„`html
Říká se, že protiklady se přitahují. Vidíme to v romantických filmech, seriálech i v knihách. Všichni známe ty páry, které se na první pohled vůbec nehodí, a často se ze začátku nesnáší, ale pak se do sebe zamilují o to víc. Vzpomeňte si třeba na „Pýchu a předsudek“. Ale platí to i v reálném životě, nebo je to jen pohádka?
Věda říká: podobní k sobě tíhnou
Ukazuje se, že nás vlastně přitahují lidé, se kterými sdílíme podobné hodnoty a názory. Už v roce 1956 provedl Newcomb experiment, kdy dal dohromady 17 studentů a nechal je bydlet na koleji. Výsledek? Kluci si sedli nejvíc s těmi, kteří měli podobný postoj k sexu, rodině a politice. Což dává smysl, no ne?
A Donn Byrne to zkoumal dál. Dal 150 lidem vyplnit dotazník o jejich názorech na různá témata – od sexu před svatbou po oblíbené televizní pořady. Pak jim ukázal „výsledky“ dotazníků od jiných studentů (které ale ve skutečnosti vyplnil on sám) a zeptal se, jak moc jim ti studenti jsou sympatičtí.
Hádejte, co se stalo? Lidé si víc oblíbili ty „studenty“, kteří odpovídali podobně jako oni. A čím víc se shodovali, tím víc si mysleli, že je ten druhý inteligentní, morální a celkově „v pohodě“. Prostě, když někdo sdílí vaše názory, připadá vám hned chytřejší.
Proč se nám líbí podobní lidé?
Není to jen o jednom faktoru, ale o kombinaci věcí. Zaprvé, když se shodneme na základních věcech, je menší šance na konflikty. Zadruhé, rádi se cítíme potvrzeni. Když s námi někdo souhlasí, cítíme se líp a tím pádem nám je sympatičtější i ten člověk. A taky si myslíme, že má dobrý vkus, když má rád to samé co my – přiznejme si to, občas jsme trochu sebestřední.
Ale… je to tak jednoduché?
Tyhle studie mají i své mouchy. Newcomb měl malý vzorek a jen samé kluky, takže to nemůžeme brát jako univerzální pravdu. Byrne zase zkoumal jen studenty a ještě k tomu jim lhal, což už je eticky sporné.
Navíc, tahle teorie nevysvětluje, proč jsme ve vztazích s lidmi, se kterými se občas neshodneme. Zkuste si vzpomenout na všechny páry, které znáte. Určitě najdete spoustu protikladů, co jsou spolu.
Takže, co nás vlastně přitahuje?
Někdo si myslí, že není důležité, abychom byli stejní, ale spíš abychom se doplňovali. A to by vysvětlovalo, proč můžou být spolu lidé, kteří se na první pohled vůbec nehodí. Milton Rosenbaum ve své studii z roku 1986 dokonce tvrdí, že to může být naopak neshoda v názorech, co nás k sobě táhne. Ale ruku na srdce, moc důkazů pro tuhle teorii není.
A co vy?
Tak jak to vidíte vy? Táhnou nás k sobě protiklady, nebo je to jen romantický mýtus z filmů a knih?
„`