Mahzarin Rustum Banaji (nar. 1956) je indický sociální psycholog.
Narodila se a vyrostla v Secunderabadu, kde navštěvovala střední školu sv. Anny. Bakalářský titul získala na Nizam College a magisterský titul v oboru psychologie na Osmania University v indickém Hajdarábádu. V roce 1986 Banaji získala doktorát na Ohio State University a byla postdoktorandkou NIH na University of Washington. V letech 1986-2001 vyučovala na Yaleově univerzitě, kde působila jako profesorka psychologie Reuben Post Halleck. V roce 2001 přešla na Harvardovu univerzitu jako profesorka sociální etiky Richarda Clarkea Cabota na katedře psychologie. V letech 2002-2008 působila také jako první profesorka Carol K. Pforzheimerové na Radcliffe Institute for Advanced Study. V roce 2005 byl Banaji zvolen členem Společnosti experimentálních psychologů. V roce 2008 byla zvolena členkou Americké akademie umění a věd. V roce 2009 byla jmenována Herbert A. Simon Fellow Americké akademie politických a sociálních věd.
Banaji je členem Americké asociace pro rozvoj vědy, Americké psychologické asociace (divize 1, 3, 8 a 9) a Asociace pro psychologickou vědu. Působila jako tajemnice APS, v Radě pro vědecké záležitosti APA a ve výkonném výboru Společnosti experimentální sociální psychologie. Banaji je zvoleným prezidentem Asociace pro psychologickou vědu v letech 2009-2010.
Banaji působil jako pomocný redaktor časopisů Psychological Review a Journal of Experimental Social Psychology a byl spolueditorem časopisu Essays in Social Psychology pro nakladatelství Psychology Press. V současné době působí v poradním sboru nakladatelství Oxford University Press pro oblast sociálního poznávání a sociální neurovědy. Působila nebo působí v redakčních radách několika časopisů, mimo jiné Psychological Science, Psychological Review, Perspectives on Psychological Science, Brain and Behavioral Sciences, Social Cognition, Journal of Personality and Social Psychology a Social Cognitive and Affective Neuroscience. Její výzkum byl financován mimo jiné National Science Foundation, National Institutes of Health a Third Millennium Foundation.
Banaji byl ředitelem bakalářského studia na Yaleově univerzitě a v současné době působí jako vedoucí lektor na katedře psychologie na Harvardu. Mezi její ocenění patří například cena Lex Hixon za vynikající výuku na Yaleově univerzitě, cena fondu Jamese McKeena Cattella, cena Mortona Deitche za sociální spravedlnost a stipendia Guggenheimovy nadace, Rockefellerovy nadace a Radcliffova institutu pro pokročilá studia. V roce 2000 získala za svou práci s R. Bhaskarem Cenu Gordona Allporta za meziskupinové vztahy. Její profesní přínos byl oceněn prezidentskou citací Americké psychologické asociace v roce 2007 a Dienerovou cenou za vynikající přínos sociální psychologii v roce 2009.
Spolu s Anthonym Greenwaldem a Brianem Noskem spravuje vzdělávací webovou stránku Project Implicit, jejímž cílem je upozornit na nevědomé předsudky u samozvaných rovnostářů.
Banaji studuje lidské myšlení a cítění tak, jak se vyvíjí v sociálním kontextu. Zaměřuje se především na mentální systémy, které fungují v implicitním nebo nevědomém režimu. Zejména ji zajímá nevědomá povaha hodnocení sebe sama a ostatních lidí, které odráží pocity a znalosti (často nezamýšlené) o jejich příslušnosti k sociální skupině (např. věk, rasa/etnikum, pohlaví, třída), jež jsou základem rozlišení my/oni.
Na základě takového studia postojů a přesvědčení dospělých a dětí se ptá na sociální důsledky nevědomého myšlení a cítění. Ve své práci se Banaji opírá o kognitivně-afektivní behaviorální měření a neurozobrazování (fMRI), s jejichž pomocí zkoumá důsledky své práce pro otázky individuální odpovědnosti a sociální spravedlnosti v demokratických společnostech.
Tato sekce zahrnuje reakce na články, které podnítily rozsáhlou diskusi, jako je například zásadní publikace Banaji & Crowdera z roku 1989.