Tajemství přitažlivosti introvertů: Proč nás fascinují?

Susan Cainová, autorka bestsellerů, kdysi napsala: „V kultuře, která opěvuje „Extrovertní ideál“, jsou introverti dramaticky podceňováni – a kvůli tomu společnost ztrácí.“ Tenhle citát najdete v její knize „Ticho: Síla introvertů ve světě, který neumí přestat mluvit.“ A víte co? Má naprostou pravdu. Přitom je to taková škoda, že je tolik lidí nechápe.

Tajemství přitažlivosti introvertů: Proč nás fascinují?

Někdy je to pro introverty fakt těžký, zůstat sami sebou, v tomhle hlučným světě. Ale být introvert má svoje kouzlo, to je fakt. Je to takový malý tajemství, který se odhalí jen málokomu. Jak řekla Michaela Chung: „Nepodceňujte mě, protože jsem tichý. Vím víc, než řeknu, přemýšlím víc, než mluvím, a pozoruju víc, než si myslíte.“ A na tom něco bude, co říkáte?

No a teď už k věci. Proč nás tyhle tichý duše tak táhnou?

1. Jsou tak trochu „nedobytní“

Spousta rádoby expertů na randění vám bude tvrdit, že nejlepší je hrát si na nedostupnýho. Ale u introvertů to není žádná hra. Oni prostě *jsou* těžko k mání. A proto je tak uspokojující, když si konečně získáte jejich pozornost a oni se vám otevřou. Protože to nedělají jen tak s někým. Je to něco speciálního. V Time Magazine psali, že vás introverti donutí, abyste si jejich pozornost zasloužili. Ale když se vám to povede, čeká vás odměna v podobě loajality, hlubokého přátelství a milujícího vztahu. A to už stojí za to, ne?

2. Mají naprosto dokonalý klid

Psychologové definují introverzi a extraverzi jako osobnostní preferenci. Introverti dávají přednost svému vnitřnímu světu, takže si všechno nejdřív musej přebrat sami v sobě. Drží si myšlenky a pocity pro sebe a sdílí je, až když jsou na to připravení. Zatímco ostatní vybuchnou, introverti si zachovávají chladnou hlavu. Vypadají klidně a rozvážně, protože málokdy ztratí nervy. A to je prostě zatraceně přitažlivý!

3. Jsou intelektuálně obohacující

Zase se vracíme k tomu, že introverti raději tráví čas ve svém vnitřním světě. Díky tomu jsou skvělí v hlubokých, intelektuálních rozhovorech. Jsou kreativní, rádi o sobě přemýšlejí a fascinuje je spousta věcí. Chtějí se o svých zájmech dozvědět co nejvíc. Jedna studie dokonce zjistila, že introvertní studenti umění byli lepší než jejich extravertní spolužáci, protože trávili víc času o samotě a zdokonalovali se ve svém řemesle. To samý platí i pro další introvertní koníčky – čtení, psaní, hudbu nebo film. Takže těžko najdete někoho zajímavějšího na povídání – teda až si na vás zvykne, no!

4. Jsou soběstační

Další věc, která dělá introverty tak atraktivní, je jejich silný smysl pro autonomii a soběstačnost. Touha po soukromí z nich dělá nezávislé lidi, kteří se umějí postarat sami o sebe a sami se rozhodovat. A není nic obdivuhodnějšího než někdo, kdo ví, kdo je a co chce. Nepotřebují, aby jim to někdo říkal nebo radil, jak to udělat. Spoustu věcí zvládnou sami.

5. Nezajímají se o to, co si o nich myslí ostatní

A nakonec, ale rozhodně ne v poslední řadě, je tu ta věc, že introverti nepotřebují sociální validaci. Důležitější je pro ně to, co si myslí sami o sobě, než názory ostatních. Proto jsou tak autentičtí. Řídí se svými morálními zásadami, vášněmi a cíli, a ne tím, co od nich očekává okolí. Jasně, někteří je za to můžou soudit a říkat, že jsou „divní“ nebo „nespolečenští“. Ale introvertům je to fuk. Důležitější je pro ně být sami sebou.

Tak co, souhlasíte s tím? Jste introvert a přemýšlíte, co je na vás tak přitažlivého? Nebo jste extravert a oceňujete tyhle tichý typy? Ať tak nebo tak, je důležitý, abychom se měli rádi a vážili si sebe navzájem, i přes všechny rozdíly. A co si myslíte vy? Co dělá introverty tak atraktivní? Napište nám to do komentářů!

  • Cain, S. (2013). Quiet: The power of introverts in a world that can’t stop talking. Broadway Books.
  • Eve-Cahoon, H. (2003). Understanding the introvert preference. Journal of Nursing Education, 42(5), 191-193.
  • Batey, M. & Furnham, A. (2006). Creativity, Intelligence, and Personality: A Critical Review of the Scattered Literature. Genetic, Social, and General Psychology Monographs, 132(4), 355–429. doi:10.3200/MONO.132.4.355-430
  • Diskuze