Tak jo, pojďme se na to podívat. Víte, občas je fajn si sednout, zapnout film a jen tak se nechat unést. Ale co když ten film není jen prázdná zábava, ale i trochu zrcadlo? Zrcadlo, které nám ukazuje, jak složitá a křehká může být lidská psychika. A že není ostuda o tom mluvit.
Filmy, které se trefily do černého: Autentický pohled na duševní zdraví na stříbrném plátně
Jasně, rozumět duševním chorobám není žádná sranda. To se nenaučíte lusknutím prstů. Ale naštěstí existují filmy, které nám dokážou leccos nasimulovat, ukázat realitu v bleděmodrým. Nebudeme se teď bavit o uměleckých vizích režisérů, spíš se zaměříme na to, co se těm filmům povedlo vystihnout. Protože dobrý film o psychických problémech nám neukáže jen trápení samotného pacienta, ale i to, co se děje s lidmi kolem něj. Tak pojďme na to!
Melancholia (2011): Deprese
Ten film je vizuální pecka, to se musí nechat. Lars von Trier nás v Melancholii vezme na exkurzi do hlavy člověka s depresí. Hlavní linka je o planetě, která má zničit Zemi, a o tom, jak se s touhle zprávou vyrovnávají dvě sestry. Jedna, Justine, je navenek deprimovaná už na vlastní svatbě, protože její rodina je tak trochu dysfunkční. Druhá, Claire, dusí rodinné problémy v sobě a bojí se, že Melancholia zničí všechno, co zná. Už samotný název planety napovídá, že je to vnější projev Claireiny deprese a úzkosti. Chytrý tah, jak zaujmout diváka, co říkáte?
Girl Interrupted (1999): Hraniční porucha osobnosti
Girl, Interrupted je původně autobiografie Susanny Kaysen, kterou ve filmu hraje Wynona Ryder. Během necelé hodiny a půl se seznámíme s hromadou žen v psychiatrické léčebně v 60. letech. Uvidíme sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, sklony k sociopatii… Ale hlavní je Susanna a její boj s hraniční poruchou osobnosti. Sledujeme, jak Susanna zjišťuje, že její neúspěšné vztahy a nestabilní emoce nejsou jen tak nějaké teenagerské trable, ale vážný problém, který potřebuje odbornou péči. Na konci filmu vidíme, že je Susanna na tom líp, ale naštěstí to není žádná pohádka s happyendem. Duševní nemoc se jen tak nezahojí mávnutím proutku. A to je na tom filmu nejvíc osvěžující a realistické.
Benny & Joon (1993): Schizofrenie
Ve filmu Benny & Joon se setkáváme se sourozenci, kteří v mládí přišli o rodiče. Hned nám je jasné, že Benny se stará o svou psychicky nemocnou sestru Joon. Implicitně se předpokládá, že Joon trpí schizofrenií a – což se v Hollywoodu moc nevidí – není zobrazena jako vražedná psychopatka. Místo toho vidíme ženu, která je nesmírně umělecky nadaná a hluboce se bojí věcí, které nedokáže plně vyjádřit nebo pochopit. Nahlédneme i do Joonina srdce, když potká Sama, výstředního muže, který, zdá se, má vývojovou vadu. Joon a Sam se zamilují, ale to jen zhorší její nemoc, protože se snaží potlačit své příznaky, což končí v nemocnici po obzvláště devastujícím zhroucení. Je to další film, který nám nedává konce s mašlemi a místo toho nám ukazuje, že mnoho lidí s duševní nemocí se může naučit žít nezávislý život a zamilovat se.
What’s Eating Gilbert Grape (1993): Úzkost, PTSD, Deprese, Poruchy příjmu potravy
What’s Eating Gilbert Grape se zaměřuje na život titulní postavy, Gilberta, který se stará o svého postiženého bratra a zajišťuje vše, co jeho rodina potřebuje po smrti jeho otce. Film se trochu dotýká skutečnosti, že se Gilbertův otec oběsil ve sklepě, a proto naznačuje, že byl delší dobu předtím v depresi. Zatímco film také zobrazuje Gilbertovu spirálu do deprese kvůli různým tlakům, které na něj jeho rodina vyvíjí, výraznější případy duševní nemoci se ve skutečnosti vyskytují v balíčku jeho matky. Bonnie Grapeová trpěla úzkostí a hlubokou depresí po manželově sebevraždě a skončila s PTSD, která se projevovala panickými atakami, když její děti „zmizely“, jako její manžel krátce před svou smrtí. Je také chorobně obézní, což více než naznačuje, že má vážnou poruchu příjmu potravy a možná i závislost na jídle. I když pro rodinu Grapeových není šťastný konec, protože Bonnie nakonec podlehne své obezitě, je důležité ukázat realitu toho, jak škodlivé mohou být duševní nemoci pro rodinu nemocného.
The Perks of Being a Wallflower (2012): PTSD, Deprese, Úzkost, Sebevražedné myšlenky
The Perks of Being a Wallflower sleduje Charleyho, jak se snaží najít své místo ve světě střední školy a přátel. Brzy je zřejmé, že Charley má problémy s úzkostí a depresí, ale do jádra věci se dostáváme až později ve filmu. Jak děj pokračuje, seznámíme se s Charleyho stránkou, kterou ostatní nečekali, a objeví se některé příznaky chování PTSD. Nakonec se seznámíme s Charleyho tetou, o které zjistíme, že ho v dětství sexuálně napadla. V tomto bodě zjistíme, že Charley není jen trochu deprimovaný z rozchodu s přáteli, ale je skutečně těžce deprimovaný a trpí nejen sebevražednými myšlenkami, ale i sebevražednými činy. Charley naštěstí dostane tolik potřebnou pomoc v nemocnici a i když je zřejmé, že byly přidány dramatické prvky pro dobrý film, dostaneme také dobrý pohled na to, jak záludná může duševní nemoc být.
Little Miss Sunshine (2006): Deprese, Sebevražedné myšlenky
Little Miss Sunshine staví diváka do pozice „každé rodiny“ Hooverových. Tento film se dotýká konceptů, jako je nevlastní rodičovství, širší rodina v domácnosti, velké věkové rozdíly u dětí a péče o starší členy rodiny. Seznamujeme se s Frankem, který je strýcem hlavní postavy Olive a který právě opustil nemocnici po pokusu o sebevraždu. Pokus samotný byl vyvolán depresí z rozchodu vztahu a ztráty zaměstnání. Zobrazení akutních příznaků deprese u Franka umožnilo filmařům ukázat, jak rychle se tyto myšlenky mohou v někom zakořenit. Film se také dotýká dlouhodobějších depresivních příznaků u zbytku rodiny, což příběhu dodává dobrou hloubku.