Proč nás tak moc fascinují smyšlené postavy? Odhalujeme tajemství pouta, které nás s nimi spojuje.
Kdo z nás se alespoň jednou neztratil v příběhu? Ať už to byla kniha, film nebo seriál, s některými postavami si prostě vytvoříme silné pouto. Proč nás ale tolik berou za srdce? Proč s nimi prožíváme radosti i strasti, jako by byli našimi přáteli? Pojďme se na to podívat.
Vhled do cizích životů
Smyšlené postavy nám otevírají okno do životů, které bychom jinak neměli šanci poznat. Vidíme, jak se perou s problémy, jak se radují z úspěchů, jak milují a nenávidí. Je to jako nahlédnout do hlavy někoho jiného, zjistit, co ho trápí a co ho motivuje. A to je nesmírně lákavé, nemyslíte?
Umění slova a tónů
Samozřejmě, velkou roli hraje i autor. Ten, kdo dokáže stvořit postavu, která je uvěřitelná, sympatická a zajímavá, má napůl vyhráno. A když se k tomu přidá ještě hudba, která podtrhuje emoce na plátně, jsme ztraceni. Vzpomínáte na hudební motivy ve Star Wars? Dodnes mi naskočí husí kůže!
Empatie, ten klíč k srdci
Asi nejdůležitější je ale empatie. Díky ní dokážeme cítit to, co cítí postava. Smějeme se s ní, pláčeme s ní, bojíme se s ní. Je to, jako bychom prožívali její život. A to nás s ní neskutečně sblíží. Vždyť kdo z nás si nepřipadal jako nejlepší kamarád Harryho Pottera, když čelil Voldemortovi?
Když se cítíme sami
Někdy se stává, že nás smyšlené postavy osloví v době, kdy se cítíme osaměle nebo nepochopeně. Pokud se ztotožníme s postavou, která má podobné problémy jako my, může to být nesmírně povzbuzující. Najednou nejsme sami, kdo se s něčím potýká, a to nám dodá sílu.
Ať už je důvod jakýkoliv, je jasné, že smyšlené postavy hrají v našich životech důležitou roli. Pomáhají nám pochopit svět kolem nás, vcítit se do druhých a občas nám i dodají odvahu překonat vlastní překážky. A to je přece skvělé, ne?