Určitě to znáš taky. Scrolluješ Instagram, a najednou…pocit, že nejsi dost dobrá. Že ty šaty nesedí tak dobře jako jí, že ten oběd nevypadá tak fotogenicky. Žijeme v době sociálních sítí, kde je porovnávání se s ostatními skoro sportem. A i když si říkáme, že to s námi nic nedělá, hluboko uvnitř nás to hlodá. Tyhle myšlenky, tyhle vnitřní hlasy, které nám podsouvají pochybnosti, strach a nejistotu, ty nám kradou radost. A je čas s tím něco udělat.
Myšlenky, které ti kradou radost: 7 sabotérů tvé mysli
Je to takové tiché šeptání v pozadí mysli. A občas ten hlas zesílí a začne křičet. Ale víš, že to nemusí být tak dramatické? Pojďme se podívat na sedm nejčastějších „sabotérů“ tvé mysli a naučme se je odhalit.
Perfekcionismus: Když „dost dobrý“ nikdy nestačí
Ach, perfekcionismus. Vypadá jako snaha být nejlepší, ale ve skutečnosti je to past. Vedete to k potlačování emocí, neschopnosti přiznat si chyby a neustálému strachu ze selhání. A víš, co je na tom nejhorší? Že tě to brzdí v růstu. Místo abys zkoušela nové věci a učila se, trneš hrůzou, že to nezvládneš na sto procent. A to je škoda, nemyslíš?
Sebekritika: Tvoje vlastní nelítostná porota
Jsme na sebe často tvrdší než na kohokoliv jiného. Negativní komentáře o vzhledu, schopnostech, inteligenci… To je sebekritika v plné parádě. Rozdíl mezi zdravou sebereflexí a ubíjející sebekritikou je v tom, že ta druhá podkopává tvoje sebevědomí. A z toho už se těžko sbírá.
Sebepochybnosti: „To nikdy nezvládnu…“
Kolikrát sis řekla: „To já nikdy nezvládnu“? A zamyslela ses nad tím, proč si to vlastně myslíš? Je rozdíl mezi realistickým hodnocením situace a totálním popíráním svých schopností. Pokud odmítáš příležitosti ze strachu ze selhání, pak se se sebepochybnostmi pereš víc, než si možná připouštíš.
Černé scénáře: Katastrofy, které se nestaly
Přemýšlíš pořád dokola o tom, co by se mohlo pokazit? Vytváříš si v hlavě katastrofické scénáře? Jasně, je fajn být připravená, ale přehnané přemýšlení o věcech, které nemůžeš ovlivnit, je ztráta času a energie. A navíc to může vést k tomu, že budeš lidi soudit dřív, než je poznáš, a to nikomu neprospěje.
Neustálé starosti: Kolotoč, ze kterého nejde vystoupit
Starosti jsou jako kolotoč. Točíš se pořád dokola a nikam se nedostaneš. A navíc ti to bere energii a odvádí pozornost od toho, co je opravdu důležité. Pokud tě nekontrolovatelné starosti sužují pravidelně, možná by stálo za to promluvit si s odborníkem.
Výmluvy: Proč nemůžu, nechci, nedokážu…
Všichni se občas vymlouváme. Ale pokud se výmluvy stávají tvým denním chlebem, je to znamení, že se něčemu vyhýbáš. Možná máš strach ze změny, možná se bojíš selhání. Ale tím, že neustále odkládáš ten první krok, přicházíš o příležitosti k růstu.
Mikromanagement: Když si myslíš, že to nikdo nezvládne líp než ty
Máš pocit, že jedině ty to můžeš udělat pořádně? Kontroluješ každý detail a nikoho k sobě nepustíš? Mikromanagement je sice fajn pro kontrolu, ale zbytečně na sebe vytváříš tlak a přicházíš o cenné nápady od ostatních. Zkus se uvolnit a dát šanci i ostatním. Možná tě mile překvapí.
Tak co, kolik sabotérů jsi u sebe odhalila? Uvědomění si svých myšlenkových pochodů je první krok ke změně. Nejde to ze dne na den, ale s trochou trpělivosti a sebereflexe se ti podaří ztlumit ty negativní hlasy a pustit do svého života víc radosti.
Zdroje:
Boss, R. W. (2015). The paradox of micromanagement. *Academy of Management Perspectives*, *29*(3), 352-361.
Canner, J. (2016). *Overcoming micromanagement: Proven strategies for building trust and empowering your team*. AMACOM.
Hewitt, P. L. (2020). *Perfectionism: A relational approach*. Guilford Press.
Musch, J. (n.d.). *Self-esteem*. Simply Psychology. Retrieved from [odkaz na Simply Psychology, pokud existuje]
National Institute of Mental Health. (2018). *Anxiety disorders*. Retrieved from [odkaz na NIMH, pokud existuje]
Zakrzewsi, V. (2013). *The science of excuses*. Greater Good Magazine. Retrieved from [odkaz na Greater Good Magazine, pokud existuje]