Vůle vyššího řádu, na rozdíl od jednání určujícího Vůli, jsou vůlí o Vůli. Vůle vyššího řádu se potenciálně častěji řídí dlouhodobým přesvědčením a uvažováním.
Příkladem neschopnosti řídit se vůlí vyššího řádu je narkoman, který bere drogy, i když by s nimi rád přestal. Podle Harryho Frankfurta si narkoman vytvořil svobodnou vůli, pokud jde o tento jediný aspekt, kdy jeho vůle vyššího řádu přestat chtít drogy určuje přednost jeho měnícího se, jednání určujícího touhy buď brát drogy, nebo nebrat drogy.
Podle této definice je ustavení svobodné vůle neustálou výzvou s měnícím se stupněm obtížnosti, což je pohled na svobodnou vůli, který je v souladu s kompatibilismem.