Deprese mě naučila mít se více rád

Ti z vás, kteří mě sledují, vědí, že od dětství bojuji s perzistentní depresivní poruchou. Deprese mě zformovala v člověka plného úzkosti, zoufalství a touhy po smrti. Po celý život mi deprese lhala mnoha způsoby. Od toho, že jsem ošklivá, přes to, že za nic nestojím, až po to, že mě nikdo nebude mít doopravdy rád a že život se nikdy nezlepší. Nežila jsem, jen jsem přežívala. Prostě jsem šla s proudem jako zombie. Necítila jsem žádnou radost, co se mi kdy stalo. Úplně jsem zapomněla, co je to štěstí. Stal se z toho začarovaný kruh utrpení, protože jsem se bála cítit a být šťastná. Opravdu jsem věřil, že kdybych byl šťastný, život by mi to okamžitě vzal.

Po letech jsem zjistil, že to není pravda. Život bude mít vždycky své vzestupy a pády, ale můžete být šťastní. Poté, co jsem se rozhodla vyhledat odbornou pomoc a provést ve svém životě drastické změny. Bylo to mnohem lepší. Tím, že jsem udělal první krok a přijal svou duševní nemoc, se můj život začal ubírat správným směrem. Poznal jsem, jak ošidná byla moje deprese. Začal jsem jíst správné potraviny, pít spoustu vody během dne a cvičit. Podařilo se mi upravit svůj spánkový režim, nebylo to snadné a dodnes mi spaní může dělat potíže. Nechala jsem odejít lidi, kteří pro mě nechtěli to nejlepší, a dokonce jsem odstranila všechny spouštěcí účty na sociálních sítích.

Když jsem se ocitl na dně, uvědomil jsem si, že nemám jinou cestu než zpět nahoru. Když jsem se začal zvedat, pocítil jsem hněv. Ale ten dobrý druh hněvu. Takový, kdy už toho máte dost a chcete pro sebe to nejlepší. Tehdy jsem si uvědomil, že jediný, kdo se skutečně trápí, jsem já sám, a to je něco, co se těžko přiznává. Ano, v mém životě byli hrozní lidé, kteří mi způsobili škodu, ale to proto, že jsem dovolila, aby mě jejich názory a činy určovaly. Začala jsem čelit svým vnitřním démonům. Byla to ta nejtěžší věc, kterou jsem ve svém životě musel udělat. Občas jsem se cítila zaseknutá, ale díky terapii jsem svou situaci viděla z jiné perspektivy, což mi nesmírně pomohlo.

Doporučujeme:  Self-monitoring (osobnost)

Musel jsem se zbavit všeho, co jsem se za ta léta naučil. Musel jsem obelstít svou mysl, aby viděla věci jinak. Zpochybnit svá vnitřní přesvědčení. Změnit svůj pohled na život. Díky tomuto procesu jsem uviděl svou vlastní hodnotu. Začala jsem se mít ráda. Už jsem nechtěl trávit čas s těmi, kteří pro mě nechtěli to nejlepší. Začala jsem častěji říkat ne, protože to ze mě nedělá špatného člověka. Přestala jsem dělat to, co si ostatní mysleli, že bych měla dělat, a začala jsem si plnit své sny. Víte, když žijete život plný utrpení a máte ho plné zuby. Už nechcete být otrokem života. Chcete být pánem svého života.

Nyní si vážím malých okamžiků, jako je zábavný film s rodiči nebo dobrý rozhovor s nejlepšími přáteli. Během této cesty jsem zjistila, že jsem byla závislá na představě, že štěstí je v dalším vztahu nebo na dalším místě. Své štěstí jsem vždy odkládal na to, co přijde příště, a ne na přítomný okamžik. Tak jsem se této představy vzdala a začala budovat život, na který budu hrdá, že v něm mohu žít každý den.

Deprese je zákeřná nemoc, občas chce stále ovládat můj život. Ale po tom, čím jsem si prošla, jsem se rozhodla nenechat ji zvítězit. Budu se dál starat o své tělo a mysl, protože pokud to neudělám, deprese zvítězí. Proto vás vyzývám, abyste převzali kontrolu nad svým životem. Je to jednoduché, ale ne snadné. Bude to náročné. Ale slibuji vám, že pokud to uděláte, bude to stát za to.

Deprese ve mně vyvolala soucit

Deprese mi málem vzala život

Podívejte se zde: Na této knize se mi opravdu líbila jednoduchost a rozmanitost příběhů, které se zaměřují na jedno téma: duševní onemocnění. Je úžasné sledovat, jak tato kniha propojuje jednotlivé příběhy mezi sebou a se čtenářem. Poskytuje přímý vhled do života s duševní nemocí a tipy, jak některé poruchy překonat. Pokud se cítíte ztraceni, nebo pokud chcete pomoci příteli či členovi rodiny, pak je tato kniha určena právě vám.“ -Carelyn