Hledání práce

Hledání práce nebo také Job hunting či job seeking je proces hledání zaměstnání z důvodu nezaměstnanosti nebo nespokojenosti se stávajícím zaměstnáním. Bezprostředním cílem hledání práce je obvykle získat pracovní pohovor se zaměstnavatelem, který může vést k přijetí do zaměstnání. Lovec nebo uchazeč o zaměstnání obvykle nejprve hledá volná pracovní místa nebo pracovní příležitosti. Obvyklé metody hledání zaměstnání jsou následující:

Při hledání zaměstnání se příliš často zapomíná na to, abyste si našli povolání, které vás bude bavit. Prvním krokem v tomto procesu je identifikovat činnosti, které člověka baví, přičemž v tomto bodě nebereme v úvahu výši odměny nebo dostupnost zaměstnání. Účinným způsobem, jak odhalit skryté vášně, je brainstorming a proces zvaný myšlenkové mapování. Jakmile má člověk seznam činností, které ho baví, je dalším krokem identifikace potenciálních zaměstnání, která tyto činnosti zahrnují. I v tomto procesu lze použít brainstorming nebo myšlenkové mapy.

Klíčem k úspěchu je začít s touhou a vášní a pak usilovat o pozice, které tuto touhu a vášeň naplňují, nikoli naopak.

Pracovník s velkým zájmem o pracovní činnost bude pravděpodobně lepší než lhostejný pracovník nebo pracovník, který práci nesnáší. Pracovník se zájmem, pravděpodobně spokojenější pracovník, by neměl mít potřebu hledat práci tak často jako ten, kdo se málo stará o to, aby se ujistil, že je pro něj práce „vhodná“.

Uchazeč o zaměstnání, který si není jistý svými zájmy, by možná mohl nesouhlasit s kariérním kvízem Princeton Review. Pod vlivem nesouhlasu může uchazeč o zaměstnání před přípravou životopisu zhodnotit malé (a možná i velké) osobní úspěchy, které byly velmi poutavé. Ačkoli tento seznam není snadné sestavit, osobní úspěchy naznačují pracovní činnost, která fascinuje, a mohou také poskytnout dobrý výchozí bod k funkčnímu životopisu.

Doporučujeme:  Parachlorfenylalanin

Očekává se, že uchazeči o zaměstnání si zaměstnavatele v rozumné míře prověří. Před podáním žádosti o pozici v organizaci by měly být nejprve shromážděny některé základní informace o zaměstnavateli, včetně úplného názvu, umístění, webových stránek, popisu činnosti, roku založení, příjmů, počtu zaměstnanců, ceny akcií, pokud jsou veřejné, jména generálního ředitele, hlavních produktů nebo služeb, hlavních konkurentů, silných stránek a také problémů.

Potenciálním zaměstnavatelům můžete také rozdávat životopisy nebo Curriculum Vitae. Další doporučenou metodou hledání práce je volání na studenou linku nebo zasílání e-mailů do společností, pro které by člověk chtěl pracovat, a dotazování se, zda mají volná pracovní místa.

Po nalezení žádoucího pracovního místa se o něj přihlásí prostřednictvím odpovědi na inzerát. To může znamenat zaslání životopisu potenciálnímu zaměstnavateli e-mailem nebo v tištěné podobě. Neexistuje jediný správný způsob, jak životopis napsat, ale obecně se doporučuje, aby byl stručný, uspořádaný, výstižný a zaměřený na hledanou pozici. U některých profesí, jako je například grafický design nebo psaní, jsou zásadní portfolia předchozí práce uchazeče o zaměstnání, která se hodnotí stejně, ne-li více než životopis. U většiny ostatních profesí by se životopis měl zaměřit na dosavadní úspěchy vyjádřené co nejkonkrétněji (např. počet řízených lidí, výše zvýšeného prodeje nebo zvýšená spokojenost zákazníků).

Poté, co zaměstnavatel obdrží váš životopis, sestaví na jeho základě a na základě dalších informací seznam potenciálních zaměstnanců, s nimiž bude proveden pohovor. Během pohovoru tazatelé obvykle hledají osoby, které se podle jejich názoru nejlépe hodí pro danou práci a pracovní prostředí. Pohovor může proběhnout v několika kolech, dokud tazatel není spokojen a nenabídne práci vybranému uchazeči.

Existuje několik typů pracovních míst, včetně dlouhodobých pravidelných pracovních míst na plný úvazek, stáží nebo smluvních pracovních míst.

Doporučujeme:  Panpsychismus

Hledání práce v ekonomické teorii

Ekonomové používají termín „frikční nezaměstnanost“, který označuje nezaměstnanost vyplývající z času a úsilí, které je třeba vynaložit, než se najde vhodné pracovní místo. Teorie vyhledávání je ekonomická teorie, která studuje optimální rozhodnutí, kolik času a úsilí věnovat hledání a které nabídky přijmout či odmítnout (v souvislosti s hledáním zaměstnání nebo podobně v jiných souvislostech, např. při hledání nízké ceny).

Při hledání práce v zahraničí by se měl uchazeč o zaměstnání nejprve pokusit zjistit, jaké jsou jeho skutečné osobní cíle a pohnutky: kdo jste, co vás vnitřně pohání a jaké jsou vaše cíle v práci i v životě. Zjistěte, jaké druhy práce a odvětví vám vyhovují na základě vašich dovedností, zájmů a zkušeností. Nezapomeňte, že sebehodnocení je výchozím bodem pro úspěšné hledání práce. To znamená udělat si o sobě jasný obrázek: Vaše silné a slabé stránky, talenty, výzvy, preference, hodnoty, pracovní návyky a životní styl. S těmito zjištěnými věcmi pak může člověk začít hledat práci a zjistit, jak se na trhu práce uplatnit.

Je třeba si uvědomit, že práce v jiné zemi vyžaduje mnohem víc než jen dobrou vůli a kvalitní životopis, a uvědomit si, že určitě narazíte na nečekané rozdíly. Příkladem může být to, čemu se v USA říká životopis, v Evropě se nazývá CV – Curriculum Vitae. A zatímco životopis je odrazem pouze vašich hlavních úspěchů, evropský životopis je podrobným popisem vašeho dosavadního vzdělání a pracovních zkušeností.