Víte, ten pocit, když se vám sevře žaludek před důležitou prezentací nebo když se vám ruce potí u zkoušky, na kterou jste se tak trochu vykašlali? Jo, přesně takhle vypadá úzkost. A je to vlastně docela normální věc, občas se s tím potkáme asi všichni. Problém ale nastane, když se z toho občasného mravenčení stane neustálý společník, který nás začne ovládat. Jasně, ty klasické projevy úzkosti asi poznáme, ale co ty, které se schovávají za nenápadné signály? Právě na to se dneska podíváme – na sedm takových „úzkostných chameleonů“, které možná sami u sebe přehlížíte.
Skrytá úzkost: 7 varovných signálů, které možná přehlížíte
Důležité upozornění: Tenhle článek je napsaný jen pro zajímavost a pro zamyšlení. V žádném případě si podle něj nestanovujte diagnózu a neberte ho jako náhradu za radu od odborníka. Pokud se vám nedaří, a máte pocit, že vás úzkost přerůstá přes hlavu, neváhejte se obrátit na psychologa nebo psychiatra. Je to v pořádku, a někdy to prostě potřebujeme.
Co vlastně ta úzkost je?
Když se řekne úzkost, nejčastěji si představíme generalizovanou úzkostnou poruchu (GAD). Ale zahrnuje to i různé fobie, panické ataky, a dokonce i PTSD (posttraumatickou stresovou poruchu). V podstatě jde o to, že se v nás spustí mechanismus „bojuj nebo uteč“, který nás má chránit před nebezpečím. Jenže někdy se tenhle systém zblázní a začne reagovat, i když žádné reálné nebezpečí nehrozí. A to nám pak pěkně zkomplikuje život. Mezi ty nejčastější projevy patří…