Konnotace je subjektivní kulturní a/nebo emocionální zabarvení vedle explicitního nebo denotativního významu jakéhokoliv specifického slova nebo fráze v jazyce, tj. emocionální asociace se slovem.
V současné společnosti se konotace větví do směsice různých významů. Ty mohou zahrnovat kontrast slova nebo fráze s jeho primárním, doslovným významem (známým jako denotace), s tím, co toto slovo nebo fráze konkrétně označuje. Konotace se v podstatě vztahuje k tomu, jak může být cokoliv spojeno se slovem nebo frází, například s implikovaným hodnotovým úsudkem nebo pocity.
V logice a v některých oborech sémantiky je konotace více či méně synonymem pro intension. Konnotace je často v kontrastu s denotací, která je více či méně synonymem pro extenzi. Alternativně, konotace slova může být myšlena jako množina všech jeho možných odkazů (na rozdíl od pouze těch skutečných). Označení slova je kolekce věcí, na které odkazuje; jeho konotace je to, co naznačoval o věcech, na které odkazuje. Označení psa je (něco jako) čtyřnohý psí masožravec. Takže říkat „ty jsi pes“ by znamenalo, že jsi ošklivý nebo agresivní spíše než tvrdit, že jsi psí.