Patañjali jako vtělení Adi Seshy
Patañjali (Devanāgarī पतञ्जलि) je kompilátorem Jógové sútry, významného díla obsahujícího aforismy o filozofických aspektech mysli a vědomí, a také autorem významného komentáře k Paniniho Aštadhyayi, i když mnoho učenců nepovažuje tyto dva texty za napsané stejnou osobou. Patanjali byl hinduistický vedeantista. Sestavil Jógové sútry z Védského vědění o hinduismu. V posledních desetiletích se Jógová sútra stala celosvětově docela populární pro poučky týkající se praktikování rádžógy a filozofického základu Jógového hnutí pro zdraví a harmonizaci tělesnosti. „Jóga“ v tradičním hinduismu zahrnuje vnitřní kontemplaci, přísný systém meditační praxe, etiku, metafyziku a oddanost jediné společné duši, Bohu nebo brahmanovi.
V touze naučit svět jógu prý spadl (pat-) z nebe do otevřených dlaní (-añjali) ženy, odtud jméno Patañjali.
Patañjali jako vtělení
Patañjali je známo, že je vtělením Ādi S’esha, který je prvním egoexpanzí Višnua, Sankaršany. Sankaršana, manifestace Višnua Jeho pravěké energie a bohatství, je součástí tzv. catur vyūha, čtyřnásobné manifestace Višnua. Tak může být Patañjali považováno za jediné vtělení Boha bránícího ego jógy.
Existuje velmi mnoho sporů o pozadí Patanjali Maharishi, ale díla jeho současné Velký Siddhar Thirumoolar je dostatečným důkazem následujícího detailu.
Patanjali se narodil Atrimu (prvnímu ze Saptha Rishis) a jeho ženě Anusuye. Byl jedním z velmi důležitých 18 siddhů.
Jejich podstatou bylo, že byli mistry Ashtanga jógy jinak nazývané jako Raja jóga nebo Kundalini jóga nebo Tantrik jóga.
Anusiya musela projít přísným testem své cudnosti, když sami Thirumoorthies (Brahma, Vishnu, Siva) přišli jako Bhiksus a požádali ji o Nirvana Bhiksa. Prošla jejich testem tím, že se přijala za své děti a nakrmila je nahé. Dostala požehnání, kde se jim narodí všechny 3 moorthies. Byly
1. SomaSkandan nebo Patanjali
2. Dattatreya
3. Durvasa
Měli také dceru jménem Arundhati. Byla vdaná za Vashistara, jednoho ze sapthaRishiů.
Právě zde se Patanjali a jeho 7 dalších jogických přátel naučili velkou jógu od svého guru Nandhi deva, jak ji napsal v thirumathiramu Velký mudrc thirumoolar v Tantře 1.
Nandhi arulPetra Nadharai Naadinom
Nandhigal Nalvar Siva Yoga MaaMuni
Mandru thozhuda Patanjali Vyakramar
Endrivar Ennodu(Thirumoolar) Enmarumaam
Obdržením Nandhiho milosti jsme hledali nohy Páně
Čtyři Nandhisové (Sanagar , santhanar ,Sanath Sujatar , SanathKumarar), Siva Yoga Maamuni , Patanjali , Vyakramapadar a spolu se mnou (Thirumoolar)
Tak jsme byli Osm discliples.
Patandžálí jako Siddhár je zmiňován i v knize Bogara MaháRišiho „Bhogar 7000“
Byl to můj dědeček, kdo řekl, „Vylez a uvidíš.“
Ale byl to Kalangi Nathar, kdo mě porodil.
Patanjali,Viyagiramar,a Sivayogi Muni tak správně řekli,
„Podívej! Tohle je cesta!“
Vysvětlili, jak nasednout a jít dál.
A byla to Velká Matka Nejvyšší, kdo řekl,
„To je ono!“
Poté, co se uklidnil… Vnímal jsem doprovodný zážitek.
Poté, co jsem zažil… Složil jsem 7000.
Bogar označuje Thirumoolara jako svého dědečka (GrandGuru) a kalangiho jako svého otce (Guru).
Siddharové jsou mistři kundalinské jógy
Patanjali napsal Velké pojednání o józe v sanskrtu, zatímco Thirumoolar je napsal jako Thirumanthiram v tamilštině. Thirumaloor dosáhl jnana v Jižním Kailaši, nyní nazývané jako thirumoorthy kopce a dosáhl svého MaháSamadhi v Rameshwaram.
Byl velkým tanečníkem a je uctíván indickými tanečníky jako jejich svatý patron. Existuje pochybnost, zda by on jako tanečník byl tentýž Patañjali jako ten známý jako autor slavných súter. Vedle slavných děl Jóga-súter a komentáře k Pāṇiniho sanskrtské gramatice přetrvává spor o identitu. Jeho jméno je také spojováno s Aṣṭādhyī v pojednání nazvaném Mahābhāṣya a také s mnoha texty o ájurvédské medicíně; ale toto tvrzení také není mezi učenci přijímáno jako prokázaný fakt. Podobně sporné je, zda sanskrtský komentář Mahābhāṣya je stejného Patañjaliho, který založil Jóga sútry, nebo snad jiného. Existují rozpory ve filozofii súter a sanskrtském komentáři. Takže celkem mohou existovat tři nebo čtyři různí Patañjalis, kteří doplňují slávu jeho jména, souhrn snah, které všechny tvrdí stejnou identitu.
Jóga Sútry pocházejí z doby kolem roku 200 př. n. l. Pataňdžálí byl kvůli této práci často nazýván zakladatelem jógy, i když ve skutečnosti je to významnější osobnost. Jóga Sútry, jako pojednání o józe, navazují na sámskou školu a hinduistické písmo Bhagavadgíty (viz také: Vúdy). Jóga, věda o sjednocení vlastního vědomí, se nachází také v Puránách, Védách a Upanišadách. Přesto je tato práce jistě významným dílem mezi velkými hinduistickými písmy a slouží jako základ jógového systému známého jako rádžajóga. Pataňdžálího jóga je jednou ze šesti škol nebo daršan hinduistické filozofie. Sútry nám dávají nejstarší odkaz na populární termín Aštanga jóga, který se doslovně překládá jako osm končetin jógy. Jsou to jama, nijama, asana, pranájáma, pratyahara, dhárána, dhjána a samádhi.
Komentář k sanskrtské gramatice: Mahābhāṣya
Mahābhāṣya („velký komentář“) Patañjaliho o slavné Aṣṭādhyāyī z Pāṇini je jedním ze tří nejznámějších děl v sanskrtské gramatice. Patañjaliho spisy byly mimořádně podrobné, zejména pokud jde o prakriyā nebo generativní morfologii, a přesnou posloupnost, funkci a interpretaci Pāṇiniho pravidel (sūtras). Diskutoval také o komentářích (vārttikas) Kātyāyany, učence, který žil mezi Pāṇini a Patañjali, někdy je podporoval a někdy je odmítal. Kātyāyaniny vārttikas jsou samy o sobě často podobné sūtře a jsou nám předávány pouze tak, jak jsou zakotveny v Patañjaliho diskusi. Byl to učenec devatenáctého století Franz Kielhorn, kdo vytvořil první kritické vydání Mahābhāṣya a kdo vyvinul zdravá filologická kritéria pro odlišení Kātyāyanova „hlasu“ od Patañjaliho. Hlavní přínos Patañjaliho spočívá v tom, že pozdějším studentům odhalil celý svět podrobného, sofistikovaného diskurzu a debaty kolem Pātyāniných lakonických sūtras.
Většina historiků vyākaraṇa nepovažuje Patañjaliho, který napsal Mahābhāṣya, za stejnou osobu jako autora jógových súter. V obou dílech nejsou žádné paralelní pasáže, žádné křížové odkazy a žádné společné diskuse. Obě díla nevykazují žádné vzájemné povědomí, což je ve spisech sanskrtských autorů více děl téměř neznámé. Tradice, které jediný Patañjali napsal o gramatice, józe a medicíně, jsou poprvé zaznamenány v poměrně pozdním komentáři o jógových sútrách od Bhojy
Význam jeho příspěvku k vědě o józe
Patañjali obhajoval ve svém jogínském pojednání několik myšlenek, které nejsou mainstreamem ani Sankhyi, ani jógy. On, podle Iyengarského adepta, životopisce a učence Kofiho Busii, uznává ego nikoliv jako samostatnou entitu. Jemné tělo linga sarira by nepovažoval za trvalé a odepřel by mu přímou kontrolu nad vnějšími záležitostmi. To není v souladu s klasickými Sankhyi a jógou.
Zřejmě byl originálním myslitelem, nikoli jen kompilátorem známé jógové moudrosti. Přesto však znovu interpretoval a objasňoval to, co říkali jiní, a odstraňoval tak rozpory. Jistě, jeho genialita spojila mnoho argumentačních linií v jógové filozofii, sahajících v některých ohledech až k Védám a Upanišadům. Co bylo nejasné, to objasňoval a co bylo abstraktní, uváděl do praxe, čímž inspiroval dlouhou řadu učitelů a praktiků až do současnosti, v níž je jeho nejznámějším obhájcem B.K.S. Iyengar. U některých překladatelů se zdá být suchým a technickým zastáncem filosofie, ale u jiných je empatickým a humorným, vtipným přítelem a duchovním průvodcem. Jistě může být se svým praktickým shrnutím podstaty jógy považován za největšího iniciátora vědy o sjednocení vlastního vědomí, jímž je jóga.
Hadí chrám v indii prayag je spojován s mahrishi patanjali