Slovo „fobie“ má kořeny v řeckém slově „phobos“, které znamená paniku nebo strach. A ruku na srdce, kdo z nás se občas něčeho nebojí?
Skryté strachy: 6 podivných fobií, o kterých jste možná neslyšeli
Podle Americké psychologické asociace je fobie trvalý a iracionální strach ze specifické situace, objektu nebo aktivity. Člověk se jí pak buď vyhýbá, nebo ji snáší s velkou úzkostí. Fobie nám občas dokážou pěkně zavařit život. Dělí se na specifické, environmentální a situační. Určitě znáte strach z krve (hemofobie) nebo pavouků (arachnofobie). Některé, jako třeba agorafobie nebo klaustrofobie, nám ale můžou vážně zkomplikovat každodenní život. Ale co takové fobie, o kterých jste možná nikdy neslyšeli? Pojďme se na pár z nich podívat.
1. Antropofobie: Strach z lidí
Antropofobie je strach z lidí. Není to tak úplně běžný termín a v diagnostických manuálech ji nenajdete přímo zařazenou. Spíš se řadí pod sociální úzkostnou poruchu. Někdo by řekl, že je to podobné agorafobii nebo sociální fobii, ale ono to má svá specifika. Člověk se sociální fobií se třeba cítí dobře v anonymním davu, ale s antropofobií je mu úzko i tam. Život s touhle fobií není žádný med. Vztahy se budují těžko, práce a škola jsou utrpení. Je to tak trochu boj sám se sebou, protože každý toužíme po společnosti, ale zároveň se jí bojíme. Často se objevuje úzkost už jen při pomyšlení na setkání s lidmi. Jak se z toho ven? Terapie může hodně pomoct, ale cesta je to pro každého jiná.
2. Ataxofobie: Strach z nepořádku
Ataxofobie je strach z nepořádku a neuřízenosti. Často se zaměňuje s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD), ale to jsou dvě naprosto odlišné věci. OCD je úzkostná porucha, kde se objevují nutkavé myšlenky a kompulze, které slouží jako mechanismus zvládání. Ataxofobie, to je panika už jen z představy nepořádku. Člověk s ataxofobií je posedlý symetrií a čistotou a dělá všechno proto, aby se nepořádku vyhnul. A jak se s tím dá žít? I tady může pomoct terapie. Naučíte se, jak svoje strachy zvládat.
3. Achluofobie: Strach ze tmy
Achluofobie, někdy taky nyktofobie, je strach ze tmy. Kdo se jako dítě nebál tmy, že? Ale u někoho to přetrvá i do dospělosti. Průzkumy ukazují, že se tmy bojí dost dospělých. Proč to tak je? Někteří věří, že je to pozůstatek evoluce – ve tmě jsme zranitelnější. Jiní to spojují s úzkostí z odloučení od blízké osoby. Achluofobie nám může dost zkomplikovat život. Večerní akce, kina, všechno je problém. Naštěstí existují terapie, které pomůžou. Kombinace cílené terapie a kontrolované expozice tmě dokáže divy.
4. Katoptrofobie: Strach ze zrcadel
Katoptrofobie je strach ze zrcadel nebo vlastního odrazu. Spadá do kategorie specifických fobií. Může se pojit i s jinými poruchami, jako je tělesná dysmorfická porucha, PTSD nebo úzkostné poruchy. Proč se někdo bojí zrcadel? Může to být trauma, ale taky genetika nebo vliv prostředí. Někdy je to spojené s poruchou příjmu potravy, jindy s iracionálním strachem z nadpřirozena. Léčba je obvykle formou expoziční terapie.
5. Hypochondrie: Strach z nemocí
Určitě jste slyšeli o hypochondrii. Lidé ji často používají pejorativně pro někoho, kdo se bojí nemocí. Ale hypochondrie je vážná úzkostná porucha. Lidé s hypochondrií buď neustále vyhledávají lékařskou pomoc, nebo ji naopak aktivně ignorují. Proč vzniká? Nikdo neví s jistotou, ale roli hraje trauma z dětství, stres nebo rodinná historie. Často se zaměňuje se somatickou symptomovou poruchou, kde lidé fyzicky pociťují příznaky nemoci, ale lékařské testy nic neukážou. Mezi příznaky hypochondrie patří neustálé vyhledávání informací o nemocech, vyhýbání se lidem a místům ze strachu z nákazy a opakované kontrolování se. Terapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie, může hodně pomoct.
6. Mysofobie: Strach z nečistoty a bakterií
Mysofobie, lidově řečeno germofobie, je strach z nečistoty a bakterií. Samozřejmě, hygiena je důležitá, ale u mysofobie jsou obavy přehnané. Často se mylně považuje za příznak OCD, ale i když se některé příznaky překrývají, jde o něco jiného. U OCD je mytí rukou rituál, který má potlačit nepříjemné myšlenky. U mysofobie jde o pouhé odstranění bakterií. Příznaky mysofobie zahrnují bušení srdce, pláč nebo třes při vystavení nečistotě. Lidé s mysofobií se často sprchují, používají dezinfekci nebo se vyhýbají veřejným toaletám. I v tomto případě je nejúčinnější kognitivně-behaviorální terapie.
COVID-19 nám do života přinesl spoustu změn. U někoho se objevily nové strachy, u jiného se staré strachy vrátily. Ale s odvahou a správnou péčí se dá všechno zvládnout. Nebojte se vyhledat pomoc odborníka.
Zdroje:
American Psychological Association
National Institute of Mental Health
International OCD Foundation