Manažerský model mřížky (1964) je behaviorální model vedení vyvinutý Robertem Blakem a Jane Moutonovou. Tento model identifikuje pět různých stylů vedení založených na starostech o lidi a starostech o výrobu. Optimální styl vedení v tomto modelu je založen na teorii Y.
Grafické znázornění manažerské mřížky
Jak je znázorněno na obrázku, model je znázorněn jako mřížka se starostí o výrobu jako osa X a starostí o lidi jako osa Y; každá osa se pohybuje v rozmezí od 1 (Nízká) do 9 (Vysoká). Pět výsledných stylů vedení je následujících:
Chudý styl (1,1)
V tomto stylu mají manažeři nízkou starost jak o lidi, tak o výrobu. Manažeři používají tento styl, aby se nedostali do problémů. Hlavní starostí manažera je nenechat odpovědnost za případné chyby, což vede k méně inovativním rozhodnutím.
Styl country klubu (1,9)
Tento styl má vysokou starost o lidi a nízkou starost o výrobu. Manažeři, kteří tento styl používají, věnují velkou pozornost bezpečnosti a pohodlí zaměstnanců a doufají, že to zvýší výkonnost. Výsledná atmosféra je obvykle přátelská, ale ne nutně produktivní.
Způsob výroby nebo zahynutí (9,1)
S velkým zájmem o výrobu a nízkým zájmem o lidi považují manažeři používající tento styl potřeby zaměstnanců za nedůležité; poskytují svým zaměstnancům peníze a očekávají návrat výkonnosti. Manažeři používající tento styl také tlačí na své zaměstnance prostřednictvím pravidel a trestů, aby dosáhli firemních cílů. Tento diktátorský styl je založen na Teorii X a je běžně aplikován firmami na hraně skutečného nebo domnělého selhání.
Styl střední cesty (5,5)
Manažeři, kteří používají tento styl, se snaží najít rovnováhu mezi cíli firmy a potřebami zaměstnanců. Tím, že dávají určitou starost lidem i výrobě, manažeři, kteří používají tento styl, doufají, že dosáhnou přijatelného výkonu.
V tomto stylu je velká starost věnována jak lidem, tak výrobě. Jak naznačují propozice Teorie Y, manažeři, kteří se rozhodnou používat tento styl, podporují týmovou práci a nasazení mezi zaměstnanci. Tato metoda silně spoléhá na to, aby se zaměstnanci cítili jako konstruktivní součást společnosti.