Občas se člověk zamyslí a říká si: „Sakra, proč to vidím jinak než ostatní?“ Máte pocit, že nad věcmi přemýšlíte hlouběji, analyzujete je z mnoha stran, zatímco ostatní to berou tak nějak… povrchněji? Možná jste hluboký myslitel. A s tím se občas pojí i specifické trable.
Myšlenkové labyrinty: Úskalí hlubokého přemýšlení
Jaké jsou tedy ty „problémy“, se kterými se potýkají lidé, kteří mají tendenci věcem přicházet na kloub do detailu? Pojďme se na to podívat.
Paralýza analýzou: Když mozek jede na plné obrátky
Přemýšlíte o všem do hloubky. Chcete vidět všechny plusy i mínusy, než se pro něco rozhodnete. Což je super, ale občas to vede k tomu, že se v té spleti myšlenek prostě zaseknete. Rozhodování se tak stává maratonem, protože neustále hledáte to nejlepší možné řešení. Znáte to, že? „Raději dvakrát měř, jednou řež,“ ale co když měříte pořád dokola?
Honba za dokonalostí: Když „dost dobrý“ nestačí
S tím souvisí i perfekcionismus. Chcete, aby vaše úsilí mělo smysl, aby se váš intelekt projevil naplno. Proto se vám málokdy zdá vaše práce nebo výsledek dostatečně dobrý. Neustále se snažíte o dokonalost. A to je sice fajn, protože se posouváte dál, ale zároveň to může vést k pocitu nespokojenosti, pocitu, že stále máte co zlepšovat.
Sebekritika: Bič na vlastní ego
A když už jsme u toho perfekcionismu, ruku v ruce s ním jde i sebekritika. Chceme se zlepšovat, ale občas jsme na sebe až moc přísní. Když se nám něco nepovede podle našich představ, začneme pochybovat o sobě, o svých schopnostech. Tohle je tenká hranice mezi motivací a demotivací. Občas se z biče na ego stane rovnou gilotin.
Práce nad hlavu: Když vás využívají
Protože se snažíte dělat věci dobře, často vám ostatní svěří víc práce. Ať už ve škole, v práci nebo doma, lidé se na vás spoléhají. Vědí, že máte originální pohled na věc a že se snažíte o co nejlepší výsledek. A tak se stane, že najednou máte víc práce, než jste schopni zvládnout. Znáte to – „Chceš-li něco udělat dobře, udělej si to sám,“ a nakonec si uděláte všechno sami.
Ne(sou)lad s okolím: Když si nerozumíte
Občas je těžké najít společnou řeč s lidmi, kteří uvažují jinak. Máte pocit, že se díváte na svět z úplně jiné perspektivy. A i když to není nijak zásadní problém, může to být občas trochu otravné. Proč jim to nedochází, sakra?
Pochybnosti o sobě: Jsem divnej?
A právě to, že uvažujete jinak, vás občas vede k pochybnostem o sobě samém. Proč nepřemýšlím jako ostatní? Je se mnou něco špatně? Zpochybňujete svůj vlastní myšlenkový proces. Je to normální? Nic si z toho nedělejte, je to jen znak toho, že máte otevřenou mysl a nebojíte se zkoumat různé úhly pohledu. Což je vlastně super vlastnost.
Alergie na small talk: Hloubka nebo nic
Nemáte rádi small talk. Raději byste se bavili o hlubších tématech, diskutovali o věcech, které mají smysl. Small talk vám přijde jako ztráta času. Ale zároveň víte, že je důležitý pro budování vztahů. Takže se občas musíte přemoci a bavit se o počasí. I když byste raději rozebírali smysl bytí.
Škatulka „chytrolína“: Ne vždy to je výhra
A nakonec, i když je hluboké přemýšlení skvělá věc, občas se stane, že kvůli tomu působíte na ostatní jako „chytrolín“. Mohou si myslet, že se vytahujete, že jste arogantní. Naštěstí ne všichni jsou takoví. Jsou i lidé, kteří ocení vaši inteligenci a originalitu.
Tak co, kolik z těchto „problémů“ se vás týká? Pokud ani jeden, nevadí. Být hluboký myslitel je dar, i když s sebou občas nese i nějaké ty trable. Ale věřte, že těch pozitiv je mnohem víc. Takže se nebojte být sami sebou a využijte svůj potenciál naplno!
Zdroje: Původní článek neuváděl zdroje.