Kov je chemický prvek, který je dobrým vodičem elektřiny a [tepla a tvoří kationty a iontové vazby s nekovy. V chemii je kov (starořecky métallon, μέταλλον) prvek, sloučenina nebo slitina charakterizovaná vysokou elektrickou vodivostí. V kovu atomy snadno ztrácejí elektrony, aby vytvořily kladné ionty (kationty). Tyto ionty jsou obklopeny delokalizovanými elektrony, které jsou zodpovědné za vodivost. Takto vytvořená pevná látka je držena elektrostatickými interakcemi mezi ionty a elektronovým oblakem, které se nazývají kovové vazby.
Kovy jsou někdy popisovány jako uspořádání kladných iontů obklopených oblakem delokalizovaných elektronů. Jsou jednou ze tří skupin prvků, které se odlišují svými ionizačními a vazebnými vlastnostmi, spolu s metalloidy a nekovy.
Kovy zaujímají podstatnou část periodické tabulky, zatímco nekovové prvky lze nalézt pouze na pravé straně periodické tabulky prvků. Diagonální přímka vedená od bóru (B) k poloniu (Po) odděluje kovy od nekovů. Většina prvků na této přímce jsou metalloidy, někdy nazývané polovodiče. Je to způsobeno tím, že tyto prvky vykazují elektrické vlastnosti společné vodičům i izolátorům. Prvky vlevo dole na této dělicí přímce se nazývají kovy, zatímco prvky vpravo nahoře na dělicí přímce se nazývají nekovy.