Frank Ambrose Beach, Jr. se narodil v Emporii v Kansasu jako první ze tří dětí Franka Ambrose Beach a Berthy Robinson Beach. Ačkoli respektoval svého otce, význačného profesora hudby na Kansas State Teachers College (nyní Emporia State University), Frank Beach Jr. se proti němu často bouřil. Beach začal studovat angličtinu na Emporia, ale byl poslán na Antioch College do druhého ročníku. Beach promoval v roce 1932, a protože nemohl najít práci, přijal stipendium v klinické psychologii na Emporia. Beach dokončil diplomovou práci o barevném vidění u krys. Přestěhoval se na univerzitu v Chicagu, kde se setkal s behavioristou Karlem Lashleym, který měl možná nejsilnější vliv na Beach profesní život. Finanční potíže donutily Beach opustit Chicago a přijal místo středoškolského učitele v Yates Center v Kansasu, kde se oženil se svou první ženou. Spojení nemělo dlouhého trvání.
Beach se vrátil na univerzitu v Chicagu a pod dohledem Harveyho Carra dokončil disertační práci o roli neokortexu na vrozeném mateřském chování u krys. Během tohoto období se Beach oženil se svou druhou ženou Annou Beth Odenwellerovou, se kterou měl dvě děti, Franka a Susan. V roce 1936 Beach přijal roční pozici v Cambridgeské laboratoři Karla Lashleyho, kde pokračoval ve studiu sexuálního chování zvířat. Následující rok byl zaměstnán v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku. Beach měl vliv na pokrok ve studiu nervových a endokrinálních vlivů na chování zvířat.
Beach, spolu s antropologem Clellanem S. Fordem, je spoluautorem knihy Patterns of Sexual Behavior (1951), považované za „klasiku“ svého oboru. V roce 1953 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd. V roce 1977 také napsal upravenou verzi, Human Sexuality in Four Perspectives (Lidská sexualita ve čtyřech perspektivách). Druhá Beach manželka Anna zemřela v roce 1971 a on se poté oženil s Noelem Gaustadem. Ve dnech před svou smrtí Beach pokračoval ve své práci z nemocničního lůžka, četl vědeckou literaturu a dával rady ohledně práce o reprodukčním chování, která měla být prezentována na konferenci v Omaze 12. června 1988. Zemřel 15. června 1988.
Frank Beach je připomínán jako seriózní učenec a badatel, který věřil, že „zvyšování vědomostí samo o sobě je ospravedlnitelný způsob, jak strávit svůj život“. Byl však také známý svým smyslem pro zábavu a humorně zavedl termín „Coolidgeův efekt“ na základě starého vtipu o americkém prezidentovi Calvinu Coolidgeovi. Během své profesionální kariéry se jeho největší zájmy držely v oblasti chování, když poznamenal, že „největším problémem člověka dnes není pochopit a využít své fyzické prostředí, ale pochopit a řídit své vlastní chování“.
Ve svých pětašedesáti letech napsal Beach následující autobiografické prohlášení, kterému předcházel seznam cílů, kterých si přál dosáhnout:
Historie psychologického profilu
–
VIAF: 108833993 –
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–