Vzpomínáte si na něco, co vám rodiče řekli a co vám utkvělo v paměti? Výchova má na dětskou duši obrovský vliv. Z dětství si neseme vzpomínky, ať už jsou dobré nebo zlé. Existují ale věty, které mohou mít na dětskou psychiku obzvlášť pozitivní dopad. Takové malé „léky“ pro duši.
Slova, která léčí: 7 vět, které dětská duše potřebuje slyšet
Dítě něco dokázalo a vy ho chcete pochválit? Skvělé! Ale pozor na prázdné fráze. „Jsem na tebe pyšný/á“ nebo „Ty jsi ale šikulka“ mohou znít jako otřepané klišé. Místo toho zkuste zdůraznit, *jak* toho dítě dosáhlo. To má mnohem větší efekt.
Například: „Jsem pyšný/á, že jsi dostal/a jedničku – musel/a jsi se hodně učit.“ Nebo: „Líbí se mi, jak jsi uklidil/a ten nepořádek. Teď to tu vypadá hned líp!“ Takové konkrétní pochvaly dítěti pomohou pochopit souvislost mezi jeho úsilím a výsledkem.
2) „Tvůj bráška/sestřička se na tebe dívá s obdivem“
Starší sourozenci, zvlášť ti menší, občas žárlí na pozornost, kterou dostává mladší sourozenec. Místo toho, abyste je okřikovali, zkuste je pochválit a zdůraznit jejich roli v rodině. Psycholožka Katharine Kersey radí říct něco jako: „Tvůj bráška/sestřička se na tebe dívá s obdivem.“ Důležité je, aby to znělo upřímně. Dítě tak získá pocit zodpovědnosti a uznání, a to bez zbytečného napětí.
3) I když mě to, co jsi udělal/a, naštvalo, mám tě pořád rád/a
Udělá dítě něco špatně? No jasně, stává se to. Ať už je to scéna v obchodě, neposlouchání ve škole nebo neplnění povinností doma, rodiče mají právo být naštvaní nebo zklamaní. Ale pozor na slova! Malé děti si ne vždy uvědomují závažnost svých činů. Zraňující slova jako „Stydím se za tebe“ nebo „Jsem z tebe zklamaný/á“ v nich mohou zanechat hluboké šrámy.
Zkuste to raději s láskou. Vyjádřete své obavy, ale zároveň dítě ujistěte, že ho máte stále rádi. Například větou: „I když mě to, co jsi udělal/a, naštvalo, mám tě pořád rád/a.“
4) Pojďme na to společně
Narazilo vaše dítě na těžkou překážku? Co uděláte?
Když se dítěti nedaří třeba zavázat si boty, je lákavé to udělat za něj. Jenže tím mu nedáte šanci se to naučit a zbavíte ho sebedůvěry. Ani ignorovat jeho trápení není řešení. Místo toho mu ukažte, jak na to, a buďte mu oporou. Pracujte na tom společně, ale nechte ho vynaložit dostatečné úsilí, aby mělo z výsledku radost.
5) Hraní za chvilku skončí. Chceš ještě jednu minutu nebo dvě?
Dát dítěti iluzi výběru (mezi dvěma možnostmi) je mnohem účinnější než mu něco nařizovat. Neplatí to jen pro hraní, ale i pro jiné situace. Například při výběru zeleniny k večeři nebo při plánování návštěvy zubaře.
Když rodič dítěti něco přikáže (třeba „Okamžitě pojď sem!“), bude se dítě pravděpodobně bránit.
6) Poslouchám tě
Jak se cítíte, když vás někdo neustále přerušuje a poučuje? Nic moc, že? A pro děti to platí dvojnásob. Neustálé moralizování jim nepomáhá, spíš naopak. Může to zhoršit jejich psychické zdraví. Dejte dítěti prostor, poslouchejte, co má na srdci. Posílíte tím váš vztah a podpoříte jeho sebevědomí. Ukážete mu, že jeho myšlenky a názory jsou důležité.
7) Můžeš mi ukázat, jak jsi to udělal/a?
Občas se dítěti podaří něco, na co je opravdu pyšné. Ať už složilo Rubikovu kostku, předvedlo kouzelnický trik nebo zasadilo semínka květin, pochvala a povzbuzení posílí jeho sebevědomí.
I když výsledek není nijak ohromující, pochvalte ho za snahu. Dodáte mu optimismus a chuť pouštět se do dalších výzev.
Doufáme, že jste se inspirovali a že si z tohoto článku něco odnesete. Máte i vy nějaké věty, které v dětství ovlivnily váš život? Podělte se o ně v komentářích!
Zdroje: neuvedeny