Všichni jsme se v životě setkali s lidmi, kteří se k nám nechovali zrovna nejlépe. Někteří nás možná rozčílili, jiní zranili – ať už jednorázově, nebo opakovaně. Říká se, že „zranění lidé zraňují další“. Často tuhle frázi používáme, abychom omluvili chování druhého a snáze přijali, co se stalo, a mohli jít dál. Ale co kdyby existovala i jiná cesta?
Odpusť a žij dál: Průvodce, jak se osvobodit od křivd
Napadlo vás někdy těm lidem odpustit? Většina z nás má o odpuštění zkreslené představy. Tak si pojďme říct, co odpuštění není:
- Odpuštění neznamená, že omlouváte nebo schvalujete činy toho druhého.
- Odpuštění neznamená, že musíte tomu člověku říct, že jste mu odpustili.
- Odpuštění vám nebrání v tom, abyste ohledně dané situace dál prožívali emoce.
- Odpuštění neznamená, že je vztah automaticky vyřešený a všechno je rázem v pořádku.
- Odpuštění neznamená, že byste měli na celou situaci zapomenout.
- Nemusíte toho člověka držet ve svém životě ani poté, co mu odpustíte.
- Není to něco, co děláte pro něj, aby vám odpustil on.
Tak, teď snad máme jasno. Pojďme se podívat na 7 způsobů, jak odpustit někomu, kdo vás zranil. Protože život je moc krátký na to, abychom se utápěli v hořkosti, co říkáte?
1. Projděte si svoje pocity.
Jak se cítíte, když vám někdo ublíží? Jste naštvaní? Smutní? Chcete na to zapomenout? Ať už cítíte cokoliv, máte právo to prožít. Když vás někdo zraní, smutek a vztek jsou naprosto přirozené a zdravé reakce. Stejně tak i sebelítost! A neexistuje žádná lhůta, jak dlouho byste měli bolest zpracovávat. Odpuštění znamená, že dovolíte negativním pocitům (vztek, smutek) vstoupit, a pak je necháte odejít. Protože jste se se svým životem smířili. Takže si dejte čas, zasloužíte si to. A pamatujte, každá bolest má svůj čas. Hlavně se v tom moc nebabrejte!
2. Odpuštění neznamená, že říkáte, že ten čin byl v pořádku.
Jedním z nejčastějších nedorozumění ohledně odpuštění je, že zahrnuje přijetí činů pachatele. Ve skutečnosti odpuštění znamená, že s jeho chováním nesouhlasíte. Víte, že to, co udělal, je špatné, ale rozhodnete se očistit své srdce. Neděláte žádné výmluvy pro jeho činy. Prostě to přijmete a jdete dál. A to je sakra velký rozdíl.
3. Připomeňte si roli toho člověka ve vašem životě.
Často nás zraní někdo blízký nebo někdo, kdo je v našem životě už dlouho. Když někdo, na kom vám záleží, udělá něco, co vás zraní, ale chcete si vztah udržet, je důležité si připomenout to dobré, co pro vás udělal. Lidi nelze nahradit. Je důležité si uvědomit, že máš jen jednu mámu, tátu a jednoho nejlepšího kamaráda. Ale pozor! Neříkám, že byste měli snášet krutost nebo zůstávat v nepříjemném vztahu. Chci říct, že pokud v sobě živíte zášť, počítáte skóre nebo plánujete, jak někomu oplatit to, co udělal, je těžké budovat a udržovat úspěšné vztahy. Skoro každý vztah, který jste kdy měli, přežil díky odpuštění. Každý má chyby, i naše vnímání. Takže zranění se nevyhneme. Abyste měli šťastné a dlouhodobé vztahy, potřebujete systém, jak se s tím vyrovnat a dosáhnout smíru.
Když vás zraní někdo blízký, může být na místě jemné nastavení hranic. Ale to neznamená, že ho musíte hned peskovat, obviňovat nebo se ho zříct. Naučte se prostě říct: „To, co jsi udělal, není v pořádku“, „Už mi to nedělej“, „Nelíbilo se mi to, co jsi udělal“. Nastavování hranic je klíčovou součástí každého vztahu. Je to jak říká moje babička: „Co je moc, to je moc!“
5. Začněte odpouštět maličkosti.
Máte problém někomu odpustit? Zkuste si raději dopřát trošku sebesoucitu, než abyste se za to trestali. Je normální, že to jde ztuha, ale můžete si zvyknout na odpuštění tím, že ho budete pravidelně praktikovat v běžném životě. Není to tak těžké, jak to vypadá. Zkuste být chápaví a odpustit tomu, kdo se třeba před vás v supermarketu neomaleně vřítil. Místo abyste se zlobili, zkuste mu v duchu odpustit. Ten nahromaděný vztek jen přidává k bolesti, kterou už možná cítíte.
6. Uvědomte si, že vyprávíte příběh, který se dá změnit.
Naše mozky nás chrání před nebezpečím, takže spousta příběhů, které si vyprávíme, není úplně přesná. Zjednodušujeme, abychom zdůraznili nebezpečí. Abysme se cítili bezpečně, vytváříme si takové mentální zkreslení. Změna příběhu je nejjednodušší cesta k odpuštění. Takže, pokud si už pět let vyprávíte, jak vás kamarádka nepozvala na svatbu, a byla to strašná věc, na kterou stále nemůžete zapomenout, zkuste si vzpomenout, že jste v té době možná procházeli těžkým obdobím a ona udělala chybu, ale udělala to nejlepší, co mohla.
Přisuzovat svůj současný stres něčemu, co se stalo v minulosti, je způsob, jak ze sebe udělat oběť. Ale to přece nechceš, ne? Kdo chce bejt oběť?
Když si řeknete: „Jen já můžu vyřešit svoje problémy“, dodá vám to pocit hrdinské účinnosti, jako byste si říkali: „Musím tenhle problém vyřešit. Musím zjistit, jak být v pořádku a šťastný v tomhle životě.“ Když toho dosáhnete, získáte pocit vlastní odolnosti. Schopnost odpustit vám umožní efektivněji řídit svůj život. Získáte pocit: „Vím, že se dokážu vyrovnat s těžkostmi,“ namísto toho, abyste byli omezení nebo ustrašení. A to je pravděpodobně ten největší osobní zisk. Co myslíte?
Zdroje:
Andrea Brandt Ph.D. M.F.T. (September 2, 2014 ). How Do You Forgive Even When It Feels Impossible? (Part 1). Retrieved May 18, 2021, from
Charity Ferreira (December 12, 2019). 8 Tips for Forgiving Someone Who Hurt You. Retrieved May 18, 2021, from
Crystal Raypole (April 27, 2020). 8 Tips for Forgiving Someone Who Hurt You. Retrieved May 18, 2021, from