Už se ti někdy stalo, že ti v hlavě uvízla melodie, které ses nemohla zbavit? Nebo jsi se musela vrátit zkontrolovat, jestli jsi zamkla dveře, i když jsi si byla jistá, že ano? To je jen slabý odvar toho, čím si procházejí lidé s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD). Jejich myšlenky a nutkání je doslova paralyzují. Pojďme se na to podívat zblízka.
Když se myšlenky stanou vězením: Hlubší pohled na obsedantně kompulzivní poruchu
OCD není jen o tom, že má někdo rád uklizeno. Jde o kombinaci vtíravých myšlenek (obsesí) a opakujících se nucených činů (kompulzí), které člověk vykonává ve snaze snížit úzkost, kterou tyto myšlenky vyvolávají. A co je důležité, ruku v ruce s OCD jdou často úzkost a deprese.
Úzkost jako palivo OCD
Představ si to jako začarovaný kruh. Vtíravá myšlenka vyvolá úzkost a strach. Následuje rituál – kompulze – který má na chvíli přinést úlevu. Jenže ta úleva je krátkodobá a cyklus se opakuje. Třeba, když někdo vidí na stole věci uspořádané nesymetricky. Může ho přepadnout neodolatelná touha vše srovnat, jinak ho přepadne nesnesitelná úzkost.
Deprese jako následek
Je pochopitelné, že neustálé opakování nesmyslných rituálů a pocit, že člověk nad sebou nemá kontrolu, může vést k depresi. Dotyčný si uvědomuje, že jeho chování je neproduktivní a zbytečné, což negativně ovlivňuje jeho sebevědomí a celkovou náladu. Je to těžká zkouška.
Jak časté je OCD?
Podle studií se s OCD potýká přibližně 2,1 % populace. A často se kombinuje s dalšími úzkostnými poruchami, problémy s kontrolou impulzů nebo závislostmi. Navíc, nástup OCD se obvykle objevuje kolem 20. roku života, přičemž u mužů se projevuje o něco dříve než u žen.
Existuje cesta ven?
Naštěstí ano! Jednou z nejúčinnějších metod léčby OCD je kognitivně behaviorální terapie (KBT). Ta se zaměřuje na změnu myšlení a chování, které vedou k úzkosti a kompulzím.
KBT a konfrontace s obavami
Konkrétně se u OCD používá technika zvaná expozice a prevence reakce. Pacient je postupně vystavován situacím, které vyvolávají obsedantní myšlenky, a zároveň je povzbuzován, aby nevykonával kompulzivní rituály. Tím se postupně snižuje úzkost a člověk se učí zvládat své myšlenky jinak. Je to běh na dlouhou trať, ale výsledky stojí za to.