Hanna Damasio (narozena 24. září 1942 v Lisabonu) je univerzitní profesorkou (ocenění na základě multidisciplinárních zájmů a významných úspěchů v několika oborech), Dana Dornsife Chair in Neuroscience a profesorkou psychologie a neurologie na University of Southern California, kde vede Dornsife Neuroimaging Center.“ Působí také jako mimořádná profesorka na Salkově institutu v kalifornské La Jolle. Do roku 2005 byla zasloužilou profesorkou neurologie na University of Iowa College of Medicine, kde vedla Laboratoř neuroanatomie a neurozobrazování člověka.
Damasio získal doktorát na lékařské fakultě Lisabonské univerzity v roce 1969, kde se také vzdělával v oboru neurologie. Své studium kognitivní neurovědy zahájila u Normana Geschwinda ve Výzkumném centru afázie v Bostonu.
Je členkou Americké akademie umění a věd a Americké neurologické asociace. V roce 2004 získala Signoretovu cenu v oblasti kognitivní neurovědy za průkopnickou práci v oblasti sociálního poznávání. V roce 2010 se stala spoludržitelkou Cozzarelliho ceny Národní akademie věd, která se uděluje za nejlepší článek v oblasti behaviorální neurovědy publikovaný ve Sborníku Národní akademie věd v roce 2009. Je držitelkou čestných doktorátů Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne (Švýcarský technologický institut), Universitat Oberta de Catalunya (Barcelona) a univerzit v Lisabonu a Cáchách. Je provdaná za Antonia Damasia, mezinárodně uznávaného neurologa a odborníka na vztah mezi emocemi a poznáním, s nímž spoluvede Brain and Creativity Institute na University of Southern California.
Ve svém vzácném volném čase se věnuje sochařství.