Hnutí malých škol

Hnutí malých škol, známé také jako Iniciativa malých škol, ve Spojených státech amerických zastává názor, že mnohé střední školy jsou příliš velké a měly by být reorganizovány na menší, autonomní školy s maximálně 400 studenty a optimálně pod 200. Mnoho soukromých škol s méně než 200 zaměstnanci sdílí designové prvky, které čerpají z výhod organizací s méně než 200 lidmi. Ve veřejné školní verzi Hnutí malých škol mohou studenti dostat na výběr, do které malé školy chtějí nastoupit. Každá z menších škol by studentům nabídla pocit propojenosti mezi studenty, kteří s nimi sdílejí stejné nebo podobné zájmy. Malé školy na středních školách by v mnoha ohledech připomínaly týmový systém mnoha středních škol po celých Spojených státech. Malé školy umožňují studentům mít větší individuální pozornost učitelů než většina průměrných středních škol. Mnoho malých škol vzniká reformou neúspěšné velké školy na několik malých v jedné budově, jako je tomu v případě bývalé střední školy Theodora Roosevelta v Bronxu v New Yorku.

Mnoho kritiky pramení ze skutečnosti, že termín „malá škola“ není jednotný. Například školy s 400 až 1200 studenty jsou často zkoumány jako malé školy, přestože mají málo atributů malých škol (např. komunita s 200 nebo méně, velikost třídy menší než 15 a podobná kritéria se často uplatňují).
Proto poukazují na to, že velké školy mají tendenci mít širší rozmanitost nabídky kurzů, stejně jako více klubů, uměleckých programů, sportovních týmů s vyšší výkonností a dalších mimoškolních aktivit, jako jsou školní noviny a společenské akce. Zastánci malých škol poukazují na to, že ve školách s méně než 400 a zejména s méně než 230 studenty mají větší přístup k obohacovacím a vedoucím programům. Některé školy opustily přístup malých škol poté, co se jim nepodařilo tyto potíže překonat, a to i poté, co jim byly nabídnuty granty na pokračování těchto experimentů. Jiné distrikty rozšířily toto hnutí tím, že zrušily velké školy a otevřely více menších. Nadace Gatesových, která podporuje a financuje malé školy, začíná měnit své zaměření na práci přímo na zkvalitňování výuky, například na poskytování grantů na zkvalitňování výuky matematiky a přírodních věd.

Doporučujeme:  Percepční motorické procesy

Zastánci malých škol tvrdí, že „na malých školách se studentské úspěchy zvyšují… Studentská docházka se zlepšuje, zvyšuje se počet absolventů a zvyšuje se počet absolventů vysokých škol. Studenti se více věnují studiu a častěji se účastní mimoškolních aktivit.“ Je to způsobeno tím, že studenti jsou s větší pravděpodobností známí všem dospělým a dětem ve škole a je mnohem méně pravděpodobné, že „propadnou trhlinami“.

Deborah Meierová prohlásila, že malá škola umožňuje všem učitelům sedět u jednoho stolu a vytvářet kulturu sdíleného rozhodování. To by měla být ústřední složka školy, která má v úmyslu učit děti, aby se staly mocnými členy demokracie – měli by vidět, jak jejich učitelé jednají demokraticky. Demokracie tváří v tvář je mnohem pravděpodobnější a praktičtější v malé škole.

Pozitivní úspěchy studentů v rámci malých škol lze pozorovat v Oaklandu v Kalifornii.
Podle studie Annenberg Institute for School Reform „malé školy v Oaklandu předčí velké školy, z nichž vzešly. Zejména studenti dokončují náročnější výukové práce a opouštějí školu v nižší míře, ve srovnání s velkými školami“.

Podle knihy The American Dream and the Public Schools od Jennifer L. Hochschildové a Nathana Scovronicka přispívají menší velikosti tříd studentům v „raných ročnících a bylo prokázáno, že soustavně náročné akademické kurzy pomáhají dosáhnout znevýhodněným
dětem, stejně jako umožňují dosáhnout dětem ze střední třídy“.

„Menší, intimnější vzdělávací komunity trvale přinášejí lepší výsledky v akademické sféře a disciplíně ve srovnání s jejich většími protějšky. Velké školy nabízejí málo příležitostí k účasti“ (WashingtonPost, 8/15/02). „Studenti na velkých školách jsou náchylnější k odcizení od svých vrstevníků nebo k riskantnímu chování“ (University of Minnesota research, Los Angeles Times, 4/12/02).

Další výhody malých škol jsou uvedeny ve studii provedené UCLA, která uvádí, že „v nejlepším případě jsou malé školy vnímány jako posílení silných osobních vazeb, zapojení domova a komunity, zlepšení kvality výuky a odpovědnosti a zlepšení pracovních podmínek učitelů a spokojenosti s prací“.

Doporučujeme:  GABA A receptor

Přední zastánce malých škol Dr. Stuart Grauer poznamenává: „Výzkumy v drtivé většině ukazují, že malé školy vedou k větším akademickým ziskům studentů a k jejich osobním úpravám. Ve skutečnosti jsou data, která to ospravedlňují, k dispozici už desítky let; jde jen o to, že tvůrci politik je z velké části ignorovali, nepochybně kvůli nákladům na takové programy (a samozřejmě kvůli politice). Právě teď se
ozbrojeným strážím, detektorům kovů a vyhoštěním nedaří dostat k jádru problému. (Do značné míry mohou ve skutečnosti vytvořit represivní podmínky, které problém ještě zhoršují.) V důsledku toho mnoho lidí hledá jinou cestu a malé školy už nelze dlouho ignorovat.“ Proč stavíme gigantické školy, když máme tak slibná data? Dr. Grauer to připisuje nejen ekonomii, ale i převládajícím mýtům o americkém školství: „Naše kolektivní paměť na střední školy zahrnuje nostalgii, jako jsou plesy, fotbalové zápasy, vzrušující společenské životy, romantika a první auta. Bez ohledu na to, že takové vzpomínky se většiny studentů netýkají. Průměrný středoškolský student se neúčastní sportovních akcí; skutečně, čím větší škola, tím menší procento účasti studentů na těchto aktivitách. Pro většinu studentů je společenská scéna na velkých středních školách tvrdá a nemilosrdná, s ostrým rozlišováním mezi malou skupinou společenských majetných a daleko většími masami nemajetných. A středoškolské vzpomínky zřídkakdy obsahují významnou akademickou složku, natož intelektuální ( 2001). Jinými slovy, mnoho středních škol má aktivity, o kterých každý mluví s hrdostí – posvátné krávy jako pochodující kapela, lakrosový tým, sponzoři. Tyto nedotknutelné aktivity reprezentují image školy a nedají se změnit, i když slouží velmi malému procentu studentů a zřídkakdy mají nějakou spojitost s tou nejzákladnější věcí ze všech: se zaměřením na učení studentů.“

Malé školy získávají ve Spojených státech popularitu nejen u studentů, ale i u dárců. Podle sloupku Neala Peirce z Washington Post Writers Group „ zdaleka největším katalyzátorem je Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta za pět let nalila přes miliardu dolarů na podporu menších škol v Bostonu, Chicagu, Milwaukee a dalších městech. Právě tento měsíc New York oznámil, že se zapojí do hnutí malých škol. Otevře 60 škol s 500 studenty nebo méně – 41 středních škol, čtyři tradiční střední školy a 15 škol založených na inovativním modelu šestých nebo sedmých až dvanáctých tříd.“

Doporučujeme:  Team building

Výzkum a rostoucí údaje o malých školách poskytly určité důkazy o jejich lepší akademické kvalitě ve srovnání s jejich většími protějšky.

Podle Dr. Šarífa Šakraniho, spoluředitele Centra vzdělávací politiky, „nedávné studie naznačují, že studenti na malých veřejných středních školách podávají lepší akademické výsledky, mají vyšší docházku, cítí se bezpečněji, zažívají méně problémů s chováním a častěji se účastní mimoškolních aktivit“.

Šakrani také uvádí, že „řada empirických článků dokumentuje, že studenti na malých veřejných a soukromých středních školách mají vyšší úroveň úspěšnosti než studenti na velkých školách. Studie zjistily vyšší studentský přírůstek ve čtení, matematice, přírodních vědách a sociálních studiích na malých středních školách než na velkých školách. Navíc je u malých škol větší pravděpodobnost, že dojde k menšímu počtu případů násilí a nesprávného chování a že se zase zjistilo, že to přispívá k vyšší docházce a nižšímu počtu studentů, kteří nedokončí školu, a záškoláctví“.

Malé školy mají tendenci vznikat, zejména v městských oblastech, kde je kvůli selhávajícím školským systémům nutná reforma vzdělávání. Vysoce kvalitní malé veřejné školy působí jako lék na velké veřejné školy, které zaostávají ve schopnosti absolvovat studenty, dosahovat vyšších výsledků v testech a poskytovat studentům individuální pozornost. Hnutí malých škol modelovalo své úsilí podle malých soukromých škol, které poskytují podobné učební prostředí, jež je založeno na zajištění potřeb jejich studentů.