Randění. Jednou nohou v pohádce, druhou v komedii plné trapných situací. Co si budeme povídat, ne vždycky narazíme na prince na bílém koni (nebo princeznu, že ano?). Jsou typy lidí, kterým se raději vyhnout velkým obloukem. Nejde o to někoho soudit, spíš o to, jak říká moje babička, „vidět červenou vlajku dřív, než si rozbiješ nos.“ A tak pojďme na to.
Randění naruby: 7 typů lidí, kterým se vyhnout obloukem
„Pick Me“ – Prosím, vyber si mě!
Známka zoufalství? Zaručeně! Ten typ, co se snaží být za každou cenu středem pozornosti. Hází špínu na ostatní, jen aby sám/sama zazářil. „Já nejsem jako ostatní, já jsem cool a jiný/jiná!“ Zní to povědomě? Uteč! Randit s „Pick Me“ je vyčerpávající maraton, kde se neustále snažíš potvrdit jeho/její výjimečnost. A to fakt nikdo nepotřebuje. Ale pozor, každý občas potřebuje povzbudit. Důležitá je komunikace!
„If You Can’t Handle Me at My Worst…“
Ach, ta klasika: „Když mě nezvládneš v nejhorším, nezasloužíš si mě v nejlepším.“ Zní to silně, že? Ale randit s někým, kdo tímhle žije, je jako sedět na horské dráze bez bezpečnostních pásů. Používá to jako omluvu pro své divoké chování. Zdravý vztah je o kompromisu a podpoře, ne o neustálých zkouškách tvé trpělivosti. Jasně, každý má své dny, ale láska se staví na vzájemné pomoci, ne na testu výdrže.
Chodíte spolu, ale máš pocit, že je to mistr/mistryně úniku? Znáš někoho, kdo by strčil Houdiniho do kapsy? Píšeš si s ním/ní, je to super a pak… PRÁSK! Zmizí beze stopy. Žádná zpráva, žádné vysvětlení. Gratuluji, narazil/a jsi na „Duchaře,“ experta na zmizení. Zkus si s ním/ní promluvit o očekáváních. Pokud zmizí i pak, ber to tak, že chyba není v tobě. „Není to o tobě, je to o něm/ní,“ jak se říká.
Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější?
Představ si, že jsi s někým, kdo je tvá kopie. Ze začátku fajn, ne? Ale randit s „Opicí“ má jeden zásadní problém: chybí mu/jí vlastní identita. Přebírá tvoje koníčky, názory, všechno. Protože neumí myslet sám/sama za sebe a neví, kdo vlastně je. I když ti to ze začátku lichotí, brzdí to tvůj osobní růst. Ve zdravém vztahu se partneři podporují a oceňují navzájem, každý je originál. Tady jsi ale ve vztahu s vlastním odrazem, takže žádná výzva, žádná hloubka, žádné opravdové spojení.
Máš pocit, že chodíš s někým, kdo žije v minulosti nebo je pořád zabouchnutý/á do ex? Nebo naopak, vidí vás už za padesát let, na houpacích křeslech a s vnoučaty? To je problém s „Cestovatelem časem.“ Pořád plánuje ideální budoucnost nebo žije ve vzpomínkách, takže zapomíná žít tady a teď. A ty se vedle něj/ní cítíš sám/sama.
Rozhovor má být výměna názorů, ale tvůj partner/partnerka to nějak přeslechl/a. Každou konverzaci bere jako monolog, mluví víc, než poslouchá a tvoje názory shazuje. Pokud je těžké se s ním/ní bavit rovnocenně, je čas zabrzdit. Opravdové spojení se buduje aktivním posloucháním, vzájemným pochopením a rovnováhou mezi sdílením a přijímáním.
Představ si: začínáte se poznávat a najednou! Vytahuje staré fotky z Facebooku, zkoumá tvoje přátele a diktuje ti, co smíš lajkovat. Trochu moc, ne? Jasně, může to vypadat nevinně, ale přehnané šmírování vede k nedorozuměním a podkopává důvěru. Takže pokud ti potenciální partner/partnerka recituje tvoje statusy z roku 2010, kašli na další rande.
Tak co, našel/našla jsi se v něčem? A jaké další typy lidí bys nikdy nechtěl/a potkat? Poděl se v komentářích, pojďme o tom pokecat! Nejde o to někoho soudit, jen najít toho pravého/tu pravou. Když budeš dávat pozor na tyhle „červené vlajky,“ ušetříš si spoustu starostí.