Stres: Tichý zabiják, kterého podceňujeme

Stres. Slovo, které slýcháme denně. Fráze, kterou odbýváme nepříjemné situace. Ale co když tenhle „stresíček“ není jen otravný společník, ale tichý nepřítel, který nám potichu podkopává zdraví?

Stres: Tichý zabiják, kterého podceňujeme

Už i vrabci na střeše cvrlikají, že dlouhodobý stres dokáže se zdravím pěkně zamávat. A nejde jen o to, že jsme podráždění a máme chuť s každým se pohádat. Stres má totiž přímý vliv na naše tělo, a to hlavně na nervový a imunitní systém. Jak to celé funguje? Zjednodušeně řečeno, je to jako když se nám v těle spustí poplach. Jenže když ten poplach trvá moc dlouho, hasiči (náš imunitní systém) už nemají sílu bojovat.

Co se v těle děje, když jsme ve stresu?

Vědec Hans Selye přišel s teorií tzv. „všeobecného adaptačního syndromu“ (GAS). Představte si to jako takový stresový kolotoč, který má tři fáze: poplach, rezistence a vyčerpání.

  • Poplach: To je ten moment, kdy nám dojde, že je zle. Tělo se přepne do režimu „bojuj, nebo uteč“. Srdce bije jako o závod, krevní tlak letí nahoru a do krve se vyplaví stresové hormony. Možná se vám naježí kůže a máte pocit, že dokážete reagovat rychleji. Adrenalin nás nakopne.
  • Rezistence: Jakmile je nebezpečí stále přítomné, tělo se snaží udržet v pohotovosti. Adrenalin se vyplavuje dál, bolest jde stranou. Často si ani nevšimneme, že jsme si něco udělali, dokud stres nepoleví. Tělo jede na plné obrátky, ale má to svou daň.
  • Vyčerpání: A tady začíná ta pravá paseka. Dlouhodobé vyplavování stresových hormonů nás totálně vyčerpá. Může to vést k vysokému tlaku, oslabené imunitě, a v extrémních případech dokonce i ke smrti.

Příklad z praxe: Běžíte si parkem a najednou slyšíte štěkot. Otočíte se a vidíte, že vás honí pes. V tu chvíli se spustí poplach (goosebumps, extra energie) a vy se snažíte utéct. Běžíte, co vám síly stačí, a i když vás bolí svaly, necítíte to. Pes je pryč, ale vy jste naprosto vyčerpaní. Možná se vám motá hlava a máte pocit, že omdlíte. I když je nebezpečí pryč, stresové hormony jsou stále v těle.

Stres a imunita: Když se přátelé stanou nepřáteli

Věděli jste, že stres má vliv i na imunitní systém? Je to tak. Když se vystavujeme dlouhodobému stresu, a ještě k tomu se s ním neumíme správně vypořádat, oslabujeme se. Tělo začne produkovat kortizol, který sice potlačuje záněty, ale když je ho moc dlouho, začne mu tělo vzdorovat. A výsledkem je chronický zánět. Takže místo aby nás imunita chránila, začne útočit sama na sebe.

Mezi nemoci spojené se stresem patří srdeční choroby, rakovina, deprese a dokonce i HIV/AIDS. A co je smutné, stres neovlivňuje jen ty, kteří jsou mu vystaveni, ale i lidi kolem nich.

Stres je prostě dvojsečná zbraň. Trocha stresu nás může motivovat, ale příliš mnoho stresu nás může zničit. Je na nás, abychom se naučili, jak se s ním vypořádat. Nebo, jak se říká: „Změň, co můžeš změnit, a smiř se s tím, co změnit nejde.“

Diskuze