Říká se, že emoce jsou jako nezvaní hosté – nejraději bychom je ignorovali, ale oni si stejně najdou cestu, jak nás rozházet. Jenže co kdybychom se na to podívali z druhé strany? Co kdyby emoce nebyly protivníci, ale spojenci?
Emoce nejsou nepřítel: Proč je důležité jim naslouchat a jak na to
Schováváte emoce pod koberec, usmíváte se i když vám do smíchu vůbec není? Možná si myslíte, že je to snazší, ale ve skutečnosti si tím zaděláváte na pořádný problém. Takže, co s tím?
V tomhle článku se podíváme na zoubek tomu, co se stane, když emoce ignorujeme, a ukážeme si, proč je důležité jim čelit s otevřeným hledím. A hlavně, dáme vám pár tipů, jak s nimi zacházet, aby vás už netrápily. No tak pojďme na to!
Hněv: Nebezpečný, nebo užitečný?
Občas se naštveme. A víte co? To je v pořádku! Jak říká psycholožka Dr. Rune Moelbak, hněv nás upozorňuje na to, že nám někdo omezuje svobodu, uráží hrdost, zpochybňuje náš pohled na svět, nebo ignoruje city. Je to signál, že nám bylo ublíženo. Zkrátka a dobře, hněv nám dává vědět, že něco není v pořádku.
Hněv nám může být k něčemu dobrý, ale pokud ho v sobě dusíme, může to mít negativní dopad na psychické i fyzické zdraví. Studie z roku 2012 dokázala, že potlačování hněvu souvisí s úzkostnými poruchami a může zhoršit jejich příznaky. A jiná studie z roku 2016 zjistila, že lidé, kteří hněv potlačují, mají horší zdravotní stav než ti, kteří ho vyjadřují. Je to proto, že stres a hněv aktivují v těle fyziologické reakce, jako jsou změny srdečního tepu a dýchání. Proto je důležité naučit se hněv zdravě vyjadřovat a regulovat. Jak na to?
Můžete se podívat na takzvaný „ledovec hněvu“, což je koncept, který vyvinuli psychologové Julie a John Gottmanovi. Jde o to, že hněv je jen špička ledovce, a pod ním se skrývají další emoce. Možná se pod hněvem skrývá smutek, strach nebo bezmoc. Zkuste se zamyslet nad tím, co se pod vaším hněvem skrývá!
Samota: Vlk samotář, nebo příležitost k sebereflexi?
Rozchod, stěhování, nebo prostě jen pocit, že nemáte s kým promluvit… To všechno může vyvolat samotu. Není to nic příjemného, ale samota nás může naučit, jak moc důležité jsou sociální vazby a že je důležité se s lidmi spojovat. Jenže co když se od samoty odřízneme? Dostaneme se do izolace a tím si podkopáváme duševní zdraví. Studie z roku 2014 zjistila, že samota může vést k depresi, pocitům bezmoci a dokonce i k bolesti. A podobně jako u hněvu, ani tady nekončíme u psychických problémů.
Studie z roku 2021 naznačuje, že samota by měla být vnímaná jako fyzický problém. Autoři ji dokonce označují za „imunometabolický syndrom“, protože má negativní dopady na zdraví: může způsobit záněty a oslabení imunitního systému. A proto ji neignorujte!
Sociální pracovnice Leah Aguirre doporučuje k samotě přistupovat se zvědavostí a soucitem. Zkuste si dopřát čas sami se sebou. Co vaše koníčky? Kdy jste si naposledy udělali radost? Možná zjistíte, že vlastně nikdy nejste sami, protože máte sami sebe.
Žárlivost: Zelená příšera, která nám nastavuje zrcadlo?
Žárlivost je složitá emoce, se kterou se těžko pracuje. Podle terapeutky April Eldemire nás žárlivost učí o našich nejistotách a zranitelnostech. Když žárlíte, je to znamení, že o sobě pochybujete – o vzhledu, o vztazích, nebo o své hodnotě. Pokud tuhle „zelenou příšeru“ ignorujete, vaše nejistoty se nevyřeší, ale budou použity proti vám.
Studie z roku 2005 zjistila, že žárlivost může vést k agresivnímu chování u dospívajících. A to platí i v dospělosti. Takže, pokud se svou žárlivostí nebudete pracovat, můžete se stát agresivními nebo manipulativními, i když to nebudete chtít. A to se samozřejmě projeví na vašich vztazích.
Manželská a rodinná terapeutka Vicki Botnick vysvětluje, že žárlivost může souviset s úzkostmi nebo s nízkým sebevědomím. Doporučuje si uvědomit své hodnoty, jako je soucit, komunikace nebo poctivost, a snažit se je dodržovat v každodenním životě. Díky tomu si můžete všimnout svých pozitivních vlastností a zvýšit si sebeúctu.
Stud: Nepříjemný, ale užitečný?
Některé studie tvrdí, že stud nám může být k užitku. Ukazuje nám, jak nás vnímají ostatní a jaké je naše místo ve společnosti. Může nám pomoct regulovat chování a přizpůsobit se sociálním normám. Jenže co když stud ignorujeme? Můžeme se cítit odpojení od toho, kým chceme být. A to má negativní dopady na náš život.
Výzkumy ukazují, že pocit studu může vést k sebedestruktivnímu chování. Studie z roku 2019 zjistila, že lidé, kteří si ubližují, mají obecně vyšší míru studu. A jiná studie z roku 2018 prokázala, že stud může hrát roli ve vzniku poruch příjmu potravy.
Terapeuta Hailey Shafir radí se studem bojovat tím, že se mu postavíte čelem. Přijměte ho a analyzujte ho – proč se tak cítíte? A taky se zaměřte na to, co můžete udělat teď, a ne na to, co se stalo v minulosti.
Tak co, kterou emoci jste teď nejvíc ignorovali a jak s ní plánujete začít pracovat? Podělte se o své myšlenky v komentářích! Doufáme, že jste si z tohoto článku odnesli to, že potlačování emocí vám škodí. Emoce, ať už příjemné nebo bolestivé, nám pomáhají poznat sami sebe a pochopit, co potřebujeme. Nebojte se vyhledat pomoc, když ji potřebujete – ať už od přítele, rodiny nebo odborníka. Držíme vám palce! A pamatujte: záleží na vás!
Více o ledovci hněvu a regulaci hněvu se dozvíte tady:
**Zdroje:**
* Aguirre, L. (n.d.). *Feeling Lonely? 5 Ways to Feel More Connected*. Psych Central.
* Botnick, V. (2022). *What Is Jealousy and How Can You Cope?* Healthline.
* Eldemire, A. (n.d.). *What Is Jealousy?* Psychology Today.
* Moelbak, R. (2023). *Anger is Information.* Psychology Today.
* Shafir, H. (n.d.). *How to Recover From Shame*. Choosing Therapy.
**Citované studie:**
* Cacioppo, J. T., & Hawkley, L. C. (2014). Perceived social isolation and cognition. *Trends in Cognitive Sciences, 13*(10), 447–454.
* Casey, R. J., & Strano, B. F. (2012). The Association of Anger Expression Styles, Anxiety Sensitivity, and Worry in Generalized Anxiety Disorder. *Cognitive Behaviour Therapy, 41*(4), 329–340.
* Fuster, J. P., Chóliz, M., & Liliana, J. (2016). Anger Expression and Health: The Moderating Effect of Alexithymia. *The Spanish Journal of Psychology, 19*, e56.
* Hayward, H., Miles, S., Van Harmelen, A.-L., & Dalgleish, T. (2019). Shame and guilt in children and adolescents: Relations with internalizing and externalizing problems. *Clinical Psychology Review, 72*, 101756.
* Kim, J. S., Kim, S. A., Kim, S. A., Park, S. M., Shin, S. A., & Kim, Y. H. (2021). The Relationship between Loneliness and Physical Health in Korean Adults: A Mediating Effect of Health Behavior. *International Journal of Environmental Research and Public Health, 18*(5), 2747.
* Maeder, M., Küffer, A., Ott, P., & Birrer, E. (2005). Jealousy, Personality and Violence in Adolescents. *Swiss Journal of Psychology, 64*(4), 243–251.
* Stutts, L. A., Frazier, S. N., & Baker, J. G. (2018). The role of shame in the maintenance of disordered eating: A systematic review. *Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 91*(2), 179–198.