Korzybského strukturální diferenciál.
Strukturální diferenciál je fyzikální graf nebo trojrozměrný model ilustrující abstraktní procesy lidského nervového systému. V jedné podobě vypadá jako deska s visačkami. Vytvořil ho Alfred Korzybski a 26. května 1925 mu byl udělen americký patent, používá se jako tréninkové zařízení v obecné sémantice. Přístroj má ukázat, že naše znalosti nebo seznámení se s čímkoli je částečné, nikoli úplné.
Strukturální diferenciál (viz obrázek vpravo) se skládá ze tří základních objektů. Parabola představuje oblast mimo naše přímé pozorování, submikroskopický, dynamický svět molekul, atomů, elektronů, protonů, kvarků a tak dále; svět nám známý pouze inferentně z vědy. Korzybski ji popsal jako ‚událost‘ ve smyslu „okamžitého průřezu procesu“. Tedy ‚událost‘ nebo parabola představuje submikroskopickou ‚věc‘, která v daném okamžiku tvoří jablko. Jinými slovy, parabola představuje „vnější“ příčinu toho, co prožíváme.
Disk představuje neverbální výsledek reakce našich nervových systémů na submikroskopické ‚věci‘, např. jablko, které vidíme, držíme, zakousneme se do něj, to vše na neverbální úrovni prožitku. Disk představuje to, co prožíváme z našeho okolí oproti tomu, jaké naše okolí ve skutečnosti je.
Etikety [obvykle sedm nebo osm jsou spojeny řetězem, přičemž poslední je připevněna zpět k parabole, ale zde vidíme jen jednu] mají tvar kufříkových etiket a představují statický svět slov, např. „jablko“, podávající nedokonalé zprávy o dynamické realitě. Objekt zvaný „jablko“, ponechaný měsíce ve sklenici, se stává hnilobnou tekutinou (kvůli své základní, dynamické, sub-mikroskopické struktuře), ale označení „jablko“ se nemění. Slovo „steak“ v nižším slovním pořadí může znamenat „něco k jídlu“ ve vyšším slovním pořadí, ale v sub-mikroskopické doméně může být konkrétní steak kontaminován jedy vytvořenými škodlivými bakteriemi, které jsme mohli vidět pouze na mikroskopické úrovni. Diferenciál tak vytváří hierarchii pořadí, přičemž na prvním místě je submikroskopická doména dynamické změny, na druhém místě je relativně stabilní vesmír zprostředkovaný neverbálně našimi smysly a na druhém slovní úrovně. Označení je to, co přisuzujeme neverbální zkušenosti, abychom tuto zkušenost identifikovali verbálními termíny; když identifikujeme „jablko“, přisuzujeme této identifikaci různé neverbální zkušenosti.
Díry v číslech představují charakteristiky, které existují v každé úrovni. Charakteristiky, které jsou abstrahovány do další úrovně, jsou označeny připojenými řetězci. Řetězce, které se nedostanou do další úrovně, představují charakteristiky vynechané z našich abstrakcí, stejně jako díry bez řetězců vůbec. Z našich abstrakcí je vynecháno v každé úrovni více, než tomu bylo v předchozí úrovni.
Strukturální diferenciál použil Korzybski, aby demonstroval, že lidské bytosti abstrahují ze svého prostředí, že tyto abstrakce vynechávají mnoho charakteristik a že slovní abstrakce staví na sobě do nekonečna, prostřednictvím mnoha řádů nebo úrovní, reprezentovaných sedmi nebo osmi popisky (nebo méně, nebo více, je naprosto libovolné, kolik chceme symbolizovat vyšších úrovní), uspořádaných řetězově. Nejvyšší, nejspolehlivější abstrakce k určitému datu provádí věda, tvrdil (např. věda nám zprostředkovala povahu a nebezpečí bakterií), a proto poslední popisek připevnil zpět k parabole. Je to věda, která nám řekla, že submikroskopická doména existuje a v obecné sémantice parabola tuto doménu představuje. V obecné sémantice přirozený řád hodnocení vychází z nižších řádů abstrakce k vyšším řádům abstrakce a zase zpět v nekonečném cyklu. V těchto cyklech se periodicky nebo posléze vracíme k „mlčení na objektivních úrovních“ (naší půdě), než přejdeme k vyšším řádům, tj. než propukneme v řeč nebo teorii.
Obecnou sémantickou disciplínu založil Korzybski, který získal uznání nejprve publikací Mužství lidstva (1921) a poté Věda a rozum (1933). Některé z jeho myšlenek zpopularizoval Stuart Chase v Tyranii slov v roce 1938 a Samuel Ichiye Hayakawa v Jazyku v akci v roce 1941 (z něhož se později stal Jazyk v myšlení a akci). Vliv měl také časopis ETC: A Review of General Semantics, založený v roce 1943. Název časopisu, ETC, byl hrou na základní Korzybského představu, že názvy nebo popisy nevyjadřují vyčerpávajícím způsobem všechny vlastnosti objektu (například slovo „steak“ nevyjadřuje možnost škodlivých bakterií). Těžko se můžeme zdržet popisu věcí úplně, ale můžeme mít na paměti, že bychom mohli ke každému názvu nebo popisu připojit slovo „atd.“, abychom naznačili, že označení je pouze podmnožinou celkového souboru možností. Vždy lze říci více o čemkoli. Časopis ETC založil Hayakawa, který byl profesorem na San Francisco State College a členem amerického senátu během Carterovy vlády. Jeho Jazyk v myšlení a jednání prošel několika vydáními a částečně se zabývá záměnou slov s realitou. Hayakawovo dílo se časově shodovalo s nástupem televizního vysílání a obsahovalo včasná varování před nebezpečím zprostředkované reality, kterou televize ztělesňovala.
(K tomuto datu [14.4.2007] oba tyto odkazy vedou k 404 chybám. Nevím, zda obsah existuje na jiných URL nebo ne. Nechávám je zde pro případ, že někdo najde náhražky.)