Linda B. Buck, Ph.D., (narozena 29. ledna 1947) je americká bioložka, známá především svou prací o čichovém systému. Spolu s Richardem Axelem získali v roce 2004 Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za práci o čichových receptorech.
Buck a Axel ve své přelomové práci publikované v roce 1991 naklonovali čichové receptory a ukázali, že patří do rodiny receptorů spřažených s G proteiny. Analýzou krysí DNA odhadli, že v savčím genomu je přibližně tisíc různých genů pro čichové receptory. Tento výzkum otevřel dveře ke genetické a molekulární analýze mechanismů čichu. Ve své pozdější práci Buck a Axel ukázali, že každý neuron čichového receptoru pozoruhodně exprimuje pouze jeden druh proteinu čichového receptoru a že vstup ze všech neuronů exprimujících stejný receptor je shromažďován jediným vyhrazeným glomerulusem čichového bulbu.
Bucková se narodila v Seattlu ve státě Washington a v roce 1975 získala bakalářský titul z psychologie a mikrobiologie na Washingtonské univerzitě v Seattlu a v roce 1980 doktorát z imunologie na Texaské univerzitě v Jihozápadním lékařském centru v Dallasu. Svou postdoktorskou práci absolvovala na Kolumbijské univerzitě pod vedením Axela. Jejím hlavním výzkumným zájmem je, jak jsou feremony a pachy detekovány v nose a interpretovány v mozku. Studuje také mechanismy, které stojí za stárnutím a délkou života C. elegans. Je řádnou členkou oddělení základních věd ve Fred Hutchinson Cancer Research Center, přidruženou profesorkou fyziologie a biofyziky na Washingtonské univerzitě v Seattlu a výzkumnicí Lékařského institutu Howarda Hughese. V roce 2004 byla uvedena do Národní akademie věd.