonymní přátele na kávu. Řekla: „Káva se často změnila v běhání po úřadech nebo něco podobného, a tím se masivně zkrátil čas, který jsem trávila sama, což znamenalo, že můj mozek neměl tolik času na to, aby se dostal do spirály.“ Z této těžké zkoušky si odnesla ponaučení, že musí tvrdě bojovat za věci, které v životě opravdu chce. Tato zkušenost také změnila její pohled na život, nyní si váží dobrých chvil. I když přiznává, že je méně soucitná, řekla: „Bohužel jsem díky tomu někdy trochu méně soucitná k ostatním lidem s depresí, protože jsem tak tvrdě bojovala, abych se z toho dostala. Je opravdu těžké sledovat své přátele, jak dělají stejné chyby jako já a nic s tím nedělají.“

Anonymní si nyní uvědomuje první příznaky svých duševních poruch, aby mohla rychle jednat, než nad sebou ztratí kontrolu. Toto je její rada pro ostatní, kteří se potýkají s podobnými duševními stavy:

„Pokud se chcete zlepšit, budete muset opravdu tvrdě pracovat. To se nestane zázrakem a nikdo jiný to za vás neudělá. Nemusíte se však zlepšit najednou. Každý malý okamžik je šancí udělat krok směrem, kterým chcete. Právě teď máte na výběr bojovat a vstát, i když váš mozek křičí, abyste zůstali v bezpečí a sami. Musíte přestat poslouchat nezdravé věci, které vám mozek říká, a bojovat za budoucnost, kterou chcete. Nebude to snadné, ale když to budeš dělat krok za krokem, budeš v pořádku.“

Ráda by se také podělila o:

„V současné době máme kulturu okamžitého uspokojení. Znám spoustu lidí, kteří čekají na tu jedinou věc, která je okamžitě učiní lepšími. Taková věc ale neexistuje. Svou budoucnost si musíte vytvořit sami. Krok za krokem.“

Doporučujeme:  14 nečekaných příznaků úzkosti - zažili jste některý z nich?

Jsem ráda, že se jí podařilo překonat depresi. I když stále bojuje s GAD, vím, že s odhodláním, s jakým se snaží dosáhnout svých cílů, nedovolí, aby znovu upadla. Pomozte mi změnit situaci tím, že se podělíte o svůj příběh.