Teorie mysli označuje „schopnost přisuzovat vnitřní stavy (jako jsou přesvědčení, přání a znalosti) druhým, zejména pokud se tyto vnitřní stavy liší od našich vlastních.“ Zdá se, že typicky vyspělí dospělí tuto schopnost ovládají, i když se vedou diskuse o tom, jak automaticky a jak snadno ji dospělí mohou používat. Značné diskuse se vedou také o tom, kdy se teorie mysli u dospělých rozvíjí, někteří tvrdí, že se tato schopnost rozvíjí přibližně v 5 letech (Wellman, Cross & Watson, 2001), a jiní tvrdí, že se rozvíjí již v 15 měsících (Onishi & Baillargeon, 2005). Přesto jsou typy schopností, které tyto dvě věkové skupiny vykazují, značně odlišné.
Vedle této debaty v oblasti teorie mysli probíhá i další, neméně zajímavá debata. Ta se týká toho, zda jsou tyto „vyšší kognitivní funkce“ (Teorie mysli je příkladem jedné z nich) jedinečné pro lidskou rasu, nebo zda je mohou zvládat i jiná zvířata. Pokud jsou tyto schopnosti výrazně lidské, mohlo by to vysvětlit, jak jsme se vyvinuli. Za nejpravděpodobnější se považují lidoopi, kteří tyto schopnosti mají, protože jsou nám v živočišné říši nejbližšími předky. Mnoho výzkumů v této oblasti se zabývalo tím, zda šimpanzi mají teorii mysli.
Obzvláště zajímavou studii provedli Hare, Call, Agnetta a Tomasello (2000). Využili skutečnosti, že šimpanzi mají ve volně žijících smečkách dominantní podřízenou strukturu, ke zkoumání šimpanzích schopností teorie mysli. Tento experiment probíhal tak, že dva šimpanzi (jeden dominantní a jeden podřízený) se nacházeli naproti sobě ve dvou oddělených chodbách vedoucích do velké místnosti. V místnosti byly dvě bariéry nakloněné tak, aby v případě, že bariéra není čistá, mohl pouze podřízený šimpanz vidět, co se za bariérou skrývá. V polovině případů (kontrola) byla bariéra průhledná, takže oba šimpanzi viděli, co se za ní skrývá. Pokud podřízený šimpanz chápe, co dominantní šimpanz vidí a co ne, měl by jít po potravě více, když je před dominantním šimpanzem schovaná, než když schovaná není. Tak tomu skutečně bylo.
Je však možné namítnout, že se nejedná o správné pochopení teorie mysli, protože šimpanzi neprokazují pochopení falešných přesvědčení, ale naopak dokazují, že chápou, co ostatní šimpanzi vidí. Již dříve bylo prokázáno, že šimpanzi používají postoj a polohu očí k určení toho, co vidí ostatní (Povinelli & Eddy, 1996). To však nemá nic společného s chápáním duševních stavů. Proto studie Hare, Call & Tomasello (2001) lépe prokazuje schopnosti šimpanzů v oblasti teorie mysli. Design byl podobný jako u předchozí studie, nicméně překážky byly vždy jednobarevné. V obou podmínkách měli šimpanzi vidět experimentátora, který za jednou z bariér ukrýval potravu. V jedné z podmínek však v době, kdy byl dominantní šimpanz rozptýlen, viděl podřízený šimpanz, jak se potrava přesouvá z jedné bariéry za druhou. Pokud tedy podřízený šimpanz chápe falešné přesvědčení ostatních, měl by v podmínce „mylné přesvědčení“ jít pro potravu s větší pravděpodobností, protože ví, že dominantní šimpanz neví, kde se potrava nachází. To skutečně zjistili!
Zdá se, že tyto studie ukazují, že šimpanzi mají pochopení pro teorii mysli. Je však důležité poznamenat, že ne všichni souhlasí s tím, že tyto studie prokazují porozumění teorii mysli. Problémem při zkoumání vyšších kognitivních funkcí zvířat je, že nám nemohou říci, co dělají nebo na co myslí. Tyto věci se musíme snažit určit na základě chování zvířat a vždy existuje možnost, že používají jinou strategii, než si myslíme, že pozorujeme.
Existuje teorie, podle níž se schopnost teorie mysli vyskytuje ve dvou formách, a to v raném vývoji, který je zjednodušený, a v pozdějším vývoji, který je složitější. Podle mého názoru mají šimpanzi dřívější vývojovou formu, ale ne tak složité schopnosti jako normálně se vyvíjející dospělí lidé.
Co si o tom myslíte vy? Mají šimpanzi teorii mysli? A pokud ano, co to znamená pro lidi?
Hare, B., Call, J., & Tomasello, M., (2001). Vědí šimpanzi, co vědí a nevědí konspecifičtí jedinci? Animal Behaviour, 61, 139-151.
Hare, B., Call, J., Agnetta, B., & Tomasello, M., (2000). Šimpanzi vědí, co vidí a nevidí konspecifičtí jedinci. Animal Behaviour, 59, 771-785.
Onishi, K. H., & Baillargeon, R. (2005). Chápou patnáctiměsíční kojenci falešná přesvědčení? Science, 308(8), 255-258.
Povinelli, D.J. & Eddy, T.J. (1996) Co vědí mladí šimpanzi o vidění. Monographs of the Society for Research in Child Development, roč. 61, č. 3.
Wellman, H., Cross, D., & Watson, J. (2001). Metaanalýza vývoje teorie mysli: The Truth about False-Belief (Pravda o falešné víře). Child Development, 72(3), 655-684.