Efekt Johna Henryho (anglicky John Henry effect) je experimentální předsudek zavedený do sociálních experimentů reaktivním chováním kontrolní skupiny.
V kontrolovaném sociálním experimentu, pokud si je kontrolní osoba vědoma svého statusu člena kontrolní skupiny a je schopna porovnat svou výkonnost s výkonností léčebné skupiny, mohou členové kontrolní skupiny aktivně pracovat na překonání „nevýhody“ toho, že jsou v kontrolní skupině.
Například pokud ve vzdělávacím procesu, kde školní třídy, které se léčí, získají navíc pomocného učitele, mohou být studenti, kteří jsou v kontrolní skupině, nuceni více pracovat na tom, aby tuto nevýhodu překonali.
Tento termín poprvé použil Gary Saretsky (1972) k popisu chování legendárního amerického oceláře v 70. letech 19. století, který, když slyšel, že jeho výkon je srovnáván s výkonem parní vrtačky, pracoval tak tvrdě, aby překonal stroj, při kterém zemřel.