Fleschovy/Flesch-Kincaidovy testy čitelnosti jsou testy čitelnosti, jejichž cílem je zjistit, jak obtížné je porozumět čtenému úryvku. Existují dva testy: Fleschův test snadnosti čtení a Fleschův-Kincaidův test úrovně čtení. Ačkoli údajně používají stejná měřítka, jen jsou umístěna do jiné stupnice, výsledky obou testů spolu ne vždy korelují (text s lepším výsledkem v testu Snadnost čtení oproti jinému textu může mít nakonec horší výsledek v testu Stupeň srozumitelnosti).
V testu Flesch Reading Ease vyšší skóre označuje materiál, který se čte snadněji, nižší čísla označují pasáže, které se čtou hůře. Vzorec pro Flesch Reading Ease Score (FRES) je následující
kde celkový počet slabik/celkový počet slov = průměrný počet slabik na slovo (ASW).
a celkový počet slov/celkový počet vět = průměrná délka věty (ASL).
Obecně platí, že výsledky 90-100 bodů jsou považovány za snadno srozumitelné pro průměrného žáka 5. třídy. Žáci 8. a 9. třídy by mohli snadno porozumět pasážím s výsledkem 60-70 bodů a pasáže s výsledky 0-30 bodů jsou nejlépe srozumitelné pro absolventy vysokých škol. Časopis Reader’s Digest má index srozumitelnosti přibližně 65, časopis Time dosahuje skóre přibližně 52 a Harvard Law Review má obecné skóre srozumitelnosti na úrovni 30 bodů.
Tento test se stal vládním standardem USA. Mnoho vládních agentur vyžaduje, aby dokumenty nebo formuláře splňovaly určitou úroveň čitelnosti. Ministerstvo obrany USA používá test snadnosti čtení jako standardní test čitelnosti pro své dokumenty a formuláře.
Většina států vyžaduje, aby formuláře pojištění dosáhly v testu 40-50 bodů.
Používání stupnice je tak rozšířené, že je součástí oblíbených programů pro zpracování textu, jako jsou KWord, Lotus® WordPro™ a Microsoft® Word™.
Toto skóre je výrazně více ovlivněno dlouhými slovy než úrovní třídy.
Flesch-Kincaid Úroveň třídy
Zřejmé využití testů čitelnosti je v oblasti vzdělávání. „Flesch-Kincaidův vzorec pro stanovení úrovně čtení“ převádí skóre 0-100 na úroveň americké třídy, což učitelům, rodičům, knihovníkům a dalším osobám usnadňuje posouzení úrovně čtivosti různých knih a textů. Může také znamenat počet let vzdělání potřebných k pochopení tohoto textu, což je důležité v případě, že výsledkem vzorce je číslo vyšší než 12. Stupeň srozumitelnosti se vypočítá podle následujícího vzorce:
Výsledkem je číslo, které odpovídá stupni. Například výsledek 6,1 znamená, že text je srozumitelný průměrnému žákovi 6. třídy.
Ranou formu testu vyvinul Dr. Rudolf Flesch (autor knihy Proč Johnny neumí číst) ve 40. letech 20. století. J. P. Kincaid test upravil na základě práce s účastníky výcviku u námořnictva, kteří rozuměli výcvikovým příručkám. Svou práci o úrovních čitelnosti společně publikovali v roce 1975.