Právo s lidskou tváří: Příběh právníka, který rozumí emocím a řeší spory s empatií

Všichni to známe, ta okřídlená fráze. Ale co tím vlastně myslíme? Jak se psychologie prolíná s právem? Možná si řeknete, co má jedno s druhým? No, zkuste se zamyslet. Psychologie hraje roli v téměř všem, co lidé dělají. Proto se dnes podíváme na konkrétní příběh Marka B. Baera, právníka, mediátora a konzultanta, který se na právo dívá skrze optiku emocí a lidského porozumění.

Právo s lidskou tváří: Příběh právníka, který rozumí emocím a řeší spory s empatií

Marek, kromě toho, že je uznávaný právník, je i autorem. Snaží se porozumět vztahům svých klientů a najít nejlepší způsob, jak jim pomoci vyřešit problémy. A věřte nebo ne, hodně to stojí na empatii a pochopení, jak druzí přemýšlejí.

Psychologie v právu? Jde to vůbec dohromady?

Většinou zpovídám psychology, doktory, profesory a výzkumníky, ale Marek je právník. Jakým způsobem, kromě těch zřejmých, se psychologie promítá do jeho práce? „Čím lépe rozumím podstatě lidských konfliktů a tomu, co lidi motivuje, tím lépe jim mohu pomoci vyřešit spory,“ říká Marek. A to zní docela logicky, ne?

Je pravda, že spousta právníků si myslí, že „držet klienta za ruku“, „nabídnout mu kapesník“ nebo „být mu vrbou“ znamená mít zájem o psychologii. Ale Marek má na to jiný pohled. Podle něj skutečný zájem o psychologii a pochopení jejích konceptů vede k tomu, že právník přistupuje k případům úplně jinak.

Od soudních síní k mediaci: Cesta k lidštějšímu právu

V jednom ze svých článků Marek píše o důvodech, proč přešel od soudních sporů k mediaci. Zmínil mimo jiné i problémy s dodržováním soudních rozhodnutí a dohod uzavřených pod hrozbou soudního řízení. Co ho k tomu vedlo ještě?

Frustrace z rostoucí neúcty v právnické profesi, která klientům nijak nepomáhá, spíš naopak. Uvědomění si, že „vítězství“ není řešení problému. Pochopení, že to, jak se právní záležitost řeší, ovlivňuje psychickou pohodu všech zúčastněných, včetně dětí, které jsou často nevinnými oběťmi rozvodových sporů. A taky změna definice „úspěchu“, která už nesouvisí s „vítězstvím“ a soutěžením, ale spíš s vděčností za to, co máme, a s lidmi, kteří nás milují takové, jací jsme.

Mediace: Cesta k smíru a porozumění

Je pro Marka mediace osobně uspokojivější? Bezpochyby! Práce mediátora je v souladu s jeho hodnotami, jako jsou spravedlnost a snaha něco změnit. Marek vidí mediátory jako „mírotvůrce“, nikoli jako „obchodníky“, a právníky jako „válečníky“. A když si uvědomil, že „právní spravedlnost“ není totéž co „základní spravedlnost“, ztratil vášeň pro dosahování změn skrze právo.

Tolerance versus přijetí: Dva světy

Marek se ve svých článcích zabývá i tématem tolerance a přijetí. Proč si myslí, že lidé tyto dva pojmy zaměňují? „Hodně konfliktů pramení z nedorozumění, z toho, že každý si věci vykládáme jinak,“ vysvětluje Marek. Tolerance zahrnuje posuzování, zatímco přijetí ne. Navíc si lidé často pletou přijetí se schvalováním. Přijetí znamená akceptovat člověka takového, jaký je, zatímco schvalování souvisí s tím, jestli osobně souhlasíte s jeho chováním.

Empatické rozhovory: Klíč k překonání předsudků

Marek popisuje „empatické rozhovory“ jako účinný nástroj pro boj s předsudky. Jak takový rozhovor vypadá? Především vyžaduje autenticitu, zranitelnost a pocit bezpečí. Je důležité sdílet osobní příběhy, které formovaly váš pohled na věc, a projevovat upřímný zájem o pohled druhého, bez odsuzování. Aktivní naslouchání, respektování pocitů a snaha pochopit perspektivu druhého jsou klíčové. Cílem je posunout lidi od teorie a posuzování k realitě.

Proč se lidé nesnaží více vcítit do druhých? Protože je jednodušší soudit, jak říká jeden z Markových kolegů. Empatie je komplexní koncept a vyžaduje rozvoj dovedností. Navíc, v naší společnosti se často zaměřujeme na tvrdé dovednosti a opomíjíme ty měkké, jako je právě empatie. A co je nejdůležitější, děti se učí empatii od rodičů. Pokud rodiče dokážou reflektovat vlastní chování a uvědomovat si, že jejich pohled není jediný správný, dítě vyroste s pochopením pro odlišné názory.

Přiznat si, že nemáte všechny odpovědi a že se můžete mýlit, vyžaduje odvahu. Ale jak říká psycholožka Regina Pally, „když nereflektujeme, máme tendenci reagovat“. A v reakci často zkreslujeme to, co slyšíme, abychom to přizpůsobili tomu, čeho se bojíme.

Čas je relativní: Jak to Marek všechno stíhá?

Kromě práce právníka a mediátora Marek píše pro Psychology Today, vystupuje v televizi a rádiu a je autorem několika knih. Jak to všechno stíhá? Podle něj je klíčem vášeň pro to, co dělá, a definice úspěchu, která souvisí s tím, že se snaží dělat svět lepším místem. A taky podpora od milující partnerky.

Marek dokazuje, že nepotřebujete diplom z psychologie, abyste rozuměli empatii. Pracuje s lidmi a pomáhá jim řešit problémy se stejnou dovedností jako psychiatr. Jeho myšlenky o empatii a empatických rozhovorech jsou nesmírně zajímavé a důležité. A co je nejdůležitější, skutečné naslouchání druhým je snadný způsob, jak přijmout a pochopit jejich myšlení. Metoda, kterou můžeme všichni praktikovat každý den.

Mark B. Baer, Esq. je právník, mediátor, praktikující kolaborativního práva, konzultant pro řešení konfliktů, autor a přispěvatel pro psychologytoday.com. Od roku 2012 je uznáván jako Southern California Super Lawyer a v roce 2017 byl zvolen členem American Bar Foundation za svůj příkladný přístup k právu, oddanost společnosti a podporu ideálů American Bar Foundation.

Diskuze